Trio visegrádských zemí u soudu v Lucemburku zažalovala Evropská komise s cílem domoci se dodržování unijního práva. Právníci dotčených států však tvrdí, že verdikt nebude mít praktický význam, neboť přerozdělování uprchlíků podle povinných kvót již skončilo a rozsudek tedy nemůže zajistit nápravu.

Premiér Andrej Babiš dnes ČTK řekl, že není podstatné, že Česko společně s Polskem a Maďarskem spor u unijního soudu prohrálo. Podle ministerského předsedy důležité je, že Česká republika nebude přijímat žádné migranty a že kvóty v mezičase skončily.

Český premiér Andrej Babiš (ANO).
Babišův střet zájmů: Evropská komise prodloužila termín pro odpověď

Podle dnešního verdiktu byl sice požadavek na ochranu bezpečnosti státu oprávněný, systém kvót jej však uspokojivě zohledňoval. Zemím nedával právo odmítnout program přerozdělování jako celek, ale mohly jako bezpečnostní riziko vyhodnotit přímo jednotlivé migranty.

Státy se hájily tím, že článek 72 smlouvy o fungování EU jim dává právo v zájmu ochrany vnitřní bezpečnosti vzepřít se rozhodnutí Rady EU, kterým bylo přerozdělování zavedeno. Podle soudu by však státy musely "po individuálním posouzení jednotlivých případů odkázat na shodující se, objektivní a přesné skutečnosti, na jejichž základě lze mít podezření, že dotyčný žadatel představuje skutečnou nebo potenciální hrozbu".

Unijní státy jednorázový program migračních kvót zavedly - proti vůli některých členů EU z centrální a východní části bloku - v roce 2015 s cílem odlehčit Řecku a Itálii, kam v době vrcholící migrační vlny proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Uvedená trojice se však nechtěla k systému připojit mimo jiné s tvrzením, že rozhodovat o záležitostech týkajících se vnitřní bezpečnosti států je výlučně v jejich kompetenci.

Zástupci žalovaných zemí v reakci na žalobu tvrdili, že program nefungoval a že v jeho rámci bylo nakonec přesunuto výrazně méně migrantů, než byly původní předpoklady. Do jeho konce v září 2017 bylo přerozděleno jen asi 29 tisíc lidí z původně zamýšlených 160 tisíc. Své kvóty zcela splnilo pouze pět unijních států, další přijaly jen část určených běženců.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová
Předsedkyně Evropské komise: Nouzová opatření musí respektovat hodnoty EU

Podle soudu však byla žaloba přípustná i v případě, že se komise chtěla domoci pouze konstatování, že země nesplnily své povinnosti. Dnešní verdikt navíc může mít podle unijní justice praktický význam pro "stanovení základu odpovědnosti, která může členskému státu v důsledku nesplnění jeho povinností vzniknout vůči ostatním členským státům, unii nebo jednotlivcům". Zda by komise na základě rozsudku mohla pro členské země navrhnout například pokutu, soud přímo neuvedl.

Babiš: Hlavní je, že kvóty skončily a ČR nemusí přijímat migranty

Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje za důležité, že Česká republika nebude přijímat žádné migranty a že kvóty v mezičase skončily. ČTK řekl, že není podstatné, že Česko společně s Polskem a Maďarskem prohrála spor u Soudního dvoru Evropské unie (EU). Ten dospěl k tomu, že tři visegrádské země odmítáním povinného přerozdělování uprchlíků nesplnily povinnosti plynoucí z práva EU.

Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky soud nezohlednil všechny aktivity, které ČR dělala pro zvládnutí migrační krize. Šéf STAN Vít Rakušan naopak uvedl, že tehdejší rozhodnutí vlády bylo populistické.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na zasedání EK v Bruselu 4. března 2020
Obávám se o soudržnost EU, řekla Leyenová. Komise připravuje společnou strategii

"My jsme sice spor prohráli, ale to není důležité. Důležité je, že nemáme nic platit. Komise si uplatňuje nějaké náhrady za řízení," poznamenal Babiš. "Podstatné je, že žádné migranty brát nebudeme a že ty kvóty v mezičase skončily. A to díky nám hlavně," doplnil předseda vlády.

"Nikdo nemůže nutit naši zemi, že musí přijmout povinně na základě kvót uprchlíky. My jsme jako ČR v tu dobu přijali sami o svém vlastním rozhodnutí uprchlíky mimo kvótový systém, významně jsme pomáhali v boji s bojovníky Islámského státu, zároveň jsme výrazně pomáhali v uprchlických táborech, tedy rozhodně se ČR snažila být solidární a pomáhat tehdejší situaci řešit a zároveň neohrozit naši vlastní bezpečnost," napsal ČTK Jurečka.

"Byl to zase jednoznačně populismus vlády. STAN se od počátku staví proti stálým kvótám a říkáme to i teď. Tehdy ale šlo o pomoc nárazníkovým státům," uvedl na dotaz ČTK Rakušan. Slovensko podle něj situaci tehdy zvládlo, když přijalo několik prověřených lidí a ukázalo tím dobrou vůli a neohrozilo své občany.

Okamura: Česko se stalo vazalskou zemí

Předseda KSČM Vojtěch Filip ČTK napsal, že rozsudek už je překonaný, neboť nejsou kvóty platné. "Doufám, že už nikdy nebudou jako špatné rozhodnutí uplatňovány," doplnil. "Vždycky jsme tvrdili, že systém kvót pro přerozdělování migrantů je špatný. EU od něj také odstoupila a rozhodnutí Evropského soudního dvoru na tom nic nemění. EU si jím jen chce zachovat tvář, ale nevidím tu žádný způsob, jak ho naplnit v praxi," uvedl na dotaz ČTK místopředseda ODS Alexandr Vondra.

Eurokomisařka Věra Jourová.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová: EU investuje miliardy do vakcíny

Podle předsedy SPD Tomia Okamury se rozhodnutím potvrdilo, že ČR v EU ztratila svrchovanost a stala se vazalskou zemí a ekonomickou kolonií. "Rozsudek nám upírá právo rozhodovat o naší zemi a věřme, že je rozsudkem nad budoucností EU. V takovém spolku nelze svobodně žít. Rozsudek evropského soudu znamená jednu zásadní záležitost členství v EU, znamená, že se ČR postupně stane součástí evropského multikulturního chalífátu nazývaného Evropská unie," uvedl v SMS pro ČTK.

Podle vrcholného orgánu unijní justice se trojice zemí nemohla dovolávat toho, že odmítáním migrantů chrání svou vnitřní bezpečnost. Soud odmítl i argument, že systém zavedený v roce 2015 byl údajně nefunkční. Právníci dotčených států tvrdí, že verdikt nebude mít praktický význam, neboť přerozdělování uprchlíků podle povinných kvót již skončilo, a rozsudek tedy nemůže zajistit nápravu.

Unijní státy jednorázový program zavedly - proti vůli některých členů EU z centrální a východní části bloku - v roce 2015 s cílem odlehčit Řecku a Itálii, kam v době vrcholící migrační vlny proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Uvedená trojice se však nechtěla k systému připojit mimo jiné s tvrzením, že rozhodovat o záležitostech týkajících se vnitřní bezpečnosti států je výlučně v jejich kompetenci.