Jaký byl vývoj při rozhodování, zda letošní pětadvacátý ročník uspořádat, či ne?

Začali jsme to intenzivně řešit v březnu. Pak se zpřísnila opatření a my jsme klesali na mysli. Ale moderátoři, muzikanti a další mi volali s tím, ať počkám, ať ještě vydržím. Nesháněla jsem peníze od sponzorů, jen jsem podala žádosti na dotace. Jedna vyšla. Průběžně jsem sledovala, jak posunují počty návštěvníků. Pět stovek bylo hraničních i pro tak malý festival, jako je Amfolkfest, navíc se stále diskutovalo o nutnosti dodržovat rozestupy. Důležité bylo, že mě hodně podržely kapely, které mají letos vystoupit a vycházely mi vstříc. Rozhodli jsme se, že do toho jdeme, jen teď je to trochu hektické, za poslední tři týdny musíme stihnout to, co normálně za tři měsíce.

Vraťme se ke vzpomínaným opatřením v době konání festivalu. Můžete je přiblížit?

Samozřejmostí je dezinfekce pro návštěvníky, zvýšená hygienická opatření. Kluci od zvuku budou po každé kapele dezinfikovat mikrofony. Objednali jsme menší stoly a lavice, aby se tvořily menší hloučky. Ti, co se starají o občerstvení, sami řekli, že budou jídlo vydávat v rouškách, což je dobře. Sleduju stránky ministerstva i hygienu. Ti nám v souvislosti s výskytem Covidu na Karvinsku, Frýdeckomístecku a Havířovsku doporučili, abychom návštěvníky z těchto lokalit požádali o zvážení účasti na letošním Amfolkfestu, pokud se pohybují v epicentru nákazy.

Jaká byla reakce? Viděl jsem, že někteří to pochopili, ale někteří reagovali poněkud nepříjemně…

Já mám ty lidi ráda, Pulčín je mekka severomoravských trampů. Tady začínal každý, kdo jezdil pod stan. Potkávala jsem je tady před třiceti lety. Jejich reakce mě mrzí, psali nám, že mají pocit, že jsou prašiví a nechceme je tam. Nechtěli pochopit, že je to doporučení, ne nařízení - aby zvážili účast. A že bychom nechtěli být tím festivalem, na kterém se nakazily desítky lidí. Chodit po areálu s rouškou je dobrovolné a lidi z Karviné je nosí doma pořád, pro ně by to nemusel být problém. Někteří to nepochopili, je to prostě o prioritách a hlavně ohleduplnosti.

Jakou roli hrály roušky při rozhodování o bytí či nebytí letošního festivalu.

Někteří návštěvníci mi rovnou psali, že nepřijedou, ale chtějí poslouchat on-line. Můžu slíbit, že přímý přenos opět letos bude. Na jaře se lidi ptali, zda Amfolkfest bude a ujišťovali mě, že by jim nevadilo žádné opatření. Teď najednou s tím mají problém. Navíc za čtrnáct dní může být situace úplně jiná… Když jsem zjistila, že většině lidem by roušky nevadily, kapely hodně chtěly přijet, navíc se nám pěkně sešly pětky do řady – pětadvacátý ročník bude pětadvacátého července, večerní kapela Dareband slaví patnácté narozeniny, rozhodla jsem se, že to zkusíme.

Amfolkfest na Pulčíně 2019

Říkala jste, že jste neoslovovala sponzory. Peníze jsou ale na takový festival potřeba, zvláště když slavíte čtvrt století?

Původně jsme mysleli, že to bude velké. Sponzoři nás už roky podporují a nakonec nás podpořili i letos. Ale vzhledem k situaci to nešlo v takovém finančním rozsahu jako v předchozích letech. Takže uděláme Amfolkfest spíš komorněji. Zřídili jsme transparentní účet, na který posílají nějaké penízky kamarádi a fanoušci, jsme rádi za každou korunu a děkujeme jim za to. Jediná větší investice letos půjde do jednorázových kelímků s logem festivalu. Jen jsme v grafice vynechali „pětadvacítku“, kdyby konání akcí nakonec stopli. Ta grafika je úplně nová a naznačuje jisté změny Amfolkfestu.

Prozradíte, o jaké jde?

Budeme měnit směr festivalu. Už nebude hlavní host z řad profesionálních kapel, ale dáme prostor amatérským a poloprofesionálním kapelám. I letošní hlavní host, kapela Dareband to naznačuje – nemůžeme o nich říct, že jsou to amatéři. Ale profíci taky ne. Chceme dát šanci kapelám, o které si lidi píšou a mají o ně zájem.

Byl k něčemu ten nepopulární koronavirus taky „prospěšný“?

Ukázal lidi, kteří to s festivalem myslí dobře a záleží jim na něm. Vyplavalo to na povrch, jako olej na vodu. A také jsem ráda, že může vystoupit kapela Vrkoč. Kdyby nebyl koronavirus, nepřijel by z Anglie jeden z muzikantů. Všechno zlé je k něčemu dobré.

Pojďme tedy k letošnímu půlkulatému výročí. Na co se mohou návštěvníci těšit?

Pětadvacátý Amfolkfest nabídne průřez toho nejlepšího nejen tady v okolí napříč několika žánry. Samozřejmě nejde dramaturgicky dát všechny kapely. Už jsem zmínila návrat vsetínského Vrkoče, zlínské kapele Pass, těším se na trampskou Terrakotu, která tu také bude poprvé. Jsem zvědavá na Poslední šanci Míry Ošance, která přijede v novém složení, a taky na Jiřího Darebu Václavíka, vystupujícího v roli písničkáře. Kluky z dvojice Kofe @ Vlna mám moc ráda. Co by to byl za letní festival bez bluegrassu, který přiveze ze Zlína Podjezd, nesmí chybět zakládající slovenská kapela Jasoň. A taky mám radost, že se podařilo domluvit Dareband, který slaví patnáct a zároveň se oficiálně rozloučí se svou zpěvačkou Kačkou Mrlinovou, kterou si ještě budu moci poslechnout. Sobotu zakončí country bál s kapelou Country bazar, která mě vloni mile překvapila. No a samozřejmě se těším na páteční jam session, kdy hraje kdo má ruce, a který už tak nějak k festivalu patří.

Poslední otázka – jak hodnotíte své rozhodnutí Amfolkfest udělat s odstupem tří měsíců?

Jsem ráda, že jsem všechny ty lidičky, co mi říkali, ať do toho jdu, poslechla. Kdybych Amfolkfest stornovala v dubnu, bylo by mi to líto. Stejně tak, jak je mi líto pořadatelů spřátelených festivalů, jako je Na kopečku v Lukovečku, Záhlinice nebo Starý dobrý western. Ty letos nebudou. Když nad tím přemýšlím, Amfolkfest je o srazu, kdybych ho letos zrušila, stejně by lidi na Pulčín přijeli a nějaké setkání by udělali. Možná by se zopakovala tradice prvních čtyř ročníků – kdo má kytaru, ten hraje…