Kliknutím zvětšíte„Moje rytiny mohou zdobit jakýkoliv předmět, i když dosud jsem se nejvíc věnovala zdobení zbraní. Zdobím předměty denní potřeby, jako například nože, zapalovače, nádoby, příbory, likérky, dárkové a reklamní předměty, různé nápisy všude, kde je kovová část. Mojí vášní jsou kryty motorů pro motorky. Je tam dost místa a tematicky je to naprosto odlišné od loveckých zbraní. Může tam byt vlastně cokoliv! A to mě láká a baví, ta rozmanitost, ty možnosti,“ přiblížila Iris Fojtíková svou práci a z jejího vyprávění je znát, že ji skutečně miluje. Co na ní má nejraději?
Od zlatnictví k rytectví
„Všechno! Něco vytvořit k radosti druhých, to je asi ono. Líbí se mi také ta různorodost i to, že je to užité umění, že ty věci potom někdo používá a neleží někde v regálu,“ uvedla dáma z Uherského Brodu.
K rytectví se dostala přitom náhodou. Původně chtěla být totiž veterinářkou.
„Měli jsme doma snad všechno. I tu kočku, kterou maminka nikdy nechtěla. Dnes se divím, jak nám to se sestrou všechno dovolili,“ vzpomínala se smíchem. Kromě toho se ale už od dětství věnovala také kreslení, navštěvovala i sochařský kroužek.
„Moje maminka hrála ochotnické divadlo s panem Sarnou, který když přišel k nám na návštěvu a viděl moje výrobky, navrhl, ať zkusím školu v Turnově,“ vyprávěla Iris Fojtíková s tím, že studovat chtěla zlatnictví.
„Na školu mě vzali, po bližším čtení přihlášky jsme však zjistili, že na rytce. Zlatníci chtěli být všichni, a tak ten zbytek rozdělili do ostatních oborů. No a mně bylo přiděleno rytectví. Brečela jsem a nechtěla tam jet. Nevěděla jsem, co to vlastně je to rytectví. V prváku jsem se hroutila ze všeho nového a myslela jsem, že to vzdám. Dílny to byla moje záchrana. Dnes chápu, že ne slavní ovlivňují naše osudy, ale obyčejní lidé, jako třeba můj dílenský mistr pan Šimánek. Naučil mě všechno, co dodnes používám. To on zásadně změnil můj život a ani o tom nevěděl! Miluji rytectví a dokud budu dýchat, budu ho dělat,“ dodala tato sympatická dáma z Uherského Brodu pyšně.
PFka i pečeti
Cesta k její dnešní práci na volné noze vedla přes Jablonec nad Nisou, kde Iris Fojtíková vyráběla raznice na odznaky a medaile a Brno, kde dělala razníky. Nějakou dobu předávala své zkušenosti jako mistrová ve škole.
V současné době se kromě tradičního rytectví věnuje i grafické tvorbě.
„Málokdo ví, že se technikou povrchových rytin tisknou třeba bankovky a kolky. Tím nechci říct, že tisknu peníze, ale grafické listy dělám moc ráda! Často jsou to PF k Novému roku, upomínkové listy různých životních jubileí. Je to krásná tvůrčí práce a pokaždé jiná. Také sběratelská ex libris jsou hodně zajímavou částí rytectví. Je to vlastně kresba, jen jiným nástrojem - rýtkem, která se dá tisknout na grafickém lisu. V poslední době si moji zákazníci oblíbili pečetítka. Vrací se ke kořenům a i k chuti označit si svoji práci. Často jsou to loga firem jiných řemeslníků, kteří chtějí něco pěkně zabalit a jako třešničku na dortu přidat svůj podpis v podobě pečeti,“ přiblížila svou práci, kterou vyhledávají nejen fandové do zbraní a nožů, ale třeba i majitelé firem, prostě ti, co chtějí kvalitu.
Předává zkušenosti
V reálu to dle jejích slov funguje tak, že si se zákazníkem řeknou, co chce ozdobit. Poté se domlouvají o tom, co by na předmětu chtěl mít, jestli to chce mít vykládané drahým kovem a kolik do toho chce investovat peněz.
„Pak vytvořím návrh, který si zákazník odsouhlasí a pak zaplatí. Následně podepíšeme jednoduchou smlouvu o tom, co se bude zdobit, ten návrh je součástí smlouvy a jak dlouho to bude trvat a co to bude stát,“ přiblížila svou práci v praxi s tím, že pak přijde na řadu samotná práce. Ta trvá minimálně tři měsíce.
„Návrh přenesu na rytou věc a podle toho, jakou technikou, začnu třeba prvně vykládat linky zlatem, pak odebírám pozadí a teprve potom modeluji postavy. Ta technika je rozhodující pro vzhled i cenu. Ráda dělám techniky povrchové, které se hodně podobají kresbě, a jdou tak dělat detaily a různé prolínání technik. Pak následuje fáze povrchových úprav, která se děje většinou u specializovaných firem. Je to často černění nebo niklování. Nejenom pro ochranu před korozí ale i z důvodu barevnosti ale i mechanické odolnosti,“ nastínila Iris Fojtíková další kroky.
Své lety nabité zkušenosti předává prostřednictvím kurzů.
„Do budoucna se budu věnovat více ženám a chci tomu přizpůsobit také věci, které by se jim líbily. Půjde o šperky a podobné ženské věcičky,“ smála se.
„A možná že se trochu odkloním od těch zbraní, ještě vlastně přesně nevím, kde všude chci svoje rytiny vidět, ale to vyplyne. Zapisuji si ty nápady, abych to nezapomněla,“ ukončila povídání.
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
