Ne nadarmo se porcelánka Thun 1794 nazývá krajským porcelánovým klenotem, někdy i stříbrem. Závod byl založen roku 1921 a po druhé světové válce byl zařazen do skupiny Karlovarský porcelán. V roce 2009 jej zakoupila akciová společnost Thun 1794 a došlo k výrazné změně výrobní náplně. Sídlem celé společnosti se stala Nová Role a v tomto areálu jsou umístěny i provoz, servis a výroba sítotisku. Thun 1794 zakoupil i práva k ochranným známkám a ve své výrobě navazuje na 230letou tradici výroby porcelánu.

Kapacita závodu je 3,5 tisíce až 4 tisíce tun ročně, závod je vybaven moderními technologickými zařízeními - isostatickými lisy, tlakovým litím, glazovacím komplexem, rychlovýpalnou pecí, komorovou pecí a vtavnou dekorační pecí. Své výrobky nabízí jak v bílém, tak v dekorovaném provedení.

Alpa ve Velkém Meziříčí
Užíval ji Masaryk, minulost sahá k Napoleonovi. Alpa je na trhu sto jedenáct let

Rozlehlou halou Deník provedl ředitel Vlastimil Argman, který vtipně okomentoval celou výrobu, pyšně upozornil na moderní pece, podle něho žrouty energie, i další inovované zařízení celého závodu. Mezi tím stačil zdravit zaměstnance, s leckterými si krátce popovídat, povzbudit, ale také se doptat na momentální problémy při výrobě. Tu zná jako své boty, vždyť v porcelánovém světě se pohybuje přes třicet let.

V porcelánce Thun ve střídavých směnách pracuje 250 lidí, z toho 200 žen. „K našim lidem volíme takový lidštější až rodinný přístup. Nejsme žádná montovna, ale česká výrobní firma. Někteří lidé tady dělají od vyučení, a i když máme za sebou těžké časy, dal nám zabrat covid i energetická krize, objednávky se nyní zvedají a snad bude už lépe,“ řekl ředitel Argman.

Novorolská porcelánka Thun 1794.Ředitel porcelánky Thun 1794 Vlastimil ArgmanZdroj: Deník/Jana Kopecká

Bez ztráty kytičky ale krizí neprošla ani tato porcelánka. Skončila s výrobou porcelánu v Klášterci nad Ohří.

„Skokové zdražení energií, to byla první rána. Provoz haly v Klášterci se kvůli tomu stal nerentabilní. Poslední kapka nastala s výkyvem v zakázkách, kdy nám klesá odbyt o 15 až 20 procent. Když spojíte energie a pokles zakázek, racionální úvaha nás vedla k tomu, abychom Klášterec zavřeli a kus výroby přesunuli do Nové Role a Lesova, kde máme další provozy,“ vysvětlil ředitel Argman. Pro něho osobně je to velká ztráta. „Tu fabriku stavěl můj tatínek a já ji teď zavírám. Člověk ale musí řídit firmu pragmaticky, ne pocitově,“ podotkl.

Bez ruského a ukrajinského odbytu

Teď je podle něj situace na trhu stabilnější, a i když porcelánku citelně zasáhl výpadek ruského a také ukrajinského odbytu, dokázala si poradit. Nyní vyváží například do Dánska. Nejvíce výrobků putuje do zemí Evropské unie, další míří na ostatní světové trhy včetně USA či Brazílie. Samozřejmostí jsou dodávky na český trh.

Dezert Metro z Michelských pekáren slaví padesátiny. Na snímku retro edice Metro dezertu
Dezert z roku 1974 se podobal vagónkům. Stal se oslavou metra

Předloni dosáhla společnost Thun 1794 tržeb zhruba 496 milionů korun, zisk před zdaněním byl kolem šesti milionů. S investicemi jsou nyní ale opatrní. „Do opláštění porcelánky v Lesově jsme investovali 11 milionů a další zatím neplánujeme. Teď je třeba držet dietu,“ vysvětlil se svým obvyklým humorem ředitel Argman. A už otevřel další dveře a srdečně se zdravil s malířkami porcelánu. Intenzivně to tam vonělo barvami a ředidly. Právě malířky vtisknou barevnou krásu dosud štětci netknutým porcelánovým výrobkům.

A že porcelánka Thun 1794 má být na co pyšná, to například dokazuje jeden z posledních úspěchů. Česká televize jí udělila ocenění Podnikatelské stříbro 2023.