Plyn a sláva. Česko je první měsíc v čele Evropy, rozjezd zatím zvládlo

Litomyšl, nevelké ani ne desetitisícové malebné město ve východních Čechách zažilo 1. července den slávy. Právě tady totiž začalo české předsednictví v EU. Ve zdejším zámeckém areálu se setkala Evropská komise a česká vláda. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a premiér Petr Fiala vystupovali jako dobře sehraný pár, což zanechalo velmi dobrý dojem.

Fiala ve Štrasburku

Předseda vlády Petr Fiala pronesl projev před Evropským parlamentem. Dokázal se, přes podivné postavení své ODS mimo hlavní politický evropský proud, své role úspěšně zhostit.

Česko čeká klíčový moment předsednictví v Unii. Má vyřešit plyn

„Tím podstatným úkolem v následujícím období bude nalézt jednotnou a silnou shodu na takových opatřeních, která negativní dopady současných krizí na naše občany co nejvíce zmírní,“ zavázal se Fiala, který velkou část projevu věnoval Ukrajině a ruské agresi proti ní. „Hodnoty, za které dnes Ukrajina umírá, jsou hodnotami, které hájil i jeden ze zakladatelů moderního českého státu, prezident Václav Havel,“ uvedl Fiala. Dostalo se mu podpory od všech politických proudů EU, s výjimkou extrémní levice, což byl velký úspěch.

Rudolfinum

Po těchto dvou důležitých bodech vyzněl zahajovací koncert v prvním koncertním sále země trochu do prázdna. Fialova řeč nebyla špatná, zvláště myšlenka o významné roli Česka v EU. „Nejsme malý stát. Jsme středně velký evropský stát. V rámci evropského společenství budeme mít takový hlas a respekt, jaký si sami dokážeme prosadit a odpracovat,“ řekl Fiala.

Předsednictví a jeho cíle podpořil i prezident Miloš Zeman, který se v závěrečné části řeči plné dvojznačných politických narážek přimlouval za proruské dezinformační weby. Hudebně zůstal koncert v Česku a měl podle odborníků nevyrovnanou úroveň.

Neformální summity

Praha zažila v první polovině července sérii neformálních summitů Rady EU, tedy ministrů členských zemí podle jednotlivých rezortů. Začínali ministři vnitra a spravedlnosti, následovali ministři životního prostředí, pak ministři pro evropské záležitosti a končilo se vědou a výzkumem.

Nejvíce pozornosti trochu překvapivě přitáhlo zasedání šéfů rezortů evropských záležitostí, kterého se pod taktovkou ministra Mikuláše Beka zúčastnili hned dva místopředsedové Evropské komise Věra Jourová a Maroš Šefčovič. Ministři totiž v Praze otevřeli reformu rozhodování v Unii, kde by mělo ubýt možnosti veta jedné země. A především západní státy daly najevo, že bez toho žádné rozšiřování EU na víc než třicet členů není představitelné.

Jak dostat plyn do Česka? Ruské dodávky částečně nahradí obří lodě

Připustil to i Mikuláš Bek, ale s tím, že dohoda bude velmi složitá. „Větší skupina zemí otázku zrušení jednomyslnosti v rozhodování EU a otázku rozšíření spojuje. Úkolem předsednictví je tuto debatu velmi otevřeně moderovat, ačkoli hledání kompromisu bude velmi komplikované.“ Tlak neustal ani po pražském summitu, požadavek koncem měsíce vznesl i německý kancléř Olaf Scholz.

Severní Makedonie

K velmi významnému kroku rozšiřování EU přišlo Česko tak trochu zadarmo. Severní Makedonie a Bulharsko dosáhly kompromisní dohody, a to odblokovalo zahájení vstupních rozhovorů EU nejen se Skopje, ale i s Albánií. Praha si tak ale kompenzovala to, že kandidátský status pro Ukrajinu, původně klíčový bod předsednictví, jí ve finiši „ukradla“ Paříž.

Plyn na zimu

Česko svolalo na konec července první mimořádný summit věnovaný plynové krizi. Pod vedením ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely na něm byl dohodnut dobrovolný úsporný plán a pravidla, jak si budou státy EU pomáhat, pokud v zimě dojde k přerušení dodávek ruského plynu. „Úspory plynu, kterých dosáhneme nyní, zlepší naši připravenost. Zima tak bude pro občany a průmysl EU mnohem levnější a snazší,“ uvedl Síkela.

Ukrajina

Jako červená niť se prvním měsícem předsednictví táhla podpora EU Ukrajině v jejím boji s ruskou agresí. Jednání neformálních summitů se účastnilo hned několik ukrajinských vládních činitelů. Řešení ukrajinské uprchlické krize bylo důležitou součástí jednání ministrů vnitra, EU se v červenci dohodla na dalším balíku sankcí proti Rusku, které omezují možnost obcházení těch předchozích.

Lipavský v Kyjevě: Musíme pomoci Ukrajině, jinak přijde další vlna uprchlíků

Důležitá byla také cesta ministra zahraničí Jana Lipavského jako šéfa diplomacie předsednické země EU do Kyjeva, kde jednal o dalších dodávkách zbraní, humanitární a finanční pomoci Ukrajině. „Tvrdě každý den pracuji na tom, abych přesvědčil naše partnery, že mají pomáhat Ukrajině co nejvíce,“ uvedl v Kyjevě Lipavský. O významu cesty svědčí také to, že Lipavského přijal i prezident Volodymyr Zelenskyj.