„Máme v areálu hvězdárny poměrně velký trávník, kde pozorování organizujeme už několik let,“ říká odborný pracovník hvězdárny Ladislav Šmelcer. Začátek je v půl desáté večer a před samotným pozorováním si mohou zájemci poslechnout vyprávění o tom, co vlastně Perseidy jsou. Akce každoročně láká několik desítek lidí.

Počasí zatím vypadá ideálně. „To teprve uvidíme. Český předpovědní model říká, že bude jasno i v noci, ale evropský model ukazuje téměř stoprocentní oblačnost,“ usmívá se Šmelcer.

Že bude tlačenice u dalekohledu se lidé bát nemusí, Perseidy se pozorují pouhým okem, nejlépe ve volném prostoru, aby byla vidět co největší část oblohy. Když se objeví, září asi vteřinu.

Roj Perseid pravidelně nastává mezi 17. červencem a 24. srpnem. Prachové částice se střetávají se Zemí a v atmosféře září jako meteory, lidově padající hvězdy. "Protože jsou zpravidla menší než zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří,“ popisuje Pavel Suchan z Fyzikálního ústavu v Opavě. „Nejvíce se jich objevuje v době, kdy se Země ocitá v nejhustší oblasti proudu meteoroidů, tedy kolem dvanáctého srpna.“

Ve městech lidé uvidí jen nejsilnější Perseidy

Podmínky pro pozorování jsou v tuto dobu dobré. Měsíc je ve fázi okolo první čtvrti a tedy brzy zapadne. Daleko od velkých měst proto bude možné spatřit i nejslabší meteory. O pravidelný, ale přesto mimořádně lákavý úkaz, však nepřijdou ani lidé ve městech. Perseidy uvidí také, ale jen ty nejsilnější z nich.

Název roje Perseid je odvozen od souhvězdí, z jehož směru meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. "Vstupují do atmosféry rychlostí padesát devět kilometrů za sekundu a začínají zářit ve výšce okolo sto dvaceti kilometrů nad povrchem Země. Pohasínají o desítky kilometrů níže," přibližuje Suchan. Vlétají přitom do atmosféry z jednoho směru. Proto se lidskému oku zdá, jako by jejich dráha vycházela z jediného bodu na obloze.

Slzy svatého Vavřince

První zmínky o tomto úkazu existují už od poloviny třetího století v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování křesťanů prý neuposlechl příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým.

Podle zaznamenaných svědectví několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 padaly z nočního nebe "třpytivé slzy" a od této události jsou Perseidy lidově označovány jako slzy svatého Vavřince. Skutečnost, že jde o astronomický úkaz prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli ve druhé polovině 19. století.

Vybrali jsme pro vás: