Památník ročně navštíví tři až čtyři tisíce lidí. Obec Drnovice stále počítá s opravou za 70 milionů korun

Do této osady, do které se život zčásti vrátil po dvou letech a jehož dominantou je památník obětem II. světové války a okupace, si ročně najdou cestu 3 až 4 tisíce lidí.

Vedení obce Drnovice by rádo Ploštinu opravilo, vloni na to připravilo projekt. Celkové náklady tamní starosta Tomáš Zicha vyčíslil na 70 milionů korun.

„Rádi bychom opravili stávající muzeum, v další budově, která je ve vlastnictví Zlínského kraje, chceme zřídit zázemí pro areál. V plánu tam jsou nějaké kanceláře, archiv či místnosti potřebné k provozu," informoval.

Pod amfiteátrem jsou zase poměrně velké podsklepené prostory. 
V nich obec plánuje další expozici. „Ta dosavadní je už třicet let stará, proto bychom rádi měli novou," vysvětlil.

Součástí projektu je také oprava samotného památníku, cest v areálu osady nebo také třeba revitalizace zeleně. Kdy ovšem přejdou od plánů k činům, zatím netuší.

Žádost zkusí obec podat znovu

Vloni totiž obec neuspěla s žádostí o dotaci z Integrovaného operačního programu, který vyhlásilo ministerstvo pro místní rozvoj.

„Letos to zkusíme znovu, ale zatím nevíme, zda ministerstvo vyhlásí stejný program určený na národní kulturní památky, kterou Ploština je," podotkl. Na druhou stranu také nevyloučil, že do jednotlivých úprav se mohou pustit postupně, a ne celkově.

Obec chce také ve spolupráci s ministerstvem školství zapracovat na dalším provozu památníku. Ráda by zavedla výukové programy pro základní školy, které by jednou za rok do osady přijely. Zaměstnaný pedagog z ministerstva školství by jim Ploštinu ukázal a zasvětil do její tragické minulosti.

Sedmdesáté výročí od vypálení osady Ploština si tam včera připomněly stovky lidí. Pietního aktu se zúčastnili pozůstalí z rodin po obětech, zástupci Senátu, Parlamentu, Poslanecké sněmovny, Evropského parlamentu, starostové okolních obcí a měst, Zlínského kraje, Ministerstva obrany ČR či ruského velvyslanectví a řada dalších.

Uctít památku obětí druhé světové války přišla například také Jarmila Třaslínová ze Zlína. „Co se tehdy stalo, bylo hrozné. K tomu ani víc říct nejde, ani ústa o tom nechtějí mluvit," řekla Deníku Jarmila Třaslínová.

V davu byl také Miloslav Kloc, jehož tatínek bojoval za války s partyzány. „Nepřežil ji. Nemohl bych si sám sobě odpustit, kdybych sem každý rok nezašel," řekl.