Díky nim mohl vzniknout archeoskanzen, biocentrum Živá voda, cyklostezky a další. Začátky však podle něj nebyly vůbec lehké. „O první dotaci z Evropské unie jseme žádali v roce 1998 a nebyli jsme úspěšní. Motivaci jsem ale neztratil, spíše naopak," vzpomíná Miroslav Kovářík.

Ke starostování „přičichl" krátce po sametové revoluci. „Financování od roku 1990 bylo pro mě i většinu nově zvolených starostů velkou neznámou. Staré zákony přestávaly postupně platit nebo byly novelizovány. Skočili jsme do kalné vody na takzvané námořníky. Místo abychom měli ruce před sebou, hupli jsme tam po hlavě," zabrousí starosta Modré ve vzpomínkách do počátku devadesátých let 20. století.

Na druhou stranu to byla podle něj doba na vyřizování dotací a stavebních řízení mnohem rychlejší, než je tomu dnes. „Tehdy jsme měli jako starostové velkou odpovědnost, ale udělali jsme mnohem víc práce s menšími náklady, a to díky svépomoci, nadšení a elánu lidí. Dnes nám politici jen slibují, jak bude všechno rychle vyřízeno, ale skutek utek," říká s ironií v hlase Miroslav Kovářík.

„Byl jsem v tom od začátku jakýmsi průkopníkem. Naučil jsem se nejen chápat řeč evropských donátorů, rozumět tomu, jak žádosti o peníze psát. Ne všechny byly úspěšné. Stále tvrdím, že když je třicet procent žádostí o evropské peníze úspěšných, je to velký zdar," připouští starosta.

O první dotaci z Evropské unie žádala Modrá v roce 1998, ale bez úspěchu. Navzdory tomu ale starosta ani zastupitelé motivaci neztratili, spíše naopak. Učili se připravovat žádosti doslova za pochodu, pak v tamní Škole obnovy venkova školili starosty a zastupitele z Česka a Slovenska, ale spolupracovali také s kolegy z Rakouska a Maďarska. „Ročně jich k nám přijelo načerpat a vyměnit si zkušenosti i více nž dvě stě. Přednášel jsem jim já i pozvaní odborní lektoři. Aniž bych se chtěl chlubit, pomohli jsme našim i slovenským starostům k získání desítek milionů z Evropské unie," svěřuje Miroslav Kovářík.

Vysekl poklonu českému Ministerstvu pro místní rozvoj, které starosty na čerpání evropských dotací předem systematicky připravovalo. „Díky tomu se v naší republice ušetřily obrovské finanční prostředky. Jak tvrdí slovenští starostové, oni nebyli předem připraveni vůbec," prozrazuje Miroslav Kovářík.

Díky dotacím z Evropské unie mohli v Modré za patnáct let realizovat několik projektů. Kupříkladu Světlo ze světla, vybudovat archeoskanzen, biocentrum Živá voda, cyklostezky či hotel Skanzen. „Pro Modrou bylo čerpání několika desítek milionů korun z Evropské unie jednoznačně velkým přínosem," konstatuje starosta.