Tam se, přes tropický polední žár, sešlo podle pořadatelů téměř 23 tisíc poutníků. Mnozí z nich přišli pěšky. Řada poutníků se chránila před paprsky deštníky, desítky dobrovolníků z Maltézské pomoci jim ze všech stran nabízeli vodu. Mezi poutníky ji během bohoslužby roznášelo na 50 dobrovolníků.

„Pro ty, co šlapali od Olomouce 112 kilometrů pěšky, to byla náročná pouť. Ale všichni jsme díky Bohu dorazili na Velehrad ve zdraví. V Jalubí se o nás postarali, v Sušicích nám nabídly ženy vodu. Na jídlo nebyla chuť," poodhalila putovní zákulisí Jana Dřímalová z Mysločovic. Pěší pouť absolvovala počtvrté. Dalším z návštěvníků velehradské pouti byl místopředseda vlády a šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

„Jsme tady s manželkou a s dcerou, které byl včera rok. Poprvé jsem na Velehrad zavítal někdy před pěti lety," řekl Pavel Bělobrádek s tím, že na Velehradě cítí bytostné sepětí historie, dědictví otců, současnosti i budoucnosti.

Hlavním celebrantem slavnostní mše svaté byl Dominik kardinál Duka, který v úvodu poděkoval arcibiskupovi Graubnerovi, že se dobře stará o Velehrad – důležité a jedinečné poutní místo, které vyjadřuje kontinuitu našeho státu, ale také naší křesťanské víry.

„V éře paměti každého z nás jsou tři data novodobé historie. Velehrad v květnu 1968, v červenci 1985 a v dubnu 1990. Musíme si však přiznat že mnohé Velehradu dlužíme," uvedl kriticky Dominik Duka.

Promluvu pak pronesl metropolita moravský, olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Ten v úvodu vzpomněl, že letos uplyne 1200 let od narození sv. Metoděje v byzantské Soluni.

„Přes mnohé překážky a válečné časy dovedli soluňští bratři položit základ křesťanské kultury slovanských národů," poznamenal arcibiskup.

Upozornil však také na to, že ten, kdo se stane křesťanem, nebývá hned dokonalý. Bojuje se svými chybami a má před sebou dlouhou cestu zrání, ale rovněž jasný cíl.

„Ten kdo přijal Boha, který je láska, už tak je bohatý. Ví, že má z čeho rozdávat. To osvobozuje a dává důvod k radosti," doplnil Jan Graubner. Varoval však před důsledky současné výchovy dětí.

„Často se divíme, jak málo je u nás ochoty k dobrovolné bezplatné službě či k přijetí cizinců, kteří museli utéct ze svých domovů před jistou smrtí. Rodiče si naříkají na šikanu dětí od vrstevníků jen proto, že nemají značkové oblečení či nejmodernější mobil, že chodí do kostela či mají jinou barvu pleti nebo jsou postižení," zaznělo z Graubnerových úst v kázání.

Vzápětí naznačil, že i dnešní kulturu lze povznést.

„Budeme-li vděčni Bohu za to, co nám teď dává, za mír a blahobyt, který nám dopřává. Pokud se budeme o ty poklady dělit s těmi, kterým chybějí. Když přijmeme výzvu dnešního evangelia a půjdeme sjednoceni v Ježíšově jménu hlásat Boží království našemu okolí," řekl arcibiskup.

Pozdrav prezidenta republiky Miloše Zemana přečetl v závěru bohoslužby ředitel hradního protokolu Jindřich Forejt.

Překvapením bylo, že v souvislosti s horkem atakujícím ve stínu 35 stupňů celsia, nemuseli záchranáři na Velehradě příliš zasahovat u kolapsů.

„K našemu překvapení bylo dnes méně případů z přehřátí sluncem, než tomu bylo v minulých letech. Podle mého soudu je tu méně lidí, druhým faktem je, že ti, kteří mají zdravotní potíže, zůstali doma. Byli rozumní a ukáznění," řekl spokojeně Anton Vaňo, vedoucí lékař uherskohradišťského územního střediska Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje.