Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tiší, ale děsiví sousedé: byty obývané jen pavouky

Střední Morava - Za uplynulé nestandardně teplé léto si lidé užili hodně horkých dní. Jedna paní z Otrokovic, říkejme jí třeba Jana, se však jednoho dne zapotila mnohem více, a to hrůzou. Sousedovi v jejich panelovém domě totiž utekl z terária pavouk sklípkan. S hrůzou si přečetla zoufalou prosbu o pomoc při pátrání po osminohém chlupatém „mazlíkovi" na sociální síti Facebook.

21.9.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Milan Kilián

Vlastnit pavouka či hada je už běžné. Někteří si ale pro jejich chov pronajímají byty. Sousedé se to však nedozvědí

„To si děláte srandu? Bydlím s vámi v jednom paneláku," reagovala tam poněkud vyplašeně.

Dodala, že raději tedy i v tom horku pozavírala okna a bude ji milejší upéct se. I přes následné ujišťování majitele zatoulaného sklípkana, že nebezpečný není, se podle jejích slov o moc klidněji necítila. Podle Miroslava Orla, ředitele pedagogicko-psychologické poradny ve Zlíně, je takovéto přesvědčování o tom, že nikomu neublíží, zbytečné.

„Je třeba si uvědomit, že pokud by se jednalo o člověka s fobií, není schopen svůj strach zvládnout rozumem, tedy zmíněným ujišťováním," říká Miroslav Orel.

Sklípkan tehdy i přes pořádné zabezpečení terária utekl jeho chovateli Jaromíru Sýkorovi.

Přitom on sám odmalička trpěl, jak sám přiznal, snad tou největší arachnofobií (strach z pavouků, pozn. red.) na světě. Pak ale postupem času došlo k obratu o 180 stupňů. Pavouci se mu zalíbili v televizi z filmů, dokumentů, i v zoo jej fascinovali.

Zařadil se tak mezi další stovky milovníků pavouků a exotických zvířat ve Zlínském a Olomouckém kraji. Věděl, že když jsou v terárku, nemůžou na něj.

Nyní Jaromír Sýkora chová kolem patnácti druhů sklípkanů, dále také štíra, hada - krajtu tygrovitou tmavou a agamu vousatou.

„Náročnost péče o ně je minimální. Sklípkani potřebují vodu, potom podle velikosti žere malý sklípkan červy, větší už cvrčky, dospělý zvládne i myš. Sem tam je pak potřeba vyčistit terárko, třeba od mrtvých cvrčků a výkalů od sklípkana. Nyní mám už objednané další štíry a sklípkany," říká.

Sklípkan mu v létě utekl poprvé. Když informaci dával na Facebook, očekával, že většina lidí se vyděsí. Některým se to ale naopak líbilo.

„Většina chovatelů vám řekne, že už jim sklípkan utekl. Pokud jsem ale opravdu někoho tím vyděsil či mu zkazil náladu, omlouvám se. Určitě chcípl nedlouho poté, co se mi ztratil. Bez vody nevydrží, beztak jej najdu někde v tmavém koutě svého bytu," podotýká Jaromír Sýkora. Dodává, že taková zvířata chovaná v zajetí u nás, se mají lépe než ve volné přírodě, navíc se rodí už v teráriích a mají vždy potravu zajištěnou stejně jako ve volné přírodě.

Chovat exotická zvířata může prakticky kterýkoliv soused, aniž by o tom ve vedlejším bytě či domě věděli. Pokud si někdo myslí, že zrovna ten jeho nový tichý a bezproblémový soused není případ chovatele exotů, může se lehce splést.

Garsonka pro pár hadů či pavouky

Existují totiž podle prodejců exotických zvířat lidé, kteří si klidně pronajmou garsonku za čtyři až šest tisíc korun prakticky kdekoli a namísto útulného bytečku pro sebe jej vybaví jen terárii třeba s pár desítkami druhů hadů či pavouků, které tam pouze docházejí krmit a uklidit jim. Ale sami tam ve skutečnosti nebydlí.

Podle Milana Chovančíka z družstva Animals Holding v Želechovicích nad Dřevnicí se totiž lidé chovem exotických zvířat v bytě či domě povětšinou nechlubí. Důvod je prostý: nemít problémy se sousedy.

„Snad nikdo nechce narušovat tímto způsobem sousedské vztahy. Stačí si představit, že se sprchujete a v jednom okamžiku vám vyleze ze stupaček had. Je to děsivé. Nikdo nechce vědět, že má vedle souseda, co má čtyři hady," vysvětluje Milan Chovančík.

Pro některé děsivá představa. „Jímají mne mrákoty, představa, že za stěnou, kde si myslím, že mám velmi tichého souseda, bydlí vlastně jen několik desítek pavouků nebo hadů," hrozí se při této představě Jitka Valentová z Prostějova. Hlavně by se prý bála, že mohou utéci, když nejsou pod dohledem.

