Po desetiletích výuky zjistil, že lebka, žebra či obratle, které jsou v přírodopisu využívány k prezentaci kosterního skeletu lidského těla, patří konkrétnímu člověku.

Stáhl je proto z výuky a hodlá je podrobit výzkumu za spolupráce žáků své školy, pedagogů, spolu s vědci z Masarykovy Univerzity a Slováckého muzea.

„Nedávno jsem dorazil na hospitaci do hodiny přírodopisu, kde se probírala kostra lidského těla a učitelka poslala po třídě kolovat lebku. Po vyučovací hodině jsem se paní učitelky zeptal, kdeže jsme takovou pomůcku koupili. A ona mi odvětila, že je pravá, pravděpodobně z konce 2. světové války - kostry se prý tehdy posílaly do škol jako učební pomůcky,“ prozradil Jan Vorba s tím, že se může jednat o pozůstatky německého či sovětského vojáka.

Rozhodl se tedy provést žákovský badatelský výzkum spolu s odbornými institucemi, a poté buď ostatky odeslat potomkům zemřelého nebo je důstojně pohřbít v Uherském Hradišti.

„Máme záměr vytvořit ve škole v rámci badatelské výuky dva týmy - jeden přírodovědný a druhý historický. Měli by to být žáci osmých a devátých tříd. Ti budou také jednotlivé etapy odborného výzkumu mapovat, rádi bychom pak vydali nějaký sborník či na panelech ukázali, jak vše probíhalo,“ přiblížil ředitel ZŠ UNESCO své představy.

Výzkum má vést RNDr. Miriam Nývltová Fišáková, PhD., odborná asistentka Fyziologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity Brno.

Někdy na září je v plánu v ZŠ UNESCO zahajovací konference, na níž by rádi zamýšlený projekt výzkumu veřejnosti kompletně představili. Za rok poté má následovat další konference s prezentací výsledků výzkumu.

„Je o to obrovský zájem mezi žáky i pedagogy, protože se tak dostanou k nejmodernějším technologiím. Něco takového pouze v podmínkách naší školy je zcela nemožné,“ naznačil Jan Vorba.

Zkoumání antropologické i genetické

Kostru podle Miriam Nývltové Fišákové čeká zkoumání antropologické i za pomoci dalších metod jako jsou izotopové analýzy a genetické analýzy.

„Pokusíme se zjistit, zdali by se ta kostra dala přiřadit k nějakému konkrétnímu člověku a případně, pokud se to zadaří, jej pak vrátit do země jeho původu, jeho pozůstalým,“ uvedla vědkyně s tím, že se však uvidí nakolik bude výzkum úspěšný při rozkrývání identity dotyčného.

„Je to přece jen 80 let od války. Ta kostra prošla rukama mnoha lidí, nebyla v ideálních podmínkách a ono se ukáže, nakolik zachovalá tam DNA zůstala,“ poznamenala Miriam Nývltová Fišáková.

Každopádně však podle jejích slov bude výzkum pro školáky mimořádnou zkušeností z hlediska odborného, že se zapojí do historicko-biologického výzkumu.

„Po všech stránkách to půjde pro ně o velký přínos, i kdyby se nakonec nepodařilo zjistit o koho se jedná,“ uzavřela Miriam Nývltová Fišáková.