Nicméně vystavět v regionu například elektrárnu, která by obnovitelných zdrojů energie využívala ve větším měřítku, se prozatím nedaří.
Stále aktuální je ovšem výstavba fotovoltaické elektrárny v průmyslové zóně Valašské Meziříčí – Lešná. Na zhruba třiceti hektarech nevyužitých pozemků ji má postavit společnost Sidia z Ústí nad Labem. Meziříčtí radní o tom rozhodli už vloni na podzim, městské pokladně přinese pronájem půdy necelých osm milionů korun ročně. „Společnost má ještě do konce letošního roku čas zajistit si u správce energetické sítě odběr vyrobené elektřiny a získat povolení ke stavbě sluneční elektrárny a doplňkových objektů,“ potvrdil mluvčí meziříčské radnice Josef Beneš.
Poněkud jiná je situace v Kladerubech na Kelečsku. O tom, že by se v okolí obce mohly objevit dva vysoké sloupy větrných elektráren, se mluví nejméně od roku 2006.
Od srpna roku 2008 je ale výstavba na mrtvém bodě. Radní Zlínského kraje tehdy zbudování větrníků nedoporučili kvůli obavám z odlivu turistů. Nic nepomohlo, že se stavbou souhlasili obyvatelé Kladerub a posvětilo ji i tamní zastupitelstvo. „Výstavba sto padesát metrů vysokých elektráren by znamenala velmi závažný zásah do krajinného rázu území, který je tvořen panoramaty a výrazností horizontů a mohlo by tak dojít ke snížení zavedené turistické atraktivity oblasti,“ vysvětlil tehdy rozhodnutí rady mluvčí Krajského úřadu Patrik Kamas.
Ani tady však místní ještě nehodili flintu do žita. „Elektrárny jsme projednávali dlouho a schválili jsme je. Zamítl je krajský úřad. Podle mých informací ovšem zájem investora větrníky vystavět stále trvá,“ komentoval současnou situaci starosta Kladerub Jaroslav Vozák.
Dodal, že v minulých týdnech se na obecním úřadě v Kladerubech uskutečnila schůzka se zástupci investora. „Do budoucna bude záležet na tom, zda se změní postoj pracovníků odboru životního prostředí na kraji,“ poznamenal Vozák.
Rozporuplný postoj vůči slunečním a větrným elektrárnám mívají také ochránci přírody. Na jednu stranu vítají snahu využít obnovitelné zdroje energie, na druhou stranu neradi vidí tyto moderní stavby ve volné krajině. „Kladrubský příklad se nás sice přímo netýká, ale rovnou můžu říct, že u nás, v Chráněné krajinné oblasti Beskydy, by to byl problém. Chceme vzhled krajiny zachovat,“ potvrdil vedoucí Správy CHKO Beskydy František Jaskula.
Nicméně informace o možnostech využití obnovitelných zdrojů energií jsou na Valašsku stále žádanější. „Jen za poslední rok jsme poskytli konzultace zhruba dvě stě padesáti společnostem a jednotlivcům,“ prozradil Karel Zubek z Energetického konzultačního a informačního střediska ve Vsetíně. Doplnil, že největší část dotazů připadla na aktuální program Zelená úsporám, který nabízí finanční pomoc například při zateplování domů nebo na solární systémy na ohřev vody či vytápění.
Navíc ani z historického hlediska není využívání přírodních zdrojů na Valašsku žádnou novinkou. „Za příklad může sloužit například náhon s vodní elektrárnou ve Vsetíně, kde tlak vody roztáčel dvě turbíny. Výkon ale nebyl nijak vysoký,“ vzpomněl ředitel Okresního archivu ve Vsetíně Tomáš Baletka. Přesto elektrárna nějaký čas dodávala energii pro výrobu křiváků a nožů v objektu Křivačkárny. Stát zůstala v polovině šedesátých letech. Před několika lety se novému majitel podařilo uvést elektrárnu částečně do provozu. Jedna fungující turbína při kvalitním průtoku vody produkuje a dodává do elektrické sítě zhruba jedenáct kilowat za hodinu.