„Když to někdo chová, ale zároveň tam bydlí, je to v pořádku, každý máme nějakou zálibu nebo koníčka, ale pokud nejsou pod dozorem, to fakt ne, to bych se bouřila. Stát se může cokoli. Uteče to a co pak my, sousedé?" říká.

Chovatelé exotů je poctivě registrují

A právě tento fakt mnohé lidi klidem nenaplňuje, třeba mladá maminka Jiřina Kovalová z Uherskohradišťska postrádá jistotu bezpečnosti svých dětí, které pošle ven.

„Nechtěla bych zažít, že synek půjde na pískoviště a zpoza rohu na něj vykoukne had či chlupatý pavouk velký jako dlaň. Potomek z toho pak bude mít šok. Doufám, že tu nemáme exotiku v podobě tygra či jiných zvířat, o kterých města či kraje nemají ani páru," říká Jiřina Kovalová.

Toho se lidé ale opravdu bát nemusejí, potvrzuje to například Jaroslav Brychta, zlínský veterinář. „Chovatelé v regionu jsou poctiví, nemají kradená či dovozová pašovaná zvířata. Alespoň jsem se s tím nikdy nesetkal," konstatuje.

Exoti jsou už „běžní pacienti"

Pořídit si hroznýše, užovku, krajtu, gekona, agamu, kosmáky a další exotiku není v dnešní době žádný problém. Koneckonců se stále častěji také vlivem toho stávají klientelou veterinářů.

Třeba pro Michala Pospíšila z veterinární kliniky Tosa Olomouc takoví pacienti už žádnou exotikou nejsou. Zvykli si na ně. „Kromě psů a koček jsou už naší běžnou klientelou hlodavci, želvy, kosmáci, morčata, křečci, papoušci, z plazů pak gekoni, agama nebo také hadi jako krajty, hroznýši či užovky červené. U nás se vyskytují a vychovávají už poměrně dobře i v zajetí. Exotika to pro nás už opravdu není," dodává Michal Pospíšil.

Primář: Při kousnutí či uštknutí je hlavní nepanikařit

Nepanikařit! To je podle primáře Oddělení urgentního příjmu Fakultní nemocnice Olomouc (FNO) Vladislava Kutěje nejdůležitější v případě, že člověka uštkne jedovatý had či bodne nějaký jiný živočich či hmyz.

„Rozhodně nedoporučuji ránu zaškrcovat, vysávat, vypalovat, rozřezávat nebo další neodborné zásahy. Hlavní je co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc, tedy zavolat záchranku nebo se dopravit do nemocnice," zdůrazňuje Vladislav Kutěj.

Podle něj hodně záleží právě na charakteru a množství jedu, který se dostane do lidského těla. Silný jed některých exotických živočichů totiž může působit na nervový systém nebo na oběhovou soustavu, může v krátké době dojít například k anafylaktickému šoku, dušení, srdeční zástavě.

„Je tedy třeba co nejdříve zajistit základní životní funkce a teprve potom pátrat po původu jedu, řešit případnou aplikaci příslušného séra a podobně," podotýká.

Pokud dotyčný živočicha při kousnutí či bodnutí usmrtí, je dobré jej vzít s sebou kvůli rychlejší identifikaci původu jedu. V Česku podle primáře existuje Toxikologické informační středisko ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, kde jsou v takových případech připraveni ke konzultaci po telefonu a poskytnou zdravotníkům i informace o dostupnosti případného protijedu v rámci Evropy.

„Na našem oddělení urgentního příjmu ve FNO zaznamenáme podobných případů kolem pěti ročně, ve většině z nich si tělo s jedem pod naším odborným dohledem poradí samo bez nutnosti aplikace antiséra," dodává Egon Havrlant, mluvčí FNO. (jk)

SOUSEDŮM PŘEDSTAVIL ČTYŘMETROVOU KRAJTU

Ve Zlíně-Mladcové se v sobotu konal už osmý ročník akce Mladcovská hoblovačka. Zúčastnila se jí podle pořadatelů necelá tisícovka lidí.

FOTO: Deník/Jarmila Kuncová

JEN KOUSNUTÍ PRÝ BOLÍ. Na první pohled může taková čtyřmetrová krajta třeba v parku u sídliště vzbudit v člověku odpor, strach či panickou hrůzu. Na ten druhý ovšem, když ji člověk potká v bezpečí chovatele, může probudit touhu pohladit si ji a mít doma.

Třiatřicetiletý chovatel zmíněného exotického hada osmnáctileté krajty tmavé Vlastimil Bumbálek ze zlínské místní části Mladcová svého „mazlíčka" chovaného doma v rozsáhlém teráriu představil při nedávné hojně navštěvované akci Mladcovská hoblovačka. Byť se někteří kontaktu s obrovskou krajtou vyhýbali, nakonec se ji pohladit odhodlaly davy nejen dětí, ale i dospělých. A nechat si ji obtočit kolem krku? To byl podle mnohých zážitek k nezaplacení.

„Mamííí, koupíme si domů hada?" znělo nakonec z hřiště, kde se akce konala.

„Pořád zkrátka platí, že strach má někdy velké oči," konstatoval chovatel. 

Lidé si oblíbili exoty. V domácnostech jsou jich už tisíce

Tisíce a tisíce různých druhů exotických zvířat chovají lidé napříč Zlínským a Olomouckým krajem. Ta, která spadají do seznamu mezinárodně chráněných druhů dle CITES (mezinárodní úmluva, jejímž účelem je kontrola a regulování obchodu s ohroženými druhy zvířat a rostlin, aby nedošlo k jejich vyhubení), navíc musejí být registrována.

„Tento seznam je zhruba jedenkrát ročně aktualizován," vysvětluje Jan Vandík z tiskového odboru Zlínského kraje.

Podle něj má každé jednotlivé zvíře vystavený svůj registrační list, kde je uvedený jeho aktuální majitel.

„Jedná se o registraci exemplářů druhů CITES do národního registru, krajský úřad v tomto případě tedy vykonává přenesenou působnost státu. Zkušení chovatelé o nutnosti registrace vědí, začínající by na to měli být upozorněni tam, kde exotické zvíře pořizují," doplnil Jan Vandík. (jk)

Toxikologické informační středisko ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze telefon: 224 919 293 (funguje v těchto případech i jako poradna pro laickou veřejnost).

OLOMOUCKÝ KRAJ - 2886 zvířat

Suchozemské želvy rodu testudo a papoušky rodu amazona a ara rovněž chovají nejčastěji lidé v Olomouckém kraji. Na jeho území evidují podle Kamily Navrátilové, mluvčí tamního krajského úřadu, na 2886 exotických exemplářů. „Máme v evidenci různá exotická zvířata. Největším a nejznámějším chovatelem je ovšem v našem kraji samozřejmě Zoologická zahrada Olomouc na Sv. Kopečku," informovala Navrátilová.

ZLÍNSKÝ KRAJ - cca 2100 zvířat

Želvy rodu testudo (želva zelenavá, želva žlutohnědá, želva vroubená) a papoušky rodu amazona (amazoňan kubánský, amazoňan velký) chovají nejčastěji lidé ve Zlínském kraji. „V průměru náš úřad ročně vystaví 800 až 1000 nových registračních listů odchovaných nebo dovezených exemplářů," vyzdvihl Jan Vandík z tiskového odboru kraje. Podle něj za poslední rok nejčastěji dále evidují tato zvířata: amazoňan velký, amazoňan fialovoprstý, amazoňan fialovotemenný, papoušek zelenobradý, papoušek žlutokrký, aratinga žlutý, ara vojenský, sokol kříženec, želva zelenavá, želva vroubená, želva paprsčitá, želva zploštělá a želva skalní.

Autor: Jarmila Kuncová

21.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Vsetínští hokejisté. Ilustrační foto

Vsetín odjel z lázeňského města s nulou na všech kontech

ZŠ Sedmikráska Rožnov pod Radhoštěm,1. třída, třídní učitelka Lenka Fiedlerová

Představujeme prvňáčky ze Základní školy v Rožnově pod Radhoštěm

Řidička se po nehodě vymlouvala na slunce, nadýchala ale tři promile

Do zaparkované Škody Felicia nabourala v úterý krátce po patnácté hodině jedenapadesátiletá řidička vozu Peugeot 306 v Horní Bečvě. Žena z Rožnovska nezvládla řízení na rovném úseku silnice blízko centra vesnice.

Knihovníci ve Vidči a Rožnově se radují z krajského ocenění

FOTOGALERIE / Zlínský kraj letos již popáté uděloval tituly Knihovna roku a oceňoval knihovníky za jejich práci. Své zástupce na slavnostním ceremoniálu, který se konal v polovině října v sídle Zlínského kraje, mělo také Valašsko. Z titulu Knihovna Zlínského kraje roku 2017 se mohou radovat ve Vidči, mezi oceněnými knihovnicemi je Ilona Kroupová z Městské knihovny v Rožnově pod Radhoštěm.

Muž z Valašskomeziříčska zemřel pod koly rychlíku

K další tragické nehodě na kolejích došlo v pondělí ráno na trati ve Lhotce nad Bečvou u Valašského Meziříčí. Muž po střetu s rychlíkem na místě zemřel.

Vlekaři už jsou na sezonu připravení

Počasí, které panovalo poslední dny, sice nenasvědčovalo zahájení lyžařské sezony, přípravy v lyžařských areálech ale nabírají na obrátkách. Vlekaři chtějí být na letošní zimu precizně připraveni.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení