Uherskohradišťský policejní mluvčí Aleš Mergental: Kvůli příjmení se mi spolužáci občas vysmívali

Uherské Hradiště - Mluvčí uherskohradišťské policie Aleš Mergental má díky svému příjmení občas zajímavé diskuse s lidmi, kterým se představuje. „Ptají se, zda například obsahuje písmeno „h", jako Mergenthal, nebo zda mají psát písmeno „a" dlouze. Už jsem se setkal i s případem, kdy jsem byl vyzván, abych si příjmení do dokumentu vepsal sám," podotkl.

„Jméno Mergental se vyskytuje jen velmi ojediněle. Několik lidí s tímto příjmením v republice existuje, podle mých zjištění jsou všichni s mou rodinou nějakým způsobem spříznění," vysvětlil Aleš Mergental. Své si užil i ve škole, kdy se spolužáci snažili jeho příjmení „z hecu" překroutit. „Říkali mi například „ementál" a podobně. Tehdy mě to i dost štvalo a na posměváčky jsem vymýšlel ironické říkanky. Nikdy ale tyto drobné konflikty neskončily rvačkou," dodává mluvčí, jehož příjmení může v překladu z němčiny znamenat „ranní údolí". (kO)

Jméno Svatava vidím jako výjimečné, neměnila bych

Kroměříž - Svatava, jméno slovanského původu, které postupně v naší zemi vymírá. Osmnáctiletá studentka Svatava Veisová z Kroměříže je však na ně hrdá a nikdy by neměnila. I když připouští, že občas to rozhodně nebylo lehké. V praslovanském jazyce znamená Svatava silná, obzvláště v dětství silná musela být. Děti totiž k netradičnímu jménu nejsou tolerantní, ba právě naopak.

Právě na základní škole měla se svým jménem velké problémy. „Každý, kdo mě neměl rád, různě moje jméno komolil a vymýšlel na ně přezdívky. Některé opravdu nebyly hezké," svěřila se studentka. Postupně s věkem a především příchodem na střední školu se to však změnilo. „Na střední jsou lidé už trošku dospělejší, tam právě mít zvláštní jméno byla docela výhoda," šibalsky se usmála Svatava.

Život s netradičním jménem má stejně jako mince dvě strany. Jednu přívětivou a druhou naopak odvrácenou. „Občas mám problém někomu vysvětlit, jak že se to vlastně jmenuji, ale zase na druhou stranu mé jméno není obvyklé, takže ho nemá každá druhá," netají se Veisová.

Když byla menší, občas jí její jméno trošku vadilo, dnes je vše jinak. „V tomto věku vidím své jméno jako výjimečné a určitě bych ho za žádnou cenu neměnila. Nechtěla bych se jmenovat stejně jako půlka holek ve třídě," říká s nadsázkou.

Ani svým rodičům výběr jména rozhodně nikdy nevyčítala. „Jméno Svatava se mi líbí, ale je v podstatě jedno, jestli se člověk jmenuje Monika nebo Tereza, pokud vás někdo nemá rád, vymyslí škaredou přezdívku na každé jméno," míní.

I své dítě by klidně po sobě pojmenovala. „Svatava je jméno jako každé jiné, jen je trošku neobvyklé, tak proč by se tak jednou nemohla jmenovat třeba i moje dcera," říká studentka. (pud)

Jsem Holubář. Často se mě ptají, zda holuby chovám

Zlín - „Jmenuji se Holubář. To jen pro pořádek," upozorňuje devětačtyřicetiletý Zlíňan Petr na své příjmení. Už nejednou se mu totiž stalo, že mu jej zkomolili.

„Někdo si myslí, že se jmenuji právě Holub. Když se představuji jako Petr Holubář, tak se mě ptají, zda je to jen přezdívka," usmívá se Zlíňan.

Se svým příjmením si prý nejvíce užil v dětství. Hlavně kluci mu totiž říkali holube, což se ho hluboce dotýkalo. „Strašně mě to štvalo. O několik let později, na vojně, nám tak nakonec říkali všem a poté si už nikdo nedovolil mě tak nazývat," vypráví Holubář.

Zato něžnější půlka obyvatelstva, ženy, mu tak sem tam ještě řeknou, ale to už ho tak netrápí.

„Nemám s tím už problém. Někteří se mě ale často ptají, jestli na základě svého příjmení také nechovám náhodou holuby. A na to já vždycky odvětím, že je pěstuji leda tak v nose," směje se Holubář. (jk)

Kristian: Svým jménem vždy prozradím také svou víru

Vsetín - Méně typickým křestním jménem se může pochlubit jednadvacetiletý Kristian Lambert ze Vsetína. Odráží se v něm náboženské vyznání jeho rodiny.

„Jméno Kristian znamená křesťan. Původně se mělo psát s písmenem Ch na začátku. Ale když jsem se narodil, nebylo takové jméno v kalendáři, takže to neprošlo," vysvětluje současnou podobu svého pojmenování mladý muž ze Vsetína.

Se svým jménem zažil několik kuriózních situací. Zejména při cestování. „Například když jsem mluvil s židovským rabínem a při představování jsem mu svým jménem vlastně přímo sdělil, že jsem křesťan," říká Kristian Lambert.

Obdobné je to podle něj i v muslimských zemích. „Musím si při představování dávat zkrátka větší pozor," usmívá se současný vysokoškolák. (mib) 

Nejčastější jména přidělená dětem ve Zlínském kraji

Poslední statistika oblíbených jmen je z roku 2011. Mezi děvčaty byla tehdy nejoblíbenější Eliška (2304), Tereza (2301) a Adéla (1738), mezi chlapci Jakub (2889), Jan (2737) a Tomáš (2311).

Ve Zlínském kraji vedla jména podobná (viz níže). Kromě zahraničních jmen dostávaly děti v regionu i netradiční jména Celestýna, Jakuba, Lia, Lota, Tea, Dorian, Finn, Orlando, Vadim.

Chlapci

1. Jakub 149

2. Tomáš 143

3. Lukáš 130

4. Matyáš 103

5. Jan 101

6. Adam 98

7. Vojtěch 96

8. David 93

9. Ondřej 87

10. Martin 86

Děvčata

1. Eliška 113

2. Tereza 110

3. Natálie 96

4. Adéla 93

5. Lucie 81

6. Karolína 80

7. Anna 71

8. Klára 68

9. Aneta 61

10. Barbora 57

Deník se ptal: Jak jste spokojeni se svým jménem?

Aleš Janík, 15 let, Nový Hrozenkov, žák: Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel, ale jsem spokojený. Jiné jméno bych nechtěl.

Jaroslav Zgarba, 28 let, Vsetín, OSVČ: Jiné jméno bych nechtěl, jsem s ním spokojený. Mám ho po otci.

Miroslav Košařík, 31 let, řidič, Kroměříž: Jsem spokojený a určitě bych za žádnou cenu neměnil.

Ondřej Bílý, 21 let, student, Zlín: Velice spokojený. Jméno Ondřej se mi moc líbí, protože není zas tak rozšířené.

Jana Sedláčková, 19 let, studentka, Všemina: O tom jsem zatím nepřemýšlela. Asi jsem spokojená, nemám s tím žádný problém.

Lucie Navrátilová, 18 let, studentka, Náměšť na Hané: Já jsem se svým jménem velmi spokojená, rodiče mi ho vybrali dobře.