Dobrá úroda se přitom letos očekává u všech hlavních druhů ovoce. „Mrazovým poškozením utrpěly pouze některé odrůdy teplomilného ovoce,“ uvedla Petra Hrabčáková z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Kupříkladu mnohým meruňkám na jihu Moravy tak zmrzly pupeny.

„Celková sklizeň u meruněk je i přes tuto skutečnost odhadována jako mírně nadprůměrná,“ konstatovala. „Máme větší sklizeň třešní, která právě končí, a očekáváme také velmi dobrou úrodu švestek,“ doplnil předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.

Češi začali šetřit. Přestávají chodit do restaurací, raději si kupují jídlo v obchodu. Ilustrační foto.
Menu za dvě stovky? Češi dali restauracím sbohem, našli si způsoby, jak ušetřit

Ruku v ruce s přebytkem sklizeného ovoce jde ovšem pokles jeho ceny. Přitom už nyní právě jablka patří mezi nemnoho položek, které oproti loňsku v nákupech Čechů zlevnily. Zatímco kilo jablek stálo letos v červnu podle statistiků v průměru 32,31 koruny, loni ve stejném měsíci to bylo téměř o dvě koruny více. Největší evropský exportér, Polsko, totiž v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině přesměroval svůj vývoz na trhy v Evropské unii. „Zejména ve střední Evropě toho zneužívají obchodní řetězce, které tuto velmi levnou produkci rády kupují na úkor té domácí,“ prohlásil Ludvík. Na podzim se proto dá očekávat ještě větší zlevnění.

Ovocnáře tíží ceny energií

Přímo likvidační ale podle pěstitelů může být nárůst cen energií. „Jablka skladujeme celoročně, takže se bez nich neobejdeme. Největší nápor je od září do listopadu, kdy se musí rychle sklidit a zchladit, aby ideálně vydržela do další sezony,“ řekl šéf ovocnářské firmy Bohemia Apple z Tuhoraze na Kolínsku Štěpán Chára. Zdražily jim sice všechny vstupy od nákladů na skladování přes obalový materiál a pohonné hmoty, nejhorší je to ale s energiemi. Na výrobu moštu se navíc neobejdou bez předraženého plynu. „Některé položky podražily dokonce o 150 procent,“ posteskl si Chára.

Některé ovocnářské firmy podle Cháry proto s tímto druhem podnikání letos skončí. „Je to pro ně tak neekonomické, že se jim to nevyplatí,“ prohlásil. „Jsou i sadaři, kteří vykácejí sady a místo toho nasejí pšenici, řepku nebo kukuřici, protože je to pro ně výhodnější, než pěstovat jablka nebo hrušky, za které se jim nezaplatí ani jejich výrobní náklady,“ podotkl.

Návštěvníci festivalu Colours of Ostrava platili za půllitr ležáku 52 korun, kdo se spokojil s výčepní „desítkou“, měl útratu o sedm korun nižší.
Přehled cen piva na festivalech: Návštěvníci letos sáhnou hlouběji do kapsy

Analytik České zemědělské univerzity v Praze Tomáš Maier je ale přesvědčen, že ti nejlepší ovocnáři v oboru zůstanou. „Zemědělec bývá vždy vystaven většímu riziku než běžný podnikatel, a proto s ním musí počítat,“ řekl Maier.

Zdroj: DeníkS extrémním růstem cen energií se podle Maiera ostatně musí vyrovnat i zmínění konkurenti z Polska. Připustil však, že jsou polští pěstitelé ovoce oproti těm českým skutečně zvýhodněni. Pokud podnikají jako fyzické osoby, platí za ně totiž sociální pojištění stát. „To je trošku zákeřné, ale smysl jim to dává,“ vysvětlil.

Zatímco v Česku jsou v zemědělství zaměstnána jen asi dvě procenta práceschopného obyvatelstva, v Polsku je to čtyřikrát více. „Je to nesporně větší skupina voličů a tamější politici jim jdou proto více na ruku,“ dodal.