„Jde o rozhodnutí jednoznačné ze strany diecezí. Ke stejnému kroku jsou vyzváni také představitelé řádů a kongregací. Tam není možné ze strany biskupské konference tuto věc direktivně rozhodnout," uvedl Holub, podle kterého se však jednání zúčastnili také zástupci řádů, kteří tuto věc podpořili.

„Zároveň ale biskupové konstatují, že přechod majetků na kraje dle zákona o majetku krajů obecně probíhal za jiných okolností, než tomu bylo v případě přechodu historického církevního majetku na obce," napsali biskupové v prohlášení. Stažení žalob se tak netýká obcí.

V souvislosti s tímto postupem vůči krajům vydal tiskové prohlášení také Ladislav Kryštof (ČSSD), radní Zlínského kraje pro kulturu, ale především zastupitel města Uherský Brod, kde koaliční část zastupitelů rozhodla o darování klášterní zahrady místním dominikánům výměnou za stažení jejich žalob na některé pozemky, klíčové pro město u řady projektů.

„Biskupská konference se na Velehradě usnesla na stažení žalob na kraje, v nichž se církve domáhají určení vlastnictví majetku v rámci církevních restitucí. Biskupové k témuž vyzvali i řády a kongregace. V tiskové zprávě se dále uvádí, že stejně jako s panem kardinálem jednali zástupci krajů, hodlá v této věci jednat také Svaz měst a obcí ČR a lze očekávat stejný postup i vůči obcím. Proto Vás žádám o okamžité pozastavení výkonu usnesení ve věci vydání pozemku p.č. 214/2 České dominikánské provincii, které je v rozporu se zákonem o obcích," uvádí Ladislav Kryštof v otevřeném dopisu uherskobrodskému senátorovi a starostovi Patriku Kunčarovi (KDU-ČSL). Ten však tvrdí, že je to Ladislava Kryštofa pořád dokola stejná písnička.

„Já už jsem mu to vysvětloval na zastupitelstvu. On míchá dohromady věci, které příliš dohromady nejdou a zmiňuje záležitost, která se zase až tolik církevních restitucí netýká. V případě klášterní zahrady šlo opravdu o historickou křivdu, kterou my pouze napravujeme. Kdybychom zahradu směňovali za nějaké jiné pozemky, to by byla jiná věc, ale my tu zahradu prostě darujeme," poznamenal Patrik Kunčar.

Podle Holuba jde o desítky až stovky žalob vůči krajům, přesné číslo biskupům není známo, není ani vyčíslena hodnota majetku.

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner řekl, že jeho arcibiskupství se stažení žalob netýká, žádné žaloby totiž nepodalo. Peníze získané z majetkového vyrovnání však církev využila na různé projekty, například k rekonstrukcím ve Velehradě.

Biskupové jsou podle Holuba přesvědčení, že konkrétně ve věcech movitých je možnost žalob zcela legitimní. „Nicméně chceme toto vnímat jako vstřícný krok v situaci, která se vyostřila. Nechceme přispívat k dalšímu vyostření těchto věcí před podzimními volbami," uvedl Holub, podle kterého se věc stala součástí politického vymezování se a ne faktické diskuse.

„Tento postoj je veden snahou o účinnou spolupráci s kraji v rámci společné starosti o památky, sociální péči, vzdělávání a kulturu," uvedli biskupové ve svém prohlášení.

Před okresními soudy se začátkem června vedlo či připravovalo 367 sporů, ve kterých církve žalují Státní pozemkový úřad (SPÚ). Domáhají se určení vlastnického práva k nemovitostem, jež stát nechce v restitucích vydat, protože podle něj nejsou jeho majetkem. Vyplývá to z materiálu vládního výboru, který monitoruje proces majetkového vyrovnání státu s církvemi. Další stovky sporů eviduje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Podaných žalob bylo ke konci března pravděpodobně více než 500.