Pajta sloužila jako sezónní přístřešek pro ovce v raném novověku.

Výzkum ukázal, že šlo o rozsáhlou stavbu (13,6 x 41,4 metrů) na solidních kamenných základech.

„Největším překvapením byla masívní kamenná rampa ze štětového kamene, která by i dnes posloužila menšímu nákladnímu autu,“ přiblížil archeolog Muzea regionu Valašsko Samuel Španihel.

Nadzemní části, tedy zdi a případné příčky dělící interiér stavby, se nedochovaly.

Archeologové ale předpokládají, že šlo o dřevěnou konstrukci.

Na místě našli také několik keramických střepů a kousky železa.

„Na základě výsledků výzkumu bude panská pajta rekonstruovaná v areálu rožnovského skanzenu,“ prozradil budoucí plán Španihel.

Panská pajta ale nebyla tím jediným, co udělalo vloni archeologům radost.

Největší akcí byla přestavba kruhového objezdu u zámku Kinských ve Valašském Meziříčí.

„Doufali jsme v odkrytí původního náměstí městečka Krásna nad Bečvou,“ netajil Španihel.

Očekávání archeologů se však naplnila jen částečně.

„Podařilo se nám odkrýt několik ploch původního dláždění náměstí a relikty čtyř domů – ve dvou byly zachyceny i klenuté sklepy. Z movitých nálezů byl nejzajímavější deponát novověké keramiky,“ přiblížil odborník.

Archeologové vloni pokračovali také ve výzkumu rajského dvora v zašovském klášteře.

Zaměřili se na studnu. „Dnes pouhý betonový blok s pumpou byl v minulosti esteticky upravený, jak se patří na nejdůležitější objekt rajského dvora,“ uvedl Španihel. Kolem studny byl podle něj zděný piedestal, šesti- nebo osmiúhelníkového tvaru s pískovcovými deskami.

Už dřívější průzkum dvora bývalého kláštera přinesl svědectví o přítomnosti řádu trinitářů.

Řádu, jehož původním posláním bylo pořádat sbírky a vykupovat křesťanské otroky ze zajetí nevěřících.

Archeologové zjistili, že nádvoří bylo dvakrát předlážděné.

V nánosech zeminy objevili velké množství úlomků keramiky, užitkového a okenního skla i zvířecích kostí.

Nejcennější nález byl v podobě úlomku misky, zdobené trinitářským křížem s modrým a červeným ramenem.

Výsledky bádání potěšily památkáře valašskomeziříčské radnice Petra Zajíce, jenž archeologický průzkum doporučil.

„Jsou příslibem, že i během zamýšlené rekonstrukce rajského dvora objevíme předměty, které mohou obohatit případnou expozici o trinitářích,“ uvedl už dříve Zajíc.

Trinitáři neboli bosáci Nejsvětější Trojice působili v Zašové necelých šedesát let, než císař Josef II. roku 1783 jejich řád zrušil.

Společně s ním zanikl i zdejší klášter, který naposledy sloužil jako ústav sociální péče.

Co se dalších zajímavých nálezů týče, od svých spolupracovníků získali vloni muzejní archeologové například kovovou sponu ze starší doby římské, kamennou sekyrku a sekeromlat z Podolí a Kelče, patřící kultuře s nálevkovitými poháry.

„Nejstarším nálezem je takzvaný kopytovitý klín pocházející z Komárovic,“ upozornil Samuel Španihel, archeolog Muzea regionu Valašsko.