V Česku podle některých odborníků navazuje novodobé městské pěstitelství na tradici zahrádkářských kolonií, které začaly na konci 19. století vznikat na okrajích měst. Nejvíc zahrad je stále ještě v hlavním městě – v okrajových částech Prahy, ale i přímo v centru – Vltavy po Nusle. Ožívají zanedbané pozemky, vnitrobloky i dvorky. Například Zahrada na Strži vznikla před několika lety ve vnitrobloku na Praze 4. V klidu si přečíst knížku, vypít kávu, pohrát si s dětmi na písku, vypěstovat vlastní rajčata nebo dokonce chovat čmeláky mohou sousedé na Našem dvorku, který funguje v desátém pražském obvodu.

Žádné zázračné pilulky na hubnutí neexistují. Základem je vždy energetická rovnováha, kterou dosáhnete pohybem a vhodnou stravou.
Fit na zahradě: Desatero do plavek aneb rady od zkušené cvičitelky

Ve Viktorínově ulici se do sázení zapojili i skauti, Na strži vyrostly nové sousedské vztahy v rámci komunitní zahrady s jeslemi a hned v sousedství dětského hřiště. V současné době však najdete komunitní zahrady také v řadě dalších měst, ale dostávají se i do menších obcí. Městská mezigenerační zahrada vznikla na terase centra TOTEM v Plzni roku