Její umění si mohou lidé prohlédnout nyní i na výstavě v kulturním domě ve Vizovicích. Výstava nese příznačný název Šikovné ruce našich občanů s podtitulem Co jsme ani netušili.

„Ruční práce jsem měla ráda odjakživa. S paličkováním jsem se však blíže setkala asi tak před sedmi nebo osmi lety, kdy jsem se přihlásila do kurzu. Pak jsem se tomu chvíli vůbec nevěnovala, abych se k tomu asi tak před pěti lety zase vrátila," svěřila se Emílie Viktoříková.

Svému koníčku se věnuje především v zimě, když se brzy stmívá. V létě má, tak jako spousta lidí v regionu, ráda spíše práci na zahrádce.

Jako u každé ruční práce je potřeba především trpělivost, čas a chuť. „U toho se musí chvilku být. To není na dvacet minut, to by člověk po sobě neviděl žádnou práci," usmívá se.

Aby vznikl krásný paličkovaný obrázek, jsou potřeba hodiny a hodiny času. „Některé obrázky se dělají třeba i pětadvacet hodin i víc," říká paličkářka. Právě proto obrázky příliš neprodává, ale spíše jimi dělá radost svému okolí.

„Takovou práci totiž lidé nezaplatí," míní umělkyně. Vzhledem k počtu hodin, které u toho člověk musí strávit, se cena i těch nejobyčejnějších obrázků musí zákonitě pohybovat ve stovkách korun. A to je těch stovek spíš více než méně.

Na jednom jarmarku se setkala Emílie Viktoříková i se zajímavou reakcí. „Jeden pán tam říkal své ženě: Prosím tě, ona to strčí do stroje a za chvíli jí vyjede hotový obrázek… No, to jsem si musela myslet svoje, ale raději jsem neříkala nic," vzpomněla.

Ve volbě motivů není umělkyně z Vizovic nijak vybíravá. „Zkouším už dělat jak vymyšlené motivy, tak si je různě upravuji nebo si vymýšlím své vlastní," zmiňuje.

Své umění zatím nemá komu předat. „Ráda bych, ale mám jen vnuky, a ti na to moc nejsou," dodává.