Kliknutím zvětšíteNávrat dětí do škol od 1. března byl nejdůležitější podmínkou hejtmanů pro žádost o vyhlášení nouzového stavu. Jak to s jejím plněním vypadá?
Upřímně řečeno, hejtmani se tak trochu vlamovali do otevřených dveří. Vláda má stejnou prioritu a ministerstvo školství už před několika týdny začalo pracovat na metodice návratu. Minulý týden tento vstupní materiál předalo Ústřednímu krizovému štábu, který měl za úkol připravit ho k realizaci. Na tom už druhý týden pracujeme.
K čemu jste dospěli?
Materiál nyní předkládáme do vlády. Měl by být schválen postup pro pilotní březnový projekt. Návrat se plánuje v několika vlnách, což souvisí se zajištěním testů.
Půjde o miliony sad. Jsou tyto neinvazivní antigenní testy na trhu?
Ve světě na trhu jsou. Stejně jako je bylo schopno zajistit Rakousko, zvládneme to i my. Ministerstvo zdravotnictví na základě expertní analýzy vytipovalo pět výrobců testů, kteří splňují zadaná kritéria z hlediska senzitivity a šetrnosti. Je shoda, že by mělo jít o testy, kde se dělá odběr z přední části nosohltanu. Slinové testy jsou z hlediska hygieny poněkud komplikovanější. Oslovíme tedy pět firem a dodavatele vybereme podle ceny a rychlosti doručení.
Kolik jedna testovací sada stojí?
Rakousko nakupuje jeden test za 2,50 eura (cca 64 korun).
Znamená to, že děti odejdou do školy, kde se za dohledu učitelů otestují a po patnácti minutách budou vědět, zda jsou negativní a mohou zůstat ve třídě?
Přesně tak.
Počítáte tedy s tím, že za čtrnáct dní se maturanti vrátí k prezenční výuce?
Takto je to v plánu, měla by se stihnout i pilotáž. Poté se bude pokračovat podle metodiky ministerstva školství, tedy středoškoláci na praktickou výuku, žáci 9. tříd a děti z 1. stupně ZŠ.
Budete plnit další body z hejtmanského seznamu?
Beru to jako věci k jednání. Vše bude záviset na vývoji epidemie. Shodli jsme se, že přijímaná opatření nejsou žádná vládní libůstka nebo naschvál, ale reakce na složitou situaci.
Hejtmani hovořili se zástupci 14 krajských hygienických stanic a celým expertním týmem ministerstva zdravotnictví a podle mého názoru se rozumně přiklonili k jejich odbornému pohledu. Kritériem uvolňování musí být pokles obsazenosti lůžek intenzivní péče. Jakmile se toto číslo sníží, můžeme se bavit o různých věcech.
Vnímáte rozdílný postoj hejtmanů a jejich centrálních lídrů jako opoziční střelbu do vlastní nohy?
Ve čtvrtek večer jsme se všichni podívali do propasti a uvědomili si, jak je hluboká a co nás v ní čeká. Z logiky věci to první pochopili hejtmani, protože mají na bedrech krizové řízení v krajích a bylo jim jasné, co by to pro ně znamenalo.
Shodli se s námi, že jiné řešení, než prodloužení nouzového stavu není. Debata ve sněmovně byla hodně abstraktní, zatímco s hejtmany věcná. Nouzový stav je jen právní rámec. Hospodskému je přece jedno, jestli má zavřenou hospodu na základě nouzového stavu nebo zákona o ochraně veřejného zdraví. Má prostě zavřeno a štve ho to.
Nepodívá se vláda do stejné propasti už tento týden znovu, když Tomio Okamura sbírá podpisy pro mimořádnou schůzi sněmovny, kde by se nouzový stav měl zrušit?
Věřím, že se naše země nebude řídit podle Tomia Okamury a jeho marketingových aktivit a že budeme pokračovat v trendu, který jsme nastolili s hejtmany, tedy jednat věcně a řídit se doporučeními odborníků.
Co se stane, když Ústavní soud 22. února zruší opatření vlády, která v době nouzového stavu zavřela téměř všechny obchody a služby?
Těžko mohu předjímat verdikt soudu a jeho zdůvodnění. Pokud ale řekne, že šlo o protiústavní postup, jistě stanoví postupy pro nápravu.
Při opravě volebního zákona podle nálezu Ústavního soudu se zatím nepodařilo schválit nosič v podobě lidoveckého návrhu, který už ve sněmovně je. Předloží ministerstvo vnitra vlastní normu?
Nelze říct, že se to nepodařilo. Byla to malá havárie způsobená špatnou komunikací v klubu ANO, dohoda stále platí, lidovecký návrh by měl projít co nejdříve prvním čtením. Do té doby bude mít ministerstvo vnitra sepsáno několik alternativ pozměňovacích návrhů na základě dohody politických stran. Pak už půjde jen o společný výběr jednoho, na němž bude konsensus, a napasovat ho na lidoveckou předlohu.
Z pohledu předsedy ČSSD to bude čtrnáct volebních krajů a zachování nižší načítací klauzule?
Nejčistší cestou by bylo zavedení jednoho volebního obvodu, ale to není pro kolegy z dvou předvolebních bloků a Senátu přijatelné. Pravděpodobně tedy bude kompromisem zachování 14 volebních krajů, které Ústavní soud nezrušil. V tom případě by ČSSD trvala na sečtení všech hlasů a jejich následném rozdělování podle celostátního výsledku.
44
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
