Sami ekologové se prý snaží v lidech smysl pro ochranu přírody také pěstovat. „Už pět let zajišťujeme například nejrůznější vzdělávací projekty, které mají napomáhat pozitivnímu náhledu a vztahu k přírodě," říká Milan Orálek.

Doplnil, že osvětovými akcemi, velkou měrou podpořenými například evropskými granty, prošlo již více než dvacet tisíc účastníků. „Svůj vliv na hodnocení krajů má také blízkost hranice se Slovenskem a méně obydlené horské oblasti tímto směrem," míní Orálek.

Co se týče životního prostředí, je to možná výhoda. Jinak je tomu ale podle mluvčí zlínského úřadu práce Miriam Majdyšové na trhu pracovních příležitostí.

„Z hlediska pracovního uplatnění není situace v našem kraji zrovna příznivá. Volná místa shánějí nezaměstnaní včetně absolventů škol poměrně špatně," zhodnotila Majdyšová Zlínský kraj, který se podle celorepublikové analýzy řadí v tomto směru k průměru.

„Je to dáno strukturou průmyslu v regionu. Firmy mizejí a další nepřicházejí. Zájem investovat v našem kraji moc není. A připomeňme, že ve srovnání s ostatními kraji máme jednu z nejnižších průměrných mezd v republice," dodala mluvčí.

V něčem si ale fandit můžeme. Je to bezpečnost. Že je Zlín jedním z nejbezpečnějších měst, má podle ředitele krajské policie ve Zlíně Bedřicha Koutného tradici už v prvorepublikovém Zlíně.

„Pevná ruka zakladatelů města Tomáše a Jana Antonína Baťových nedovolila, aby tu byl prostor pro příživníky. Lidé, kteří tu žili, sem přišli za prací, což je vidět i dnes a platí to pro celý region," řekl Koutný. Kriminalita byla podle něj na Zlínsku vždycky nižší než v celé republice.

Pozitivní také je, že se Zlínskému kraji podařilo v posledních letech zlepšit dopravní infrastrukturu. Hlavně napojit Otrokovice na dálniční síť přes tzv. moravskou křižovatku. Do budoucna by měla rozvoji pomoci i reorganizace veřejné dopravy, kterou Zlínský kraj plánuje a která by měla usnadnit cestování v MHD několika měst i ve vlacích a meziměstských autobusech.

Důležité bude pro kraj také dokončení rekonstrukce komunikace I/49 mezi Otrokovicemi a Zlínem a zejména protažení rychlostní silnice R49 přes Fryšták.

S hustotou železničních tratí je to ale horší. Ve Zlínském kraji je sice o něco nižší, než je celorepublikový průměr, není však nejnižší.

„Zlínský kraj disponuje nejnižším rozsahem železniční sítě, což však souvisí s faktem, že společně s Libereckým krajem patří mezi nejmenší v republice. Ve srovnání s tímto regionem má však z hlediska železniční dopravy významnější tratě koridorové a celostátní," vysvětluje Pavel Tesař z odboru komunikace Správy železniční dopravní cesty.

Ve třetím čtvrtletí tohoto roku navštívilo region přes 170 tisíc hostů, což je meziročně o téměř 8 procent více. Už druhým rokem je kraj v nárůstu počtu zahraničních návštěvníků na špici ČR. Vloni to bylo meziročně o takřka 30 %, tedy nejvíc v konkurenci ostatních krajů a města Prahy. Fakta Centrály cestovního ruchu Východní Moravy trochu nekorespondují s výsledky analýzy. Ta říká, že v oblasti cestovního ruchu na tom není region zrovna nejlépe.

„Stejně jako letos hodláme aktivně propagovat Zlínský kraj jako místo vhodné pro aktivní trávení volného času, ať už se se jedná o možnosti turistiky, cykloturistiky, lyžování i lázeňství a wellness. Zároveň v roce 2013 hodláme využít oslavy výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu," uvedla ředitelka centrály Dana Daňová.

Pochvalu Zlínský kraj nesklidil ani za počet kulturních akcí, které se v regionu dějí. Konkrétně ve Zlíně, městě vyhlášeného filmového festivalu pro děti a mládež. Opět opačná reakce: podle mluvčího zlínské radnice počet akcí pořádaných za podpory města rozhodně neklesá.

„Naopak. Díky novému loterijnímu zákonu má nyní radnice více finančních prostředků pro podporu kultury, a od letošního roku tak směřuje do této oblasti více peněz než v minulosti," uvedl Dvořák.

Dodal, že Zlín podpoří buď přímo z rozpočtu, nebo prostřednictvím Kulturního fondu stovky akcí ročně. Kromě toho financuje desítkami milionů ročně své organizace divadlo, filharmonii. „A festival? Od roku 2011 navýšilo město svou podporu ze 3 milionů korun na 4,9 milionu korun. Pomáhá pořadatelům akcí také organizačně, stále větší úlohu v oblasti bezpečnosti hostů festivalu přebírá Městská policie Zlín zřizovaná radnicí," dodal mluvčí.

Od letošního roku město rozšířilo nabídku kulturních akcí prostřednictvím projektu Živé náměstí. Jeho cílem je nabídnout obyvatelům možnost příjemného trávení volného času v centru Zlína.

„Projekt Zlíňany i návštěvníky města zaujal, návštěvnost akcí roste. Například Velký karneval nebo nedávné Nebeské náměstí s Mikuláši, anděly a čerty navštívilo vždy přes dva tisíce lidí. Na pořádání těchto akcí město vyčlenilo částku přesahující 300 tisíc korun. V příštím roce bude projekt pokračovat, a to s názvem Živé nejen náměstí což naznačuje, že některé akce se přesunou i do dalších lokalit města," doplnil mluvčí. 

Pořadí v oblastech

3. Ekologie, živ. prostředí

3. Péče o vzdělávání

5. Zdravotní a sociální síť

7. Bezpečnost

8. Pracovní podmínky

10. Volnočasové aktivity a turismus

11. Rozvoj infrastruktury

13. Občanská společnost a tolerance

Proč rádi (ne)žijete ve Zlínském kraji?

Petra Panáčková, 17 let, Ratiboř, studentka:  Hlavně kvůli krásné přírodě, co u nás na Valašsku máme. I když chci studovat na vysoké jinde, chci se tady pak vrátit.

Radek Kostka, 26 let, Hovězí, konstruktér:  První, co mne napadne, je kvůli hezké přírodě. Určitě tady budu chtít zůstat i dál.

Petr Kraváček, 26 let, technik, Babice: Oceňuji, že zde není takový shon jako třeba v Praze nebo Brně. Přístup lidí se mi tady také zdá být lepší, třeba když potřebujete v něčem poradit.

Lukáš Šigut, 23 let, student, Zlín: Zlín se mi líbí moc, je tady hezky, dobrá zábava, dobré jídlo a hezké holky.

Jarka Krajčová, 68 let, důchodkyně, Zlín: Líbí se mi tady prostředí, hlavně zeleň kolem, a také blízkost lesů. Žije se mi tady dobře a celé mé rodině.

Emílie Mahdalíková, 49 let, porodní asistentka, Uherské Hradiště: Myslím, že zde žijí pracovití lidé, kteří si váží důležitých věcí. Negativem jsou mizerné platy, ale jsem tu spokojená.

Dominik Soukup, 18 let, student, Kroměříž: Rád tu žiji, protože jsem zde vyrůstal. Kdybych si však mohl vybrat, tak bych se přestěhoval do zahraničí.

Lukáš Klaper, 16 let, student, Kroměříž: Kdybych byl starší, tak se hned přestěhuji. Chtěl bych někam do většího města na sever. Třeba do Ostravy nebo Opavy.