Devětašedesátiletý Břetislav Snášel takto necestuje poprvé, premiéru má pouze v tom, že větší část jeho cesty povede zahraničím.

„Nejprve pojedu do Karviné, kde mě čeká kamarád s koloběžkou a se psem. Chce mě doprovodit na hraniční přechod v Závadě. A možná už v Těšíně se přidá i jeden Polák, který chce jet se mnou, ale jen přes Slezsko,“ přibližuje první dny cesty Břetislav Snášel, známý z facebooku jako Děda na kolobrndě.

Natrénováno má. Za necelé tři roky, co holduje jízdě na tomto dopravním prostředku, najel už 5300 kilometrů, z toho více než polovinu v letošním roce. Třeba v dubnu se vydal z nejzápadnějšího cípu České republiky, od Chebu zpět domů, na česko-polsko-slovenské pomezí, do Bystřice, vesničky nedaleko Třince, kde také se ženou Evou přes zimu pobývají. Letní měsíce pak tráví v zahradních chatce v Bystřici.

1000 kilometrů až k moři

Na cestu přes Polsko se připravoval několik měsíců. Protože pokud to jde, vyhýbá se hlavním cestám. Zajel si i vyzkoušet, jaké jsou za hranicí cyklostezky, značení a povrchy. „Cyklostezky mají pěkné, ale problém je že v některých místech se často mění povrch z asfaltu na kamení nebo šotolinu a to je pro koloběžku problém. I proto jsem si ji musel upravit a o několik centimetrů zvednou stupačku, abych třeba na kamenité cestě nedřel o kameny. S sebou mám samozřejmě i náhradní duše, ale zatím jsem nepíchl,“ říká a z pověrčivosti rychle klepe na dřevo.

Optimální denní průměr na koloběžce je prý okolo 50 kilometrů, ale je potřeba, musí se zvládnout i více. Facebookový Děda na kolobrndě předpokládá, že k Baltu, do města Świnoujście na německo-polské hranici, dorazí nejpozději 5. září večer. Právě tam za ním autem dojede jeho žena Eva, která je mu v jeho sportovně-cestovatelském nadšení oporou. „Já pak ještě pojedu dál, až na Rujánu, ale už bez báglů, jen tak nalehko. Tam se sejdeme, naložím kolobku do auta a pojedeme zpět. Plánujeme se ještě na dva dny zastavit a prohlédnout si Wroclaw,“ prozrazuje Břetislav Snášel a dodává, že 11. září musí být zpátky doma.

Lidé ho poznávají a drží palce

Když už byla zmínka o profilu Děda na kolobrndě, tam se o aktivitách nadšeného koloběžkáře Břetislava Snášela můžete dozvědět více. Právě přes sociální sítě Snášel ventiluje své zážitky z cest, anebo poznává nové přátele a parťáky. Takto se k němu loni cestou po Čechách připojil jistý Honza Kos z Prahy, s nímž se potkami u Tábora a společně jeli na samý jih Čech. Dnes jsou z nich přátelé a mají za sebou už několik společných výletů.

A jak už si Snášel ověřil, hodně lidé ho přes facebook i sleduje. „Bylo to v Příboře, kdy jsme zastavili a dali si zmrzlinu. Sedíme před cukrárnou a od vedle vyjde paní s dortem, koukne na mě a řekne: „Děda na kolobrndě. Sledujeme vás na facebooku. Hodně štěstí.“ Taky se mi občas stane, že někdo zavolá, a nabídne mi ubytování, protože ví, kde se zrovna pohybuji a kam mám namířeno. Stává se to. A když nemám nic domluveného, spím pod širákem,“ říká Břetislav Snášel.

Břetislav Snášel s parťákem Janem Kosem z Prahy na loňské výpravě po Čechách.Břetislav Snášel s parťákem Janem Kosem z Prahy na loňské výpravě po Čechách.Zdroj: se svolením B. Snášela

Podél toku Wisly

Ač se ke koloběžce dostal úplnou náhodou, koupil si ji kvůli vnukům, kteří pak ale přešli na kolo, tak si ji zamiloval. „Je to super sport, relax, skvělý způsob cestování. Samozřejmě, občas jedete mezi auty, nějaké nebezpečí tam, je, ale to je všude. I proto samozřejmě jezdím s přilbou na hlavě. Ale skvělé je na tom to, že se můžu hýbat. Bolí mě totiž kyčel a daleko nedojdu. Na koloběžce žádnou bolest neznám. Tedy vyjma zápěstí, ta bolí, to je fakt,“ vysvětluje Snášel.

Ještě ani nevyjel na svou polskou „misi“, ale už má v hlavě další. „Chtěl bych jet podél toku Wisly. Od pramene až ke Gdaňsku, kde ústí do moře. Letos už to nestihnu, ale věřím, že příští rok mi to vyjde,“ dodává s úsměvem Snášel alias Děda na kolobrndě.