Příznivé počasí na jihu Evropy a opadnutí koronavirové nákazy v zemích Evropské unie jakoby otevřelo stavidla pro novou migrační vlnu. Ta připomněla, že problém ani za víc než rok pandemie nezmizel, jen se dostal do pozadí.

Na italský ostrov Lampedusa připlulo v úterý přes 2100 migrantů z Afriky, kteří do Evropy míří nyní zejména z Libye. O víkendu to pak bylo dalších patnáct lidí s víc než tisícovkou migrantů. Na 700 migrantů přitom jen za poslední den vrátila do Libye její pobřežní stráž.

Ministryně vnitra Luciana Lamorgeseová v pondělí podle italské agentury ANSA o situaci hovořila s komisařkou EU pro vnitřní záležitosti Ylvou Johanssonovou, která vyzvala země EU k převzetí části migrantů od Itálie. „Je potřeba, abychom byli solidární s Itálií. Vyzývám ostatní členské země EU, aby pomohly s relokací (běženců). Vím, že je to nyní obtížnější vzhledem k pandemii, ale myslím, že je to možné zvládnout,“ řekla včera podle agentur novinářům Johanssonová. „Je čas prokázat solidaritu vůči Itálii a pomoci jí v této situaci," dodala komisařka.

Podle deníku La Repubblica z kterého citoval server Euractiv má předseda vlády Mario Draghi v úmyslu navrhnout členským státům Evropské unie, aby byla obnovena takzvaná „Maltská dohoda“ o migraci, která byla podepsána v roce 2019, ale nikdy nevstoupila v platnost. Dohoda je založena na dobrovolném mechanismu relokací, jehož prostředníkem je Evropská komise.

Miliardy Libyi za zastavení migrace

Vláda v Římě také požaduje, aby Evropská unie uzavřela s Libyí, která má po letech konečně mezinárodně uznávanou koaliční vládu, dohodu podobnou té s Tureckem a vyměnila masivní finanční pomoc Tripolisu za závazek Libye zadržovat a přijímat zpět nelegální migranty. Tak jak to na hracích s Řeckem dělá už od roku 2016 za miliardy euro pomoci od Unie Ankara. 

Italská vláda premiéra Maria Draghiho chce o svém návrhu přesvědčit unijní partnery na nadcházejícím summitu, napsal v úterý deník La Repubblica.

EU žádá solidaritu

Současně s dohodou s Libyí, která by pomohla omezit sílící migrační trasu do Itálie a Evropské unie jako takové, však především státy na jihu Evropy chtějí řešit reformu migrační politiky, která by i státy jako Česko přinutila alespoň k nějaké formě solidarity. 

„Navrhujeme mnohem přísnější pravidla na hranicích a členské státy mají větší flexibilitu při výběru formy solidarity, kterou chtějí nabídnout,“ vyjádřila se na podzim minulého roku k podstatě podstatě reformy místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „Vytváříme silný tlak na efektivní návrat a měníme přístup, jak budeme jednat se třetími zeměmi při zpětném přebírání osob. Toto je nová migrační politika EU, poučili jsme se z minulosti.“

Žádné povinné kvóty

Přestože Evropskou komisí navrhovaná reforma migrační politiky se cíleně vyhýbá kvótám
na přerozdělení žadatelů o azyl, především země Visegrádské čtyřky mají vůči paktu, který by všechny země EU zavázal k pomoci při zkoumání práv žadatelů o azyl, stále velké výhrady. Od podzimu se jednání o migrační reformě téměř nikam nepohnuly a k dohodě je velmi daleko.

„Slovensko je připravené projevit solidaritu vůči zemím, které jsou vystaveny migračním tlakům, ale zároveň odmítáme povinné kvóty. Na tom se nic nemění,“ říká i slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok. V podobném duchu mluvil před dvěma týdny na setkání s novým šéfem české diplomacie Jakubem Kulhánkem. I Kulhánek snahy o povinné přerozdělování migrantů mezi členskými státy EU odmítl při jednání v Bratislavě odmítl.