Na opravy pěti tisíc kostelů chybí peníze, církev je převádí na obce

Zvrat přišel až v době, kdy se výravské zastupitelstvo rozhodlo jít cestou daru a ze svého rozpočtu vyčlenilo na případnou pomoc církvi 70 tisíc korun.

„V tu dobu se hnuly ledy a konečně se s námi začala církev bavit a sehnala dokonce i firmu, která střechu opravila. My jsme v rámci daru doplatili zbytek oprav,“ dodala Jana Nepokojová. Současná sbírka, která skončí na konci letošního roku, je pak určena na další opravu kaple: „Doufám, že lidé si vezmou kapli, kterou mnozí využívají na křty či pohřby, za vlastní a s další opravou pomohou,“ říká starostka.

Čtyři roky po útoku žhářů. V Gutech vysvětili repliku vyhořelého kostela

Sama církev, která po celé republice vlastní víc jak pět tisíc kostelů, klášterů či kapliček, přiznává, že na jejich opravy nemá dostatek financí a každou podobnou sbírku vítá.

„Naše diecéze spravuje stovky kostelů a kaplí. Máme je kategorizované do tří kategorií. Tu nejhorší, která není významná z hlediska pastorace diecéze v případě dohody převádíme na obce a města. Oprava a údržba všech kostelů není finančně do budoucna možná. Ve výjimečném případě se může jednat i s neziskovou organizací (spolek) o převodu zchátralého kostela nebo kaple,“ vysvětluje mluvčí Biskupství královéhradeckého Jakub Sršeň. Ročně celá římskokatolická církev do opravy památek investuje kolem 1,5 miliardy korun (poslední data za rok 2019). Snaží i o čerpání peněz z fondů EU. Na opravu všech nemovitostí to ale nestačí. Cestou k záchraně nemovitostí je tak zmiňovaný převod nevyužívaných kostelů, kaplí či far na města a obce.

Smysluplné využití

 „Na území naší diecéze se snažíme pro nevyužité fary spolu s místními samosprávami hledat jejich smysluplné využití. Tři nevyužívané farní budovy na Jesenicku byly například přebudovány na sociální byty. Jiné objekty far v turisticky atraktivních lokalitách slouží k rekreačním účelům a jsou upraveny na penziony nebo apartmány,“ popisuje Pavel Siua, mluvčí ostravsko-opavské diecéze.  Veřejné sbírky na financování oprav kostelů jsou v jejich diecézi poměrně běžnou záležitostí.

„Náklady na opravu kostela, který je často nejvýznamnější památkou obce, šplhají do milionových částek. Snažíme se proto hledat vícezdrojové financování a zapojit do něj i ty, kteří běžně kostel nenavštěvují, ale na této památce v jejich obci či městě jim záleží a rádi svým darem opravu podpoří,“ dodal Pavel Siuda. Aktuálně tak například probíhá veřejná sbírka na opravu kostela v Palkovicích nebo v Ženklavě. Pod svá křídla si pak chce spolek Za Opavu převzít kostel svatých Janů v Opavě. Na ni pořádá různé crowdfundingové akce na podporu kostela, který se využívá ke kulturním akcím.

V Rakousku vyrůstá replika kostela. Jeho základy objevili vědci na Pohansku

S převody či prodeji církevních staveb mají své zkušenosti i na pražském arcibiskupství. „V letošním roce jsme předali jeden kostel a obci Jesenice u Sedlčan jsme prodali faru. Další faru ve Zhoři prodáváme přes realitní kancelář. Dohromady máme v pražském arcibiskupství přes 1000 kostelů a kaplí. Církev své budovy získala po čtyřicetileté vládě komunistů ve zdevastovaném stavu a ze svých zdrojů nebude schopna všechny opravy ufinancovat,“ říká  mluvčí  arcibiskupství Jan Prinz.

Přesto ne všude se kostely a kaple dostávají do majetku měst či soukromníků.  Zatímco v „ateistických“ Čechách se mnohdy církev musí kvůli nedostatku financí uchýlit k prodeji, na Moravě k tomu přistupují až jako k poslední možnosti. „ V brněnské diecézi není situace, o které často slýcháme v médiích, že se fary a kostely prodávají. Na jižní Moravě je víra stále živá a věřící o své kostely a budovy pečují.  Brněnské biskupství k prodeji přistupuje pouze ojediněle,“ dodává mluvčí brněnského biskupství Martina Jandlová.