Téměř stoprocentní pervitin, sedm stovek za gram, dodával do Jihomoravského i Zlínského kraje. Zákazníky měl také na Slovensku. Dvacet let mu to vycházelo, 20 let byl i jeho uživatelem. „Podívejte na moje ruce,“ ukazoval včera Deníku.

Nesmazatelné jizvy od jehel mu už navždy vytetovaly vzpomínky na jeho aktivní život narkomana. „Bral jsem i pět gramů denně. Porazilo by to koňa, ale mě ne. Měl jsem barevný život,“ říká Jiří.

I když má tak dnes podlomené zdraví, přesto se zdá, že má i štěstí.

V roce 2015 jej po dvou desetiletích pátrání konečně zadržela policie.

"Byli rádi, že mne dopadli. Šli po mně celkem dvacet roků, vždyť až po prvních deseti se jim podařilo zjistit, kde bydlím. Deset let o mne nikdo nevěděl,“ usmál se v úterý bývalý drogový král jižní Moravy, který si za své prohřešky spojené s tvrdými drogami vyslechl verdikt u krajského soudu.

„Ten muž byl legendou. Všichni věděli, že existuje, ale byl opravdu mimořádně ostražitý a nikdo ho proto nikdy neviděl. Dlouhé roky neměl žádné doklady a mobil k volání nepoužíval. Není divu, že měl na celé Moravě přezdívku Yetii,“ uvedl před třemi lety na tiskové konferenci kriminalista, který si přál zůstat v anonymitě.

Jirka putoval v roce 2015 do vazby, kde strávil devět měsíců. Policisté jej nakonec obvinili z trestného činu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, kdy mu hrozilo mu až desetileté vězení. Podle vyšetřovatelů vyrobil minimálně 20 kilogramů drogy.

Okresní soud v Uherském Hradišti jej v roce 2016 poslal na dva a půl roku do vězení.

„Nakonec mi prokázali jen osm gramů,“ usmál se Jirka, přezdívaný Yetti. Tuto skutečnost potvrdil i jeho právník. Proti rozsudku se Jiří. B. tehdy odvolal. Krajský soud ve Zlíně mu v úterý pravomocně vyměřil 16 měsíční vězení.

Jeho největším životním štěstím je prý jeho přítelkyně, která ho k soudu doprovázela.

„Potkali jsme se na vazbě v Brně. Přeskočila jiskra. Přestal jsem brát drogy, počkal na ni. Než jsem ji poznal, byl jsem hrozný hajzl, ale ona mne změnila. Jsme spolu už dva roky a čistí. Myslím, že už nemíním páchat trestnou činnost,“ poznamenal.

Přestože příběh Jiřího může na první pohled alespoň z části vypadat idylicky, opak je ve finále pravdou.

„Lidé, kteří pravidelně užívají pervitin, prožívají jeho prostřednictvím jiný, a dá se říct, barevný život. Cesta z této závislosti je ale bolestivá. Na pervitinu jsou mistři světa, bez něj mají deprese,“ uvedl Vladimír Kaška, vedoucí oddělení služeb ve Zlínském kraji, společnosti Podané ruce. Užívání pervitinu podle něj přináší uživatelům zdravotní a mnohdy trvalé komplikace. Terapeutická centra společnosti ve Zlínském kraji podle Kašky navštíví ročně do stovky lidí.

Loni pak kriminalisté ve Zlínském kraj řešili téměř stovku případů nedovolené výroby a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami, letos sedmdesát.