Valašsko – Zájem o využití alternativních zdrojů energie na Valašsku rok od roku roste. Po informacích týkajících se takzvané zelené energie stále více pátrají nejen větší společnosti ale také jednotliví občané. Nicméně vystavět v regionu například elektrárnu, která by obnovitelných zdrojů energie využívala ve větším měřítku, se prozatím nedaří.
Stále aktuální je ovšem výstavba fotovoltaické elektrárny v průmyslové zóně Valašské Meziříčí – Lešná. Na zhruba třiceti hektarech nevyužitých pozemků ji má postavit společnost Sidia z Ústí nad Labem. Meziříčtí radní o tom rozhodli už vloni na podzim, městské pokladně přinese pronájem půdy necelých osm milionů korun ročně. „Společnost má ještě do konce letošního roku čas zajistit si u správce energetické sítě odběr vyrobené elektřiny a získat povolení ke stavbě sluneční elektrárny a doplňkových objektů,“ potvrdil mluvčí meziříčské radnice Josef Beneš.
Poněkud jiná je situace v Kladerubech na Kelečsku. O tom, že by se v okolí obce mohly objevit dva vysoké sloupy větrných elektráren, se mluví nejméně od roku 2006.
Od srpna roku 2008 je ale výstavba na mrtvém bodě. Radní Zlínského kraje tehdy zbudování větrníků nedoporučili kvůli obavám z odlivu turistů. Nic nepomohlo, že se stavbou souhlasili obyvatelé Kladerub a posvětilo ji i tamní zastupitelstvo. „Výstavba sto padesát metrů vysokých elektráren by znamenala velmi závažný zásah do krajinného rázu území, který je tvořen panoramaty a výrazností horizontů a mohlo by tak dojít ke snížení zavedené turistické atraktivity oblasti,“ vysvětlil tehdy rozhodnutí rady mluvčí Krajského úřadu Patrik Kamas.
Ani tady však místní ještě nehodili flintu do žita. „Elektrárny jsme projednávali dlouho a schválili jsme je. Zamítl je krajský úřad. Podle mých informací ovšem zájem investora větrníky vystavět stále trvá,“ komentoval současnou situaci starosta Kladerub Jaroslav Vozák.
Dodal, že v minulých týdnech se na obecním úřadě v Kladerubech uskutečnila schůzka se zástupci investora. „Do budoucna bude záležet na tom, zda se změní postoj pracovníků odboru životního prostředí na kraji,“ poznamenal Vozák.
Rozporuplný postoj vůči slunečním a větrným elektrárnám mívají také ochránci přírody. Na jednu stranu vítají snahu využít obnovitelné zdroje energie, na druhou stranu neradi vidí tyto moderní stavby ve volné krajině. „Kladrubský příklad se nás sice přímo netýká, ale rovnou můžu říct, že u nás, v Chráněné krajinné oblasti Beskydy, by to byl problém. Chceme vzhled krajiny zachovat,“ potvrdil vedoucí Správy CHKO Beskydy František Jaskula.
Nicméně informace o možnostech využití obnovitelných zdrojů energií jsou na Valašsku stále žádanější. „Jen za poslední rok jsme poskytli konzultace zhruba dvě stě padesáti společnostem a jednotlivcům,“ prozradil Karel Zubek z Energetického konzultačního a informačního střediska ve Vsetíně. Doplnil, že největší část dotazů připadla na aktuální program Zelená úsporám, který nabízí finanční pomoc například při zateplování domů nebo na solární systémy na ohřev vody či vytápění.
Navíc ani z historického hlediska není využívání přírodních zdrojů na Valašsku žádnou novinkou. „Za příklad může sloužit například náhon s vodní elektrárnou ve Vsetíně, kde tlak vody roztáčel dvě turbíny. Výkon ale nebyl nijak vysoký,“ vzpomněl ředitel Okresního archivu ve Vsetíně Tomáš Baletka. Přesto elektrárna nějaký čas dodávala energii pro výrobu křiváků a nožů v objektu Křivačkárny. Stát zůstala v polovině šedesátých letech. Před několika lety se novému majitel podařilo uvést elektrárnu částečně do provozu. Jedna fungující turbína při kvalitním průtoku vody produkuje a dodává do elektrické sítě zhruba jedenáct kilowat za hodinu.
