Oběťmi i pachateli případů bývají často mladí lidé.

Pokud se s problémem svěří, měla by se jím zabývat škola. Někdy však rodiče či učitelé žádají o pomoc například krajskou pedagogicko- -psychologickou poradnu (KPPP).

Její pobočka v Uherském Hradišti už tento problém několikrát řešila.

„Šlo například o „hacknutí" cizí mailové schránky, ze které potom rozesílali aktéři vulgární e-maily spolužákům a majitel schránky nedokázal vysvětlit svou nevinu. Další případ se týkal posílání výhrůžných anonymních SMS zpráv," přiblížila psycholožka Nataša Gmentová.

Podle ní oběť nejvíc zasáhne, když se kombinuje šikanující zážitek s jeho zdokumentováním na sociálních sítích. Trauma působí i to, že oběť netuší, kdo vlastně agresorem je.

„Takto šikanovaný mladý člověk bývá zmítán pocity bezmoci a nejistoty, uzavírá se do sebe, přestává si sebe vážit. To je velmi nebezpečné pro jeho další chování a jednání, které může mít silné sebedestrukční tendence," upozornila psycholožka.

Ne přímo v poradně, ale od školních metodiků prevence ví o kyberšikaně i pracovnice KPPP ve Valašském Meziříčí Věra Žilová. „Před rokem pomáhala s řešením tohoto problému naše psycholožka. Obrátila se na ni matka oběti kyberšikany, dívky druhého stupně základní školy. Na žádost školy tehdy zasahovala i policie," vzpomněla Žilová.

Facebookový profil na cizí jméno

Nejen do poradny psychologa, ale dokonce i do ordinace psychiatra se mohou dostat děti a mladí lidé zdecimovaní tímto způsobem agrese. „Není to žádná vzácnost," konstatuje zlínský psychiatr Vítězslav Kouřil. Drby a pomluvy na Facebooku nebo zneužití cizího jména a osobních údajů jsou věci, které lékař s dlouholetou praxí dobře zná.

„Třeba se domluví několik dětí a založí si facebookový profil na jméno spolužáka a z něj pak odesílají různé škaredé věci. Podvedený je pak sám za sprosťáka a schytává reakci za něco, s čím nemá vůbec nic společného," pokýval hlavou Kouřil.

Oběti mohou myslet i na sebevraždu

U dětí, které se stanou terčem této šikany, se často objevují úzkostné stavy a může se u nich rozvinout takzvaná školní fóbie, která má i nepříjemné somatické projevy, jako jsou bolesti hlavy a břicha nebo žaludeční nevolnosti. Dítě je totiž v silném stresu a stává se, že ve své bezradnosti pomýšlí i na sebevraždu.

„Když se taková příčina potíží odhalí, je potřeba nejen léčit oběť, ale také kontaktovat školu, případně i policii, aby tlak mohl ustát. Samozřejmě pak může nastat ještě další efekt jako pomsta za bonzování," přiblížil Kouřil.

„Bohužel většinou jsou šikanované ty děti, které mají problém se ve škole prosadit nebo jsou z jakéhokoli důvodu neoblíbené. A internet tak využívají ke komunikaci častěji. Právě proto jsou taky více a citelněji touto šikanou zranitelné," dodal psychiatr.

Poškozeným se může stát kdokoliv

Zkušenost s kyberšikanou mají i zlínští policisté. „V loňském roce oznámil tehdy devatenáctiletý muž, že někdo změnil heslo k jeho e-mailové adrese, ze které poté odeslal hanlivé zprávy několika kamarádům a učitelce," vzpomněl jeden z případů mluvčí zlínské policie Petr Jaroš.

„Ze spáchání trestného činu pomluvy je podezřelý neznámý pachatel, který na diskusním erotickém webu zveřejnil soukromé fotografie mladé ženy a uvedl o ní nepravdivé údaje. Mohl tak ohrozit její vážnost v místě bydliště či v zaměstnání a narušit rodinné vztahy poškozené ženy," uvedl druhý případ Jaroš.

Kyberšikana není uvedena v trestním zákoníku, proto je obtížné ji přesně definovat a zároveň je složité ji statisticky podložit.

„To však neznamená, že by se jí policisté nezabývali. Kyberšikany se může týkat mnoho skutkových podstat trestných činů. Jedná se zejména o vydírání, pomluvu, výrobu a jiné nakládání s dětskou pornografií, šíření pornografie, nebezpečné vyhrožování a podobně," přiblížil Jaroš.

Podle něj se může stát obětí kyberšikany kdokoli. Tato pravděpodobnost se však dá minimalizovat.

„Základem je mít vše pod heslem, které by mělo být bezpečné a ostatním utajené. Je dobré si rozmyslet, komu a jaké informace chceme poskytnout," upozornil mluvčí policie. Rozhodně nedoporučil odesílat intimní fotografie, u nichž hrozí pozdější zneužití.

„Právě takové fotografie či videonahrávky používají pachatelé kyberšikany k vydírání. A stává se to i mezi bývalými dlouholetými partnery, kteří neunesou tíhu rozchodu," poznamenal mluvčí Jaroš.

JITKA VOGLOVÁ