„Už jsme tady s taťkou dvě hodiny a zítra se tu stavíme znova. Doma mám sice také takové kolejiště, ale o hodně menší,“ přiznává malý školák z Kunovic Jan Šácha nespouštějíc přitom zrak ze soupravy právě projíždějící kolem nás.

A zatímco on si zatím ještě netroufá požádat organizátory o půjčení ovládacího zařízení k některému z vlaků, opodál sedící dvojice o poznání starších kluků už s ovladačem v rukou směřuje soupravu do nejbližšího nádraží.

„V kolejích je digitální signál střídavého napájení, nesoucí informaci pro každý stroj, který tady jezdí. V každé lokomotivě je dekodér, jenž si tu informaci přečte a ví, co má dělat, takže z kteréhokoliv místa na tomto kolejišti můžu ovládat libovolný vlak. Děcka si od nás můžou půjčit ovládací zařízení a vlak pustit nebo zastavit, ale pod dozorem, nejsou to laciné hračky,“ vysvětluje místopředseda Klubu železničních modelářů Slovácko Milan Jiřikovský, jak funguje provoz na před námi se rozprostírající modelové železnici zmenšené oproti skutečnosti v měřítku 1:87.

Rozsáhlá trať, která do současné podoby vznikala dlouhých osm let zabírá celý velký prostor tamní herny stolního tenisu. Na jejím vzniku se podle Milana Jiřikovského podílelo zhruba 12 lidí z Klubu modelové železnice Slovácko.

„Je to takový koníček, lacinější než ženská nebo hospoda. Někdy se s tím hrajete 14 dnů v kuse a jindy se na to nepodíváte třeba dva měsíce,“ usmívá se modelářský nadšenec.

Další výstavu železničních modelů chystají členové Klubu železničních modelářů Slovácko na konec letošního října do uherskohradišťské Reduty.