V pondělí se navíc po více něž třech letech Libor Blaha z Hluku oficiálně dozvěděl překvapivou novinu. Jemu a dalším deseti z 340 respondentů se totiž shodovala DNA s kosterními pozůstatky velkomoravských velmožů, kteří byli na konci 9. století pohřbeni na Výšině sv. Metoděje v Uherském Hradišti. Unikátní výzkum Moravského zemského muzea tak skončil významným objevem.

„Když jsem se to dozvěděl, tak jsem byl samozřejmě překvapený, jako asi každý. Je pro mě něco nepředstavitelného, že mí předci se v Hradišti vyskytovali už v devátém století,“ přiznal Libor Blaha.

Sám se už dříve o historii svého rodu zajímal.

„Došel jsem nějakých deset generací dozadu. Takže tak do osmnáctého století,“ popsal postup svého vlastního genealogického výzkumu.

Právě jeho předek byl pohřben na významném místě vedle centrální hrobky v rohové kapli se zvláštním vchodem v kostele, jehož pozůstatky lze na Výšině sv. Metoděje dodnes rozpoznat.

Výzkum je o to zajímavější, že stopoval pouze shodnou DNA po mužské linii. I v tomto smyslu je Libor Blaha pravým následovníkem svých předchůdců.

„Mám syna, takže o pokračovatele rodu po další generace snad nebude nouze,“ poodhalil rodilý Hlučan.

Kromě něj se na oficiálním vyhlášení překvapujících výsledků sešlo ještě několik potomků Velkomoravanů. Mezi nimi nechyběli ani pětapadesátiletý Petr Babík ze Zlína či devětapadesátiletý Pavel Kaňovský z Kněžpole.

„Je to něco výjimečného. Kdo může říct, že zná, kde jsou pochováni jeho předci,“ shodli se oba muži, kteří díky výzkumu zjistili, že jsou vlastně vzdáleně příbuzní, protože měli shodnou DNA se stejným pohřbeným Velkomoravanem.

Výšina sv. Metoděje v Uherském Hradišti je na počet odhalených hrobových míst jedinečným nalezištěm. Bylo tam odkryto téměř tisíc hrobů, z nichž část patří do období Velké Moravy.

Výzkum DNA u 340 respondentů se porovnával se 65 odběry DNA u starobylých kosterních pozůstatků. Už shodu pouze jednoho současného obyvatele s předkem z Výšiny sv. Metoděje by přitom považoval vedoucí výzkumu archeolog Luděk Galuška za mimořádný úspěch.

„Máme za to, že s podobnými zjištěními jsme jedni z mála na světě. To, že na stejném území přežily historické rody od devátého století až do současnosti, je téměř zázrak,“ dodal.

DNA výzkum Moravského zemského muzea

V prosinci 2015 byly 340 dobrovolníkům odebrány vzorky slin, které se později dostaly na rozbor DNA pro jejich srovnání s genetickými profily, které se podařilo vyextrahovat z 65 kosterních materiálů získaných z lidí pohřbených v 9. až 12. století na Výšině sv. Metoděje.

Oslovováni byli pro větší pravděpodobnost nositelé tradičních příjmení v okolí Uherského Hradiště. Ke srovnávacím analýzám byl nakonec použit Y haplotyp (tedy pouze mužská linie rodu), který se nalézal u 28 pozůstatků.

Většinou se přitom jednalo o haploskupiny R1a a R1b (slovanská a kelto-germánská). Pouze ve dvou případech se potvrdila haploskupina poukazující na svůj původ z oblasti centrální Asie a Číny.

Výzkum nakonec potvrdil, že na Výšině sv. Metoděje byli často pohřbívání příbuzní. Shodu s nimi mělo nakonec osmnáct respondentů, z nichž jedenáct jsou pokračovateli tří velmožů z doby Velké Moravy.