Petr Hasilík při svém řádění okradl hned několik lidí a přišel si díky tomu na stovky tisíc korun. Od soudu v dubnu 2013 odešel s podmínkou.

Soud Petru Hasilíkovi také uložil povinnost svůj dluh splatit. Ani po sedmi letech se však někteří z poškozených nedočkali spravedlnosti.

Proto nyní stanul Petr Hasilík před soudem znovu. Kvůli absenci soudního spisu uloženého v Přerově bylo hlavní líčení ve čtvrtek odloženo na začátek dubna.

„Panu Hasilíkovi se podařilo zaplatit poškozeným od minulého stání v prosinci asi třicet tisíc. Stále nad ním ale visí ta hrozba, že půjde do vězení,“ řekl k průběhu soudního líčení soudce Okresního sudu v Kroměříži Karel Rašín.

11 let úspor bylo rázem pryč

Petr Hasilík jednal víceméně ve všech případech stejně – poškozeným přislíbil zhodnocení jejich finančních prostředků. Místo toho si však peníze převedl na svůj účet, odkud je následně vybral.

„Připravil nás o peníze, které jsme si odkládali 11 let. Děti rostly, opravovali jsme dům a mezitím, co to šlo, jsme si spořili,“ říká Emilie Klímková.

Petru Hasilíkovi manželé věřili. Vypověděli Penzijní připojištění a prostředky na základě doporučení Hasilíka převedli.

„Teprve později jsem se dozvěděl, že na výpověď pojištění napsal Hasilík číslo účtu svého dvouletého syna,“ vypráví Klímek.

Nebýt toho, že si chtěl syn manželů Klímkových pořídit dům, kdo ví, kdy by se o podvodu Klímkovi dozvěděli.

„Peníze jsem chtěl z banky vybrat, protože syn se rozhodl koupit dům a my jsme mu chtěli naše úspory věnovat, aby si nemusel brát tak vysokou hypotéku a zadlužit se,“ pokračuje Karel Klímek, kterého zpráva zdrtila.

„Dohromady jsme přišli o více jak 300 tisíc korun,“ sčítá finanční újmu Klímek.

„A dosud jsme neviděli ani korunu,“ tvrdí Karel Klímek.

Vdova i důchodce. Nezastavil se před ničím

„Chci nějakou spravedlnost. Už si nedělám naděje, že peníze ještě někdy uvidím zpět. Proto chci, aby byl potrestán a šel do vězení,“ říká dvaaosmdesátiletý Jiří Baroš, který přišel o 100 tisíc korun.

Dodnes se mu vrátilo jen pár tisíc korun. Jeho rodina však přišla o mnohem více.

„Dcera mu svěřila 390 tisíc korun,“ prozrazuje za dceru Zuzanu Hamuľakovou Jiří Baroš.

Zuzana Hamuľaková, dvojnásobná matka, je od roku 2002 vdova.

„Hasilík moc dobře věděl, že je sama na výchovu dvou relativně malých dětí. Bydlel naproti ní,“ nedokáže pochopit čin Petra Hasilíka Jiří Baroš.

Dnes jsou již děti dospělé, obě studují na vysoké škole v Brně. Ani za celou dobu jejich dospívání se však jejich matce nepodařilo získat ukradené peníze zpět.

Splatit dluh ve vězení? Nemožné

A zda se tomu tak stane do budoucna nikdo neví.

„Pokud by si pan Hasilík opravdu šel sednout, je zde reálná šance, že se někteří, zvláště starší poškození, svých peněz již nedočkají,“ myslí si soudce Karel Rašín.

Splácet dluhy z vězení je totiž mnohem složitější.

„Srážky jsou pro každého vězně stanoveny podle toho, jak velký je dluh. Pokud má vězeň nařízené výživné, to je mu strháváno automaticky. Splátky svých dluhů jsou mu strhávány pouze tehdy, pokud je sám přizná. Mnohdy ani sami odsouzení neví o tom, že je na ně vedena venku exekuce,“ uvádí mluvčí Vězeňské služby České republiky Petra Kučerová.

Navíc se odsouzenému část jeho výplaty ukládá pro život po odchodu z vězení.

„Takzvané úložné slouží k tomu, aby nebyl vězeň po propuštění bez příjmu. To by totiž byla jízdenka zpět do kriminálu,“ dodává mluvčí Kučerová.

Podle výpovědi jednoho odsouzeného vězně, který si přál zůstat v anonymitě, se mohou výdělky vězňů pohybovat v nejrůznějším rozpětí.

„Ve Valdicích měli brusiči skla, které šlo na export, až neuvěřitelných 40 tisíc korun. To bylo ovšem jen pár jedinců, kteří se vyškolili během velmi dlouhých trestů na mistry v oboru. Dost měli také ti, co dělali horníky, tak okolo sedmi tisíc korun. Ale byli mnozí, kteří si vydělali jen čtyři tisíce nebo 800 korun,“ svěřuje se vězeň.

Deník se pokoušel získat také vyjádření Petra Hasalíka. Ten však o společnou schůzku nestál a kauzu nechtěl komentovat.