Toho sjezdu se bojí všichni. V Kitzbühelu odstartuje legendární Hahnenkamm

Letošní ročník tradičního závodu Hahnenkamm, jenž nese jméno po hoře, na jejíž svazích se koná, byl v historickém pořadí již 79. Závodní víkend v Kitzbühelu ovšem není jen samotný sjezd. Kromě nejrychlejší alpské disciplíny zde lyžaři absolvují i páteční super-G a nedělní slalom. Největší pozornost nicméně poutá právě sobotní sjezdařský závod. A není se vlastně ani čemu divit!

„Je to Super Bowl sjezdařského lyžování,“ přirovnal místní klání k vrcholu NFL kouč amerického týmu John McBride.

Bank se těší na syna. A lyžování? Už jen s kávičkou pod kopcem, směje se

V rámci sjezdu, který však byl pro letošek z důvodu nepřízivého počasí předsunut již na pátek, musejí nejlepší světoví lyžaři překonat trať dlouhou 3312 metrů s celkovým převýšením 860 metrů. Průměrný sklon sjezdovky Streif pojmenované podle dostupných informací po jednom z místních farmářů činí 27 procent, jsou zde však i úseky, kde strmost tratě dosahuje hranice až 85 procent.

Slavný Hahnenkamm zná dalšího vítěze. V Kitzbühelu kraloval Paris

Zostra hned od začátku

Závodníci jsou do jámy lvové na trati vhozeni v podstatě ihned. Zatímco na jiných pistách bývá obvyklé, že se lyžaři po vyjetí ze startovní brány ještě několikrát odpíchnou hůlkami a následně přidají pár „bruslařských“ kroků, zde nemusí. Než po několika málo vteřinách od startu v nadmořské výšce 1665 metrů dojedou k obávané Myší díře, pohybují se po části sjezdovky s průměrným sklonem 51 procent a jejich rychlost v mžiku dosáhne až 85 kilometrů za hodinu.

„Neexistuje žádná jiná startovní brána, kde převládá takové ticho jako na Streifu. Je to velmi speciální atmosféra,“ říká předseda komise organizující závod Michael Huber.

Kitzbühel ukončil sezonu dalšímu lyžaři, Razzoli si při pádu poranil koleno

Právě Myší díra je jedním z míst, která činí hahnenkammský sjezd tak výjimečným. Spektakulární převis o sklonu 85 procent naskýtá možnost pořídit opravdu jedinečně fotogenické záběry těch nejlepších lyžařů světa, kteří zde skáčou desítky metrů daleko. Podle oficiálních statistik dosáhl nejdelší zaznamenaný skok v tomto úseku neuvěřitelných 80 metrů.

Přetížení jako v F1

Vzápětí následuje další ošemetná část tratě, a sice „esíčko“ Karusell, kde závodníci čelí přetížení až 3,1 g. Pro lepší představu, podobných hodnot dosahují piloti formule 1 při průjezdu velmi rychlými zatáčkami.

Po překonání Steilhangu přichází klidnější pasáž, kde si lyžaři mohou trochu odpočinout a kde hlavní prim hraje dobrý skluz lyží. Na Alte Schneise se však trať opět láme a následný Seidlamsprung, který byl přidán v roce 1994, představuje další z mnoha náročných úseků hahnenkammského sjezdu, neboť se zde nachází skok, do nějž závodníci najíždí, aniž by viděli, kam pista dále směřuje.

„Je to trať jako žádná jiná. Ještě než tam dorazíte, jí předcházejí všechny ty fámy a příběhy okolo,“ řekl o sjezdu v Kitzbühelu Rob Boyd, kouč kanadského týmu, který se zde v roce 1991 umístil na třetí pozici.

Bank zkrotil slavnou sjezdovku v Kitzbühelu, vybojoval bronz

To nejtěžší nakonec

Ještě před nájezdem na jeden z posledních skoků na Streifu v úseku Hausbergkante se musejí lyžaři vypořádat s další sérií v podstatě pravoúhlých zatáček. Na Hausbergkante je zapotřebí najíždět co nejvíc vpravo, aby měl závodník co nejlepší výchozí postavení na obávaném traverzu. O zrádnosti tohoto úseku se v nedávné minulosti přesvědčila taková sjezdařská esa, jakými jsou například Aksel Lund Svindal či Beat Feuz. Prvně jmenovaný si po pádu v roce 2016 přetrhl přední křížový vaz a utrhl meniskus, v důsledku čehož pro něj sezona, ve které vévodil aktuálnímu pořadí, skončila předčasně.

Svindal má po sezoně. Po hrozivém pádu v Kitzbühelu musel na operaci

Jakmile závodníci zvládnou zmíněný traverz, čeká je už „jen“ závěrečný Zielsprung. I ten však představuje velkou nástrahu, neboť zde lyžaři sviští rychlostí mnohdy před 140 kilometrů za hodinu, a než projedou cílovou čarou, musejí se vypořádat s posledním skokem na trati.

Ghedinův úlet

Ten má řada fanoušků alpského lyžování spojený především s neuvěřitelným kouskem Kristiana Ghediny. Ital zde v roce 2004 pro pobavení místních diváků i těch u televize předvedl během letové fáze v rychlosti 137,6 kilometrů za hodinu roznožku, díky níž se rovněž navždy zapsal do historie tohoto legendárního závodu.

Závěrečný skok byl v minulosti několikrát upraven, neboť zde často docházelo k velice nebezpečně vyhlížejícím pádům. Pod jednom takovém během závěrečné tréninkové jízdy v roce 2009 utrpěl švýcarský závodník Daniel Albrech těžký otřes mozku a ocitl se v bezprostředním ohrožení života. Následující tři týdny pak strávil v kómatu.

Vyhrát na Streifu je víc než vyhrát na olympiádě

Nejúspěšnějším lyžařem vůbec v rámci hahnenkammského sjezdu je se čtyřmi vítězstvími na svém kontě Švýcar Didier Cuche.

„V souvislosti s vítězstvím v Kitzbühelu je spojeno mnoho vedlejších efektů, protože si to každý pamatuje, a to dokonce víc než mistrovství světa nebo zimní olympijské hry,“ řekl Atle Skaardal, který toto klání opanoval v roce 1990.

Jak ale mnozí s oblibou říkají, vítězem je každý, kdo se s nástrahami sjezdovky Streif vypořádá a ve zdraví dojede do cíle v nadmořské výšce 805 metrů.

Bank o slavném sjezdu v Kitzbühelu: Je to výzva. Ale přednost mají OH

Přítomen je každý, kdo v Rakousku něco znamená

Dosud rekordní návštěvnosti se závodní víkend v Kitzbühelu mohl těšit přesně před dvaceti lety. Tehdy do tohoto alpského střediska zavítalo během tří dnů na sto tisíc diváků. Nejvíce z nich pochopitelně přihlíží sobotnímu (pro letošek pátečnímu) sjezdu, díky čemuž je atmosféra v cíli závodu vskutku dech beroucí.

Fanoušci zde vedle elitních lyžařů mohou spatřit také další světově proslulé tváře. Mezi tradiční návštěvníky patří například trojnásobný šampión F1 Niki Lauda, nejčastěji v doprovodu dlouholetého šéfa královny motorsportu Bernieho Ecclestona, či bývalý guvernér státu Kalifornie a současně jedna z největších hollywoodských hvězd Arnold Scharzenegger.

Vítěz nebere vše, ale bere víc než jindy

Samostatnou stránkou klání na sjezdovce Streif jsou pochopitelně finance. Zatímco rozpočet činí zhruba 7,5 milionu euro, tedy v přepočtu přibližně 193 milionů korun, celkový obrat dosahuje částky okolo 47 milionů eur (cca 1,2 miliardy korun). Přibližně 35 až 40 procent příjmů pochází z prodeje televizních práv. Dalších 35 až 45 procent jde z kapsy štědrých sponzorů, zatímco o zbytek se postarají samotní diváci. Vstupenky na legendární sjezd v Kitzbühelu se prodávají za 30 eur (cca 770 korun).

Kromě zadostiučinění čistě ze sportovního hlediska čeká na nejlepší závodníky v cíli sjezdu také pořádně tučná finanční odměna. Třicítka nejlepších si mezi sebe rozdělí celkem 200 tisíc eur, tedy zhruba 5,1 milionu korun. Jen pro srovnání, je to téměř dvakrát tolik než v případě sjezdu ve Wengenu, dalšího velice prestižního závodu v rámci seriálu alpského lyžování. Samotný vítěz pak pro sebe uzme celých 74 tisíc euro (1,9 milionu korun).

Peníze jsou však v tomto případě nezvykle až na druhém místě, neboť triumfovat na Streifu znamená zapsat se navždy mezi „nesmrtelné“.