Nebojácný medvěd budí na Vsetínsku rozruch, jeho toulky kolem lidských příbytků a několik zabitých ovcí vyvolávají obavy místních obyvatel.

Situace si samozřejmě říká o rychlé vyřešení, spekulacím o odstřelu kriticky ohroženého druhu se však musí udělat přítrž.

Jediným myslitelným řešením celé situace je odchyt a umístění v zoologické zahradě.

Pokud se nenajde vhodné místo u nás, je třeba uvažovat i o umístění v zahraniční zoologické zahradě.

Medvědi jsou za normálních okolností plachá zvířata, je tedy velmi pravděpodobné, že vsetínský tulák byl původně držen v zajetí a až později byl vypuštěn do volné přírody.

Pokud by se to potvrdilo, šlo by o trestný čin.

Incidenty, kdy se medvěd výrazně přiblíží k lidem, jsou u nás ojedinělé, a bývají způsobeny hlavně množstvím lákadel v podobě medu či ovoce v přilehlých zahradách.

Medvěd totiž není primárně masožravec ani velký lovec.

Až 90 procent jeho stravy tvoří rostlinná potrava. Pokud už medvěd konzumuje maso, jedná se ve valné většině o mršiny.



Pokud přeci jen dojde k výjimečnému setkání medvěda s člověkem je nutno zachovat chladnou hlavu a obezřetnost.

Medvěd útočí pouze v případě, že se cítí v ohrožení nebo brání své mládě.

Pocit nebezpečí u něj může vyvolat i nevhodná reakce člověka jako je útěk doprovázený zběsilým křikem.

Případný útok je tak vlastně obranou proti vnímanému nebezpečí.

Volně žijící zvířata jsou od přirozenosti plachá a konfrontaci s člověkem se snaží sami vyhnout.

Na druhou stranu jsou však nedílnou součástí prostředí, ve kterém žijeme, a podobné incidenty jsou pouze následkem omezení jejich životního prostoru člověkem a jeho aktivitami.



Jsme to my lidé, kdo svojí činností v řadě případů dokonce vyhubil na některých místech celé populace zvířat.

Je to tedy opět na nás, abychom obnovili rovnováhu v přírodě a navrátili vymizelé druhy.

Významná je cílená obnova ekosystému do určitého stupně historické podoby a zachování formou rezervace.

Díky těmto snahám se tak můžeme těšit z obrázků rysů v Beskydech nebo vlků v okolí Máchova jezera.

Dalším krokem k obnově přirozeného prostředí je navrácení druhů, které toho jinak než s lidskou pomocí už nejsou schopny.

Jedním z nich je zubr evropský, který byl ve volné přírodě vyhuben už před staletími.

Právě reintrodukcí tohoto druhu se zabýváme v táborské ZOO a považujeme tento projekt za jeden z nejvýznamnějších.

Zubr evropský je majestátní zvíře, které bylo součástí české přírody celá staletí, a my doufáme, že ho tam už brzo vrátíme a zvětšíme tak biodiverzitu, která čelí globální krizi.

RNDr. Evžen Korec, CSc.
ředitel ZOO Tábor