Jarní a podzimní plošná karanténa postavila do nečekané situace řadu lékařů i pacientů. Kvůli uzavřeným ordinacím a obavám z koronaviru totiž museli řešit řadu konzultací a vyšetření po telefonu nebo prostřednictvím internetových komunikačních programů. Do zdravotnictví tak naplno zavítal fenomén zvaný telemedicína.
To je zjednodušeně ordinace na dálku, kdy lidé řeší některé zdravotní potíže se svými lékaři, aniž by se osobně viděli. Služba je přitom založena na tom, že se oba dobře znají, léčba již probíhá nějakou dobu a nejedná se o akutní stavy.
Nová pravidla
Ministerstvo zdravotnictví nyní připravuje nová pravidla, která mají telemedicíně dát základní rámec. Pomoci má zákon o elektronizaci zdravotnictví, který je v připomínkovém řízení. Měl by například zavést systém výměnné sítě ke sdílení zdravotnické dokumentace. Souběžně s ním připravoval úřad i novelu zákona o zdravotních službách. „Ta obsahovala ustanovení o možnosti poskytování některých zdravotních služeb mimo zdravotnická zařízení prostřednictvím dálkového přístupu,“ řekla mluvčí resortu Barbora Peterová.
Nakonec ustanovení týkající se telemedicíny budou součástí jiného, doprovodného zákona k legislativě o elektronizaci zdravotnictví.
Ochrana pacientů
Otázkou ovšem je, zda se podaří zákony schválit ještě před volbami. Například v Německu přitom pravidla pro telemedicínu už dávno mají. Určitou formu se jim proto snaží dát Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně: „Je to kvůli tomu, že český právní systém pojem telemedicína nezná a kvůli rozvoji různých komerčních subjektů, které se na ní teď snaží přiživit, a přitom žádnou léčbu neposkytují,“ konstatoval Cyril Mucha z výboru Společnosti.
Postup navržený Muchou a kolegy nově rozlišuje telemedicínskou poradnu a telemedicínskou konzultaci. Poradna poskytuje obecné rady neznámému pacientovi prostřednictvím webů nebo časopisů a není medicínskou službou. „Naopak telemedicínská konzultace představuje přímou komunikaci lékaře s pacientem skrz videohovor nebo aplikaci k tomu určenou,“ říká Mucha.
Pro konzultaci se musí lékař i pacient jasně identifikovat a lékař musí mít aktuální chorobopis. Potřebuje i pacientův souhlas s vyšetřením na dálku. Kvůli soukromí navrhuje postup i bezpečnostní opatření. „O vhodnosti konzultace na dálku rozhoduje lékař a pokud posoudí, že je nutné klasické vyšetření, pak bude muset pacient přijít,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
