Předchozí
1 z 6
Další

Ladislav Bařák, 65letý důchodce ze Vsetína, který stále opravuje deštníky, byť by si už mohl užívat zaslouženého odpočinku.

Ladislav Bařák, 65letý důchodce ze Vsetína, který stále opravuje deštníky, byť by si už mohl užívat zaslouženého odpočinkuZdroj: Deník / Martin Mrlina

Osmnáct let, každé ráno všedních dní otevírá Ladislav Bařák dveře své malé provozovny v centru města. Pokud neleje, jezdí zásadně na motorce. Ve vsetínské „Pasáži“ opravuje deštníky a vyrábí klíče pro zákazníky z celého kraje. Doba koronavirová ho donutila úplně uzavřít. Jak přežil vládní omezení a jak se mu daří návrat zpět do reálu? 

Ladislav Bařák, 65letý důchodce ze Vsetína, který stále opravuje deštníky, byť by si už mohl užívat zaslouženého odpočinkuZdroj: Deník / Martin Mrlina

Svou provozovnu musel Ladislav Bařák zavřít po nařízení vlády. „První týden, co jsem zůstal doma, jsem pořád spal. Jako bych musel dohnat nějaký deficit. Pak už jsem ale nevěděl, kam vrazit ruce. Člověk je zvyklý pořád něco dělat. Manželka je švadlena, šila, já jsem pomáhal a začali jsme vyrábět roušky. Teď je dávám zákazníkům zdarma. Někdo dá dobrovolný příspěvek na nitě, a když ne, tak to dostane jen tak,“ říká usměvavý živnostník. 

Ladislav Bařák, 65letý důchodce ze Vsetína, který stále opravuje deštníky, byť by si už mohl užívat zaslouženého odpočinkuZdroj: Deník / Martin Mrlina

Po postupném uvolňování vládních nařízení mohl začít zase provozovat svou činnost. „Nejdříve povolili zámečnické práce. Pokusil jsem se otevřít, že budu vyrábět klíče. Ale nebyl zájem. Lidi byli ukáznění, moc nevycházeli ven a proto asi ani neztráceli klíče. Bylo to zbytečné, tak jsem zase zavřel,“ vzpomíná na první pokus znovuzahájení živnosti. 

Ladislav Bařák, 65letý důchodce ze Vsetína, který stále opravuje deštníky, byť by si už mohl užívat zaslouženého odpočinkuZdroj: Deník / Martin Mrlina

Pak přišlo další uvolnění. „Teď už můžu opravovat i deštníky. Otevřel jsem jen na dobu pěti hodin. Ale zatím lidi žádný větší zájem neprojevují. Jen stálí zákazníci občas přinesou deštník k opravě. Díky zkrácené době alespoň nespotřebuju tolik energie,“ usmívá se. Že nemá hromadu kšeftů, Ladislava Bařáka neohrozí. „Jsem důchodce. Toto je taková vedlejší činnost, kterou dělám částečně spíše proto, abych nezradil své stálé zákazníky. Jezdí za mnou třeba až z Rožnova nebo Valašských Klobouk,“ vysvětluje pětašedesátiletý řemeslník. 

Ladislav Bařák, 65letý důchodce ze Vsetína, který stále opravuje deštníky, byť by si už mohl užívat zaslouženého odpočinkuZdroj: Deník / Martin Mrlina

Vykonávat své řemeslo pro něj znamená několik omezení a povinností. „Provozovnu mám maličkou, proto sem může vždy jen jeden zákazník. Dveře mám stále otevřené, aby lidé nemuseli chytat za kliku. Na pultě jsou papírové ubrousky a dezinfekce, kterou používají zákazníci i já. Kdykoli od nich přeberu zakázku, nebo peníze. Prostě průběžně. A co je zajímavé, vyráběl jsem si ji sám. Podle návodu na internetu jsem si z vyskočků, které jsem měl z pálenice, vyrobil vlastní dezinfekci,“ uzavírá opravář deštníků a výrobce klíčů Ladislav Bařák z Jasenky u Vsetína.

Ladislav Bařák, 65letý důchodce ze Vsetína, který stále opravuje deštníky, byť by si už mohl užívat zaslouženého odpočinkuZdroj: Deník / Martin Mrlina