Mezi váženými hosty nechyběl i velvyslanec Státu Izrael Daniel Meron, který při odhalování děkoval především majiteli hradu za významnou péči o tuto památku.

„Vážení přátelé jedná se o historický okamžik, kdy si můžeme prohlédnout 400 let staré hebrejské nápisy,“ pronesl při jejich odhalení. Dále také děkoval majiteli hradu Martinu Malinkovi, za to jakým způsobem se o celý hrad stará.

Martin Malinka se totiž svou partou nadšených šermířů pustili do rekonstrukce dříve zpustlého hradu. „Při pracích na pískovcových omítkách se jim částečně odkryly nějaké nápisy. „Zrovna tady byl na kontrolním dnu pan Karel Bartošek. Hned zjistil, že se jedná o nápisy hebrejské,“ objasňuje jak došlo k nálezu sám majitel. K jejich přečtení, přeložení a interpretování byly následně povolání hebraisté Jiří Richter a Miriam Havelková, která se bohužel odhalení nápisu nedožila.

„Jedná se o velmi chmurné citace a tóry,“ říká zmíněný historik holešovské radnice Karel Bartošek. Texty jsou poškozené a některá písmena nemají jednoznačnou podobu, proto je lze číst různě. Z tohoto důvodu také hebraisté nabídli hned několik variant překladu. Mimořádné je však přesná datace nápisu, která je obsažena v závěru veršů. Kvůli přesahu měsíců židovského a hebrejského kalendáře se však může jednat jak o rok 1656 tak i 1657.

„O Židech v Kurovicích v tomto období toho moc nevíme,“ podotýká historik. „Nicméně domníváme se, že šlo o uprchlíky, kteří utíkali před masivní genocidou židovských menšin, která se udála při kozáckém povstání Bohdana Chmelnického proti Polsko-litevskému státu. Prostory kurovického hradu mohly tedy fungovat jako místo dočasného ubytování židovských uprchlíků z této oblasti,“ takovým způsobem předpokládá původ nápisů Karel Bartošek.