„Českému předsednictví EU se podařilo uhájit důležitý bod, otevřít možnost prodávat nové automobily se spalovacím motorem za předpokladu, že budou poháněny výhradně klimaticky neutrálními palivy,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Snížit emise z výfukových plynů nových aut na nulu od roku 2035 je jedno z opatření klimatického balíčku Fit for 55. Ten si klade za cíl „nastolit“ do roku 2050 v Evropě uhlíkovou neutralitu. Nutně to však nemusí znamenat konec současných spalovacích motorů. Záchranou jsou pro ně syntetická paliva. K jejich výrobě není nutná ropa – pouze vodík vzniklý elektrolýzou a poté dostatečně velkým množstvím oxidu uhličitého získávaného z ovzduší či třeba z komínů spaloven odpadu či fosilních tepelných elektráren.

Nákup automobilu - Ilustracni foto
Na některé nové vozy si zákazník počká i přes rok. V ČR váznou také prodeje

E-paliva nejenže spotřebovávají oxid uhličitý, ale jsou i kvalitnější. „Syntetická paliva jsou vesměs kvalitnější, dají se totiž syntetizovat takzvaně na míru s vysokým oktanovým nebo cetanovým číslem a neobsahují ani stopy síry. Ta poškozuje například emisní systémy pro zneškodnění zdravotních škodlivin,“ vysvětluje expert na zdokonalování spalování motorů Jan Macek z Fakulty strojní ČVÚT v Praze.

Další výhodou syntetických paliv je již existující infrastruktura. Řidiči by jej tankovali do vozidel stejně jako současná fosilní paliva, tedy u čerpacích stanic. 

Čerpací stanice, ceny pohonných hmot. Ilustrační fotoNa čerpacích stanicích by řidiči mohli v blízké době tankovat syntetická paliva. Ilustrační fotoZdroj: Deník/Petr Zbranek

Existuje ale řada úskalí, které je potřeba vyřešit. Tím největším jsou zdroje energie. Technologie, které by dokázaly vyrobit dostatek vodíku a uhlíku, jsou zatím závislé na fosilních palivech, a to na uhlí a zemním plynu.

„Výroba je velmi energeticky nákladná zejména kvůli získání recyklovaného uhlíku. Opravdu velmi energeticky náročné je získávání CO2 z atmosféry, a to vzhledem k jeho nízkému podílu v atmosféře. Pokud trváme na bezemisní dopravě, bude potřeba syntetizovat paliva s využitím jaderných zdrojů stálého výkonu v kombinaci s občasnými obnovitelnými zdroji energie,“ upozorňuje Macek. Podle něho by tak bylo schůdnější přidávat syntetickou část do současných fosilních paliv a postupně její část zvyšovat.

Ilustrační snímek
Diplomatický úspěch. Česko v Unii vyjednalo „konec“ klasických aut

Nahrazení klasických paliv za syntetické není potřeba jen kvůli alternativě k rozvíjející se elektromobilitě. „Rychlost spotřeby fosilních paliv v dnešní době výrazně převyšuje rychlost jejich tvorby. Proto pokud nechceme v budoucnu rezignovat na kvalitu života v podobě střední délky života, dostupnosti potravin, zdravotní péče a tak podobně, které se nám podařilo dosáhnout, jsou technologie umožňující uchovávání a transport energie ve formě kapalných paliv naprostou nezbytností,“ myslí si odborník z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR Petr Krtil.

Zatím příliš drahá

Vývoj syntetických paliv už v reálu probíhá. Třeba automobilka Porsche ve spolupráci se společností Siemens plánuje do roku 2026 vyrábět zhruba 550 milionů tun e-paliva ročně. Pro srovnání – podle odhadů se denně na celém světě spotřebuje až 100 milionů barelů ropy (jeden barel je 159 litrů, pozn. red.).

Zatím se však uměle vyrobená paliva komerčně neprodávají. Důvodem je vysoká cena, kdy by litr stál na čerpacích stanicích odhadem i tisíce korun. Nicméně experti věří, že syntetická paliva jednoho dne budou šoféři tankovat do aut zcela běžně. „Při velkovýrobě ve sluncem ozářených částech světa jsou cenové výhledy optimistické, a to pod dvě euro za litr (50 korun). Samozřejmě to ke snížení cen paliv nepovede, ale to je daň za naši snahu o dekarbonizaci,“ domnívá se Macek.

Odtah vozidla - Ilustrační foto
Odtahové služby zdražily o pětinu. Cesta z ciziny vyjde na desítky tisíc

Na přechod k syntetickým palivům se každopádně připravují už i tuzemské rafinérie. V té litvínovské by měl v budoucnu být nainstalovaný elektrolyzér na výrobu čistého vodíku elektrolýzou vody. V okolí vyroste fotovoltaická elektrárna.

„Do roku 2030 chceme vyrábět 4,5 tun zeleného vodíku ročně, což představuje pohon pro 30 tisíc automobilů. Chceme také zprovoznit 28 vodíkových čerpacích stanic v Česku a tři distribuční terminály pro železniční dopravu. V neposlední řadě zvažujeme zavést syntetická paliva založená na kombinaci zeleného vodíku a oxidu uhličitého. Jejich uplatnění očekáváme především v letecké přepravě,“ dodává mluvčí Orlen Unipetrol Pavel Kaidl.