Protože má Alžběta Flaschková jako markeťák hlavu plnou nápadů, vznikl projekt TOLG. Se svými kolegy Jitkou Novákovou a Davidem Kovaříkem vytvořili online platformu zaměřenou na vzdělávání lékařů i nelékařských zdravotních pracovníků. Už v září budou na webových stránkách https://tolg.online/ k dispozici atraktivně zpracované webináře i podcasty. „Ve 21. století už prostě nestačí léčit jen tělo, ale je potřeba myslet i na duši,“ říká mladá žena, která věří, že TOLG dokáže nastartovat pozitivní změnu ve zdravotnictví.

Alžběta Flaschková

Věk: 31 let

Místo narození: Opava

Místo pobytu: Olomouc

Vzor: V osobním životě je to můj přítel a v tom pracovním asi Simona Kijonková, zakladatelka Zásilkovny. Už jen proto, že do podnikání se v Česku pouští tak málo žen.

Koníčky: Maluju, fotím a vytvářím a přetvářím nejrůznější věci. A jako většina lidí ráda cestuju.

Jak přesně portál TOLG funguje?
Portál TOLG je platforma, na níž zveřejňujeme vzdělávací obsah pro zdravotníky, který je zaměřen na komunikaci. Stačí se jednoduše zaregistrovat a začít studovat. Veškerý obsah je pro registrované zdarma. Zdravotníci, kteří mají povinnost sbírat body/kredity do celoživotního vzdělávání, ocení, že některé přednášky budou i akreditované.

Co všechno se na této platformě nachází a pro koho je užitečná?
V tuto chvíli pracujeme na úvodním obsahu. Ten by měl mít co nejširší záběr, ať si tam hned ze startu najdou své jak lékaři, tak i nelékařští zdravotní pracovníci - sestry, porodní asistentky nebo ošetřovatelé. A protože se zaměřujeme na komunikaci, obsah se bude hodit všem, kteří se ve své praxi setkávají s pacienty a s kolegy. Takže si troufám říct, že projekt ocení všichni zdravotníci, kterých je v České republice přes 200 000.

Existuje nemoc z prsních implantátů? Na odpovědi se zatím neshodnou ani sami lékaři.
Nemoc z prsních implantátů: Ženy trpí, podle lékařů ale jde o fámu

Lze se už nyní na portál registrovat? A jaký obsah mohou už nyní lékaři na webu najít?Portál chceme spouštět v září letošního roku. Aktuálně natáčíme úvodní přednášky. Jedny z prvních zpracovávaných témat byly: Komunikace jako součást léčby, Co očekávají ženy od porodu v roce 2022 a Jak poznat úzkostného pacienta. V plánu je věnovat se i tématu paliativní péče, jednotlivým typům pacientů (například agresivní pacient a hypochondr) či komunikaci v týmu. Zatím na webu najdou informace spíše lektoři, které stále nabíráme. Už nyní je ale možné se přihlásit k odběru novinek a být mezi prvními, kdo se dozví, že jsou zveřejněny první lekce.

Zmínila jste, že hledáte lektory. Kdo všechno se může přihlásit a jak taková spolupráce vypadá?
Zaměřujeme se na komunikaci, takže naši lektoři budou zejména psychologové, psychiatři a terapeuti a také specialisté na komunikaci. Spolupracujeme i s lidmi z HR oddělení. Lektorem se však může stát jakýkoli zdravotník, který chce své zkušenosti z praxe předat dál. Zdravotníky ale zveme zejména do našeho podcastu, kde se bavíme o jejich zážitcích z praxe.

Řekněme, že jsem lékařka, která se snaží dělat svou práci, jak nejlépe umí. Jak poznám, že jsou v mé komunikaci rezervy?
Je to spíše o sebereflexi. A také o chuti vzdělávat se a posouvat. Někdo cítí, že má rezervy, někdo hledá návod, jak na to, a někdo si chce prostě jen potvrdit, že to dělá dobře. Pro všechny tyto zdravotníky tady budeme. Protože je práce zdravotníků velmi náročná, budu si moc vážit toho, když si najdou čas na naše videa.

Dejme tomu, že jsem si uvědomila, že bych mohla své komunikační dovednosti vylepšit. Co by mělo být mou motivací se dále vzdělávat?
Myslím si, že pro lékaře a farmaceuty bude hlavní motivací zisk kreditů a bodů do celoživotního vzdělávání. Byli bychom ale rádi, kdyby to nebyl jediný důvod. (smích) Domnívám se, že už obecně nastal čas na změnu v přístupu zdravotníků a mělo by to být v jejich vlastním zájmu. Pacienti se změnili, jsou více informovaní, více se zajímají o svůj zdravotní stav i proces léčby. Je třeba se na to jako zdravotník připravit. Ve 21. století už prostě nestačí léčit jen tělo, ale je potřeba myslet i na duši. Dále chceme motivovat i tím, že lekce budou moderní, efektivní a s důrazem na praxi, aby si člověk opravdu něco odnesl a nebyla to jen teoretická „nalejvárna“.

Čeští vědci zhotovili unikátní lůžkové monitorovací podložky, které jsou připevněné pod matracemi polohovacích lůžek. Výrazně ulevují nemocným i personálu, dokáží totiž sledovat zdravotní stav.
Jako zázrak. Čeští vědci vyrobili speciální podložku, pomáhá při péči o seniory

Plánujete v budoucnu cílit na vedení nemocnic, aby lékařům dali na vzdělávání tímto způsobem například více prostoru v rámci pracovní doby?Na vedení nemocnic cílit plánujeme. Chceme jim nabídnout třeba semináře nebo webináře na míru. Pracovat je nutné totiž nejen na komunikaci vůči pacientům, ale i na komunikaci v týmu mezi jednotlivými zdravotníky. Je třeba, aby se jim také lépe pracovalo a aby studenti medicíny po škole neutíkali do zahraničí. Z výzkumu například vyplynulo, že dobrý kolektiv je v současnosti pro studenty medicíny důležitějším faktorem než třeba plat.

Nicméně změnit celý systém – aby dostali více času na vzdělání – není v naší moci. Každopádně TOLG vznikl i proto, aby rozvířil otázku, jak je možné, že naše zdravotnictví dokáže tak skvělé léčit, ale ke vztahu k pacientům pokulhává. Jak se však zdravotní systém k možnosti změny postaví – mluvím hlavně o samotných zdravotnících a vedení nemocnic – je už na něm.

Jak se zrodila první myšlenka na vytvoření TOLGu? Máte třeba sama osobní zkušenost s tím, že s Vámi lékař či lékařka mluvila nevhodným způsobem?
Ve dvaceti jsem onemocněla cukrovkou 1. typu, takže jsem už přes deset let pravidelným návštěvníkem nejrůznějších ordinací. Čím budu starší, tím budou asi tyto návštěvy častější, takže jsem s tím, aby to bylo v ordinacích lepší, chtěla začít dělat něco už teď. (smích)

Teď ale vážně. Měla jsem šanci se chvíli pracovně podílet na odborném vzdělávání pro lékárníky. Tam jsem potkala i kolegyni, se kterou jsem později založila TOLG. Téma komunikace ve zdravotnictví rezonuje odbornou i širokou veřejností a připadalo nám, že se mu nikdo příliš nevěnuje. Tak jsme se toho chopily samy.

Jak velký tým stojí za tímto projektem?
V tuto chvíli celou firmu táhneme my dvě s kolegyní. Poptáváme lektory, řešíme administrativu, spravujeme web a sociální sítě. S natáčením nám pomáhá externí tým Zeroin production. Učit se natáčet jsme tedy nemusely, ale jinak děláme prakticky všechno samy. Ještě jednoho kolegu máme dlouhodobě v zahraničí. Ten nám dělá takovou podporu na dálku.

V České republice rakovinou plic v průměru každoročně onemocní asi 6 600 lidí, téměř 5 400 na ni zemře. Většinou proto, že k lékařům přicházejí pozdě. Ministerstvo zdravotnictví proto spustilo preventivní program pro těžké kuřáky.
Dvacet kousků denně? Kuřáci mohou žádat o vyšetření plic, u rakoviny jde o čas

Jak dlouho trvala realizace od prvotního nápadu ke spuštění?Od chvíle, co jsme si řekly, že by to bylo fajn, do chvíle kdy jsme zřizovaly s.r.o., uběhly všehovšudy tři měsíce. Takže to bylo rychlé. Všechno se nějak sešlo, sehnaly jsme peníze, daly dohromady plán a prostě to rozjely. Rešerše jsme si samozřejmě udělaly. Nemá smysl tvořit něco, co by nikdo nechtěl nebo co už vytvořené je. Díky tomu jsme zjistily, že hezky zpracované a efektivní e-learningové kurzy pro zdravotníky na téma komunikace na českém trhu chybí.

V tuto chvíli probíhá natáčení lekcí a v září chceme portál s úvodním obsahem spustit. Pak se uvidí, jak ho zdravotníci přijmou. Já doufám, že kladně, ale těším se i na konstruktivní kritiku.

Jaké máte s TOLGem dlouhodobé plány?
Rádi bychom v budoucnu dělali vzdělávání na míru a nejen distančně. Věříme, že co nám zafunguje v online prostředí, to půjde překlopit i na semináře a konference.

Plánujete v budoucnu cílit třeba i na pacienty? Ruku na srdce, ne vždy je to lékař, z jehož strany komunikace vázne a vznikají třecí plochy.
Určitě. Na komunikaci jsou pořeba minimálně dva, takže chceme zpracovat několik lekcí i pro pacienty. Aby věděli, jaká mají práva, co mohou a nemohou. Přidáme samozřejmě i komunikační tipy a modelové situace. Budeme se také snažit vyvolat veřejnou diskuzi, protože je v zájmu nás všech, aby se komunikace ve zdravotnictví začala zlepšovat.

Nedávno jste se svým týmem s projektem TOLG vyhrála soutěž Podnikavá hlava, kterou pořádá Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL). Překvapila Vás tato výhra? V čem bylo pro projekt toto vítězství užitečné?
Soutěž jsme vyhráli asi měsíc po založení firmy. Neměli jsme natočené ani jedno video a webové stránky byly ve výstavbě. I tak jsme porotu zaujali. Překvapilo nás to hodně, protože první místo jsme opravdu nečekali.

Vítězství nás nakoplo, namotivovalo a celý proces zrychlilo. Mimo finanční odměnu jsme totiž vyhráli od UPOL a Inovačního centra Olomouckého kraje také desítky hodin konzulatcí s odborníky. Je to opravdu obohacující; z každé schůzky odcházíme s hromadou nových nápadů.

Co Vám v poslední době dělá největší radost?
Mám radost, když se nám na sociálních sítích ozývají zdravotníci a pacienti, že se jim náš projekt líbí a že nám fandí. Vždy mě to nakopne víc jak kafe. Je skvělý pocit něco budovat a vidět, že to má smysl a lidé to vítají. Doporučuji si to vyzkoušet. (smích)