VYBRAT REGION
Zavřít mapu

HISTORIE: Před 100 lety udeřila bída a strach...

Zlín – Právě v těchto dnech tomu bude sto let, kdy města a obce bývalého rakousko-uherského mocnářství na dlouho navštívila bída, hlad, pláč a slzy. Nejinak tomu bylo i na Zlínsku.  

26.7.2014
SDÍLEJ:

Vojáci ze Zlínska bojovali v řadách c. a k. 3. pěšího pluku. Zdroj: publikace Hřivínův Újezd, pohledy do historieFoto: archiv L. Žuchové

I. světová válka ovlivnila životy ve městech i vesnicích. Chlapci a muži hromadně rukovali na frontu. Ale právě kvůli válečné výrobě byl však Zlín specifický. Při přiblížení fronty na dnešní východní Slovensko dokonce vznikaly úvahy o evakuaci obuvnických továren do Alp.

„Pod hrozbou mobilizace se žilo i pracovalo. Slovo válka se proměnilo ve skutek a znervózňovalo všechny. Přeplněné vlaky odvážely záložníky do výzbrojných stanic. Za této atmosféry se vydali zlínští obuvníci do Vídně, aby získali vojenské dodávky a udrželi podniky v chodu," píše v nevydaných pamětech Eduard Malota ze Zlína.

Přechod z mírové doby na válečnou byl díky dobré organizační schopnosti a přizpůsobivosti zaměstnanců firmy Baťa hladký. Už po čtrnácti dnech od vypuknutí války putoval do armádních skladů první vagon komisních bot.

„První objednávka zněla na baganče a pak na takzvané komodky, vysoké šněrovací pohorky s koženými nárty," vzpomíná Malota.

Po vyhlášení války Tomáš Baťa na náměstí shromážděným lidem oznámil, že zaměstnanci rukovat nebudou, protože budou dělat vojenské boty.

První mobilizace byla vyhlášena 26. července 1914. Ta však svolávala jen některé armádní sbory a k těm Zlín nepatřil. Mnoho lidí se přesto vracelo z cest domů, protože se očekávala i mobilizace všeobecná.

Se strachem sledovali vývoj situace lidé na vesnicích. I když v polovině července visela válka ve vzduchu, každý doufal, že přece nebude jen tak zle. Bylo však ještě hůř.

„Pravé zděšení nastalo, když přišly povolávací rozkazy. Po odchodu vycvičených záložníků stíhaly jedny odvody druhé. Mladí, staří, svobodní, ženatí. Kdo byl uznán schopným, musel jít," píše se například v kronice Kaňovic.

Místní ženy se každou neděli odpoledne scházely na starém hřbitově a modlily se za vítězství rakouských zbraní. Pobožnost vždy zakončila rakouská hymna.

Za necelý rok však pobožnosti přestaly. Dědina se pomalu vyprázdnila od mužů a nadšení vyprchalo. Do Kaňovic se z války nevrátilo 8 občanů. Jedna výzva záložníků stíhala druhou.

„Odvodní komise v Holešově vyřkla ortel i nad mladistvými, kteří ještě neměli sedmnáct let, a záložníky staršími pětapadesáti let," vzpomíná se zase v kronice obce Vlčková, odkud narukovalo hned 113 mužů a chlapců. Vojáci ze Zlínska rukovali například k c. a k. 
3. pěšímu pluku.

„Nedá se však paušalizovat, kde vojáci ze Zlínska bojovali. Pluky se přesunovaly dle potřeby," vysvětlil Pavel Šrámek ze Státního okresního archivu na Klečůvce. Smutné zprávy tak docházely ze Srbska, Ruska i Itálie.

Brzy začala velká drahota. Nemohlo se totiž dovážet z ciziny a obilnice Rakouska v oblasti Haliče byla zničená. Moukou se proto muselo velmi šetřit. Denní příděl pečiva byl jen 240 gramů. Čistá pšeničná mouka vůbec nebyla na prodej. Jen ve směsi s kukuřičnou či ječnou. Neobyčejně stoupla cena dobytka. Kráva stála před válkou 200 korun. Po zahájení konfliktu až desetinásobek.

V běžném životě se válka projevovala stále více.

„Pořádaly se sbírky vlny či kaučuku. Lidé se účastnili dobrovolnické práce pro válečné účely. Děti sbíraly ostružinové listí jako náhradu za chybějící čaj. Dívky pletly ponožky a nátepníčky pro vojáky," přiblížila válečný život v Doubravách Vladislava Říhová, autorka publikace o historii Doubrav.

Válka byla pro řadu vesnic pohromou. Na Zlínsku snad nenajdete vesnici, kde by nebyl památník připomínající oběti této války. Stejně tak je hodně rodin, které mají svého prapředka pochovaného na některém z bojišť.

Kdo byl E. Malota

Eduard Malota vyjednával pro zlínské obuvnické firmy Štěpánek, Baťa, Zapletal, Žaludek a další válečné obchody. Malota získal jako jeden z prvních vojáků velkou stříbrnou medaili za statečnost. V počátcích války se jednalo o velkou vzácnost, která otevírala dveře a zajišťovala kontakty a protekci. Pro zlínské obuvníky například dokázal vyjednat dřívější platby. S manažerem Baťových zavodů E. Malotou šlo o shodu jmen.

Malé příběhy velké války:

Proč můžou v Bzenci víc kouřit? zlobili se ve Zlíně

V průběhu, ale především v závěru válečného konfliktu už bylo nedostatkovým zbožím kdeco. Kromě potravin se na příděl rozděloval i tabák. C. a k. finanční okresní ředitelství v Uherském Hradišti vydalo vyhlášku, podle které bylo cigarety a tabák možné vydávat především jen stálým zákazníkům. Ti museli být zaneseni v listině odběratelů trafik.

Pět cigaret týdně

Lidé ve Zlíně měli týdně nárok na jedno cigáro nebo 5 cigaret nebo půl balíčku tabáku. Ve Vizovicích však měli kuřáci k dispozici už 13 cigaret, v Kroměříži 27 a v Bzenci dokonce 54 cigaret. Hůře na tom byli už jen kuřáci z Rožnova, na které vyšly jen 4 cigarety týdně. „Jako stálí odběratelé mohou býti pojati pouze mužské osoby, které překročily 17. rok života a zdržují se v místě tabáční prodejny nikoli jen přechodně," píše se v nařízení.

Rozdíly v přídělech byly u jednotlivých měst značné. To se nemohlo ve Zlíně obejít bez protestů. Nespravedlností se zabývalo zastupitelstvo, které ke společnému protestu vyzvalo i další organizace.

„Všechna ostatní města obvodu tohoto finančního ředitelství mají příděl daleko větší. Město Bzenec dokonce až 
18krát. Podáváme ostrý protest proti tomuto nespravedlivému rozdělení, ale je nutné tento protest podepřít i podáním dalších závodů," vyzýval starosta města František Štěpánek i další instituce ve městě. „Podejte protest slušný, ale důrazný. Odůvodněte jej každý ze svého stanoviska," vyzýval starosta továrníky a dělnické organizace.

Poctivci narukovali, nahradil je různý póvl

I když se zaměstnance obuvnických firem dařilo z vojny takzvaně vyreklamovat, práce bylo mnoho a lidí málo. Chybějící pozice tak obsadili dlouholetí samostatní řemeslníci, nevojáci s nějakou vadou, ale i různé nekalé živly.

Období rozkladu

„Nebylo výběru a práce bylo tolik, že se přijímal a obsazoval na místa povolaných na vojnu téměř každý, kdo se ucházel o práci. Úředníci těžili z válečného stavu. Přijímali úplatky, ba dokonce je vyžadovali. Začínal rozklad nahoře i dole. Mezi spořádané dělnictvo se dostala značná část lidí nepoctivých a zlodějů. Kradlo se, keťasilo a podvádělo stejně u Baťů jako u Štěpánků. Vynášení obchodních záležitostí pokleslo na samozřejmost," píše se ve vzpomínkách zlínského pamětníka Eduarda Maloty.

Lidé se cítili obklopeni zloději. Za těchto poměrů se Tomáš Baťa domluvil se starostou Štěpánkem a společně povolali detektivy. Měli zjistit, kdo ve městě krade.

„Výsledky pátrání byly hrozné. Jedni kradli, druzí přechovávali a zpeněžovali kradené zboží a v takových spojeních byly i nejváženější rodiny. Lidé se takovým způsobem obohacovali, hýřili, zapalovali si cigaretu dvacetikorunou. Vytvořila se nová vládnoucí třída. Mravní chátra, která se vysmívala zahraničnímu odboji i vojákům na frontě a těžila z jejich bídy," píše se v pamětech i s dodatkem:

„Tato sebranka pak po válce křičela, že kradla a korumpovala, aby uspíšila pád Rakouska-Uherska."

Dobrota četníků: na lov 
„zajíců" se chodilo s bubnem

Řadě chlapců a mužů bylo proti srsti bojovat za rakouské zbraně. Někteří povolanci tak do války nenastoupili a skrývali se v lesích či jiných místech. Tam po nich pátrali četníci.

Dezertérům 
se dařilo včas uprchnout

Dopadlo to většinou tak, že občané, kteří se zběhy sympatizovali, je včas varovali. Často i samotným českým četníkům bylo proti vůli chytat české chlapce pro válečnou mašinerii. Chodili tak často na „zajíce s bubnem", a tak se dezertérům dařilo včas uprchnout.

„Byli však mezi četníky i omezení renegáti jako neblaze proslulý fryštácký četník Beneš, kteří je horlivě pronásledovali. Tak chytil Beneš v naší obci Václava Jurčíka, Františka Matějičného a Josefa Ticháčka a poslal je znovu na frontu. V Lukově údajně zastřelil dezertéta Jemelku. Vysloužil si za to náležitou odměnu. Po převratě v roce 1919 ho někdo zezadu zastřelil," píše Česlav Zapletal v knize o historii Fryštáku.

Sami dezertéři se však formovali do skupin, často ozbrojených. Těmto skupinám se říkalo „zelené kádry" a četníci si na ně jen tak netroufli. Bylo potřeba zorganizovat velký zátah jako například ten u Nevšové.

„Můj praděda ve válce padl. Jeho bratr ale dezertoval a byl zelený kádr. Pak jej spolu s dalšími chytali četníci v okolí Nevšové. Četníci Nevšovou obklíčili, ale zběhům se podařilo odzbrojit jednoho strážmistra a zmizet," zavzpomínal Jiří Ščuglík, vedoucí muzea ve Slavičíně.

Za leták proti Rakousku poprava

Na obecním úřadě v Trnavě má pamětní desku Slavomír Kratochvíl. Mnohými historiky považovaný za první oběť protirakouského odboje.

Tento trnavský rodák, cvičitel Sokola a redaktor pokrokových novin „Přerovský obzor" předal na schůzi sokolů 16. listopadu 1914 dvěma mužům protirakouský antimilitaris­tický leták.

Rychlost trestu všechny šokovala

Později byl však udán a on i jeho tři přátelé byli souzeni válečným soudem v Moravské Ostravě. Jaký trest čekal za šíření antimilitaristické básně a rozdávání letáků?

„Už 23. listopadu byl popraven. Jeho smrt a rychlost, s jakou byl odsouzen a popraven, měla být výstrahou pro všechny odpůrce Rakouska-
-Uherska. Tato rychlost opravdu všechny šokovala," píše v knize o historii Trnavy Kamila Nečasová.

O smrti trnavského rodáka se ve své knize Světová revoluce zmínil i T. G. Masaryk. I tento případ byl pro něj jedním z důvodů pro definitivní protirakouský postoj.

Střípky z války

Aktivní prorakouské spolky také často organizovaly válečné sbírky na vojenský materiál. Velký úkol si vzal Rakouský lodní spolek, který si dal na cíl vybrat peníze na stavbu rakouského podvodního člunu. Přispěvatelé se zapisovali do seznamu. Tomáš Baťa přispěl částkou 50 korun. Další desítky lidí pak nejčastěji částkou dvě koruny.

Obrovsky zasáhla světová válka Trnavu. Hned 34 trnavských chlapců a mužů se už ke svým matkám, dívkám a manželkám nevrátilo. Pamětní desku mají v místním kostele. Trnavští muži bojovali také v cizineckých legiích. Pět mužů v italských legiích, čtyři v ruských a jeden ve francouzských.

Kvůli nedostatku jatečního masa byly vyhláškou nařízené bezmasé dny. „Pondělí, středa a pátek ustanoveny jsou jako dny, ve kterých je požívání masa zapovězeno. Aby maso stejnoměrně mohlo býti rozděleno, zavedou se lístky na maso," píše se ve vyhlášce. Řezníci navíc směli maso prodávat jen místním.

Vojenská správa také vyzývala hospodáře k vydání, respektive odprodeji jatečného dobytka. Kdo by na výzvu nereagoval, byl i s dobytkem předveden četníky. Za nedobrovolně odebraný dobytek však sedlák nezískal 100 korun válečný příplatek a také cena za kilogram váhy byla o pět procent nižší než u dobytka odevzdaného dobrovolně.

Řadu obětí způsobil už jen strach z války. Mezi tyto oběti nutno počítat i Jana Pálku z Fryštáku. Devatenáctiletý hoch se v předvečer narukování na vojnu chtěl jen nějak poranit. Jednal ale velmi nešikovně. Do lovecké pušky nalil do hlavně vodu a v blízkosti obličeje vystřelil. Voda mu však roztrhala celý obličej.

Válka byla nenasytná. Jen z Vlčkové bylo odvedeno 113 chlapců a mužů. Často všichni synové i s otcem. 24 z nich už se domů nevrátilo. 7 mužů z Vlčkové se pak vrátilo až léta po válce. Nejčastěji z daleké Sibiře.

Stávalo se, že už oplakaný muž či chlapec se vrátil po skončení války až po delší době. Přece jen, cesta z italského či dokonce ruského zajetí nebyla jednoduchá. V Hřivínově Újezdu se tak na památníku snížil počet obětí. Navrátilci, ve které už nikdo nedoufal, pak jen odloupli z památníku svou podobiznu. Nový, už aktuální památník budou v Újezdu odhalovat v letošním roce.

Základní fakta o 1. světové válce

První světová válka (před rokem 1939 známá jako velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od roku 1914 do roku 1918.

Zasáhla Evropu, Afriku a Asii a probíhala ve světových oceánech. Bezprostřední záminkou k válce se stal úspěšný atentát na arcivévodu a následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Rakousko-
Uhersko odvetou vyhlásilo válku Srbsku, čímž vyvolalo řetězovou reakci vedoucí k světové válce. Během jednoho měsíce se Evropa ocitla ve válečném konfliktu.

Válka propukla mezi dvěma koalicemi: mocnostmi Dohody a Ústředními mocnostmi. Mocnostmi Dohody při vypuknutí války byly Spojené království (které se do války zapojilo v důsledku německého vpádu do Belgie), Francie a carské Rusko. K Dohodě se připojily další státy, v roce 1915 Itálie a v roce 1917 USA. Ústředními mocnostmi byly v roce 1914 Německo a Rakousko-Uhersko. K Ústředním mocnostem se také přidala Osmanská říše a v roce 1915 Bulharsko. Na konci války zůstaly neutrálními pouze Španělsko, Švýcarsko, Nizozemsko a státy Skandinávie.

Boje první světové války proběhly na několika frontách po Evropě. Na západní frontě boje probíhaly v zákopech (zákopová válka). Přes 60 milionů vojáků bylo mobilizováno od roku 1914 do roku 1918.

Válka skončila vítězstvím Dohody a kapitulací poražených Ústředních mocností. Jako konec světové války je udáván a ve světě oslavován 11. listopad 1918, kdy od 11 hodin zavládlo na všech frontách příměří (11. 11. v 11 hodin), podepsané téhož dne v 5.05 hodin ráno německou generalitou ve štábním vagoně vrchního velitele dohodových vojsk francouzského maršála Foche v Compigne. Formálním zakončením války byly Pařížské předměstské smlouvy v roce 1919.

Zdroj: cc.wikipedia.org

Autor: Lukáš Fabián

26.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vsetín zkouší elektromobil. Zástupce Asociace pro elektromobilitu České republiky (APEL) předal starostovi města Jiřímu Růžičkovi auto, které si budou moci zástupci města po dobu jednoho týdne vyzkoušet.
11

Elektromobil vyzkoušeli, zatím ho kupovat nebudou

Černý led v kopci může způsobit, že auta kloužou zcela neovladatelně.
AUTOMIX.CZ

Víte, co je černý led? Poradíme, jak ho poznat a jak se s ním vypořádat

Rožnov se po roce promění v království ledu

Jubilejní 20. ročník mezinárodního sochařského symposia Ledové království – pohár města Rožnova začíná nadcházející sobotu 16. prosince v 10 hodin dopoledne v Kempu Sport v Rožnově pod Radhoštěm.

Porotci odměnili mladé talenty. Vybírali ze čtyřiceti prací

Osmý ročník soutěže pro mladé spisovatele, bloggery či kreslíře komiksů s názvem Talent ze šuplíku zná své vítěze. Ve čtvrtek 14. prosince předal porota a pracovnice vsetínské Masarykovy veřejné knihovny ceny vítězům.

Vyloupení benzinky v Bystřičce zhatila policejní hlídka

Až tři roky vězení hrozí trojici mužů a jedné ženě za vloupání do benzinové čerpací stanice v Bystřičce. V úterý v noci je na místě přímo při činu zadržela policejní hlídka.

Pojištění dětí? Jde o nadstandard, důležitější je pojištění rodičů

Odpověď na otázku, zda se může vyplatit pojištění dítěte, dávají podle finančního poradce společnosti Partners Václava Valáška příklady z praxe. Dětské pojištění dává smysl především za podmínky pojištění vážných zdravotních komplikací, jako jsou trvalé následky úrazu nebo diagnóza závažného onemocnění.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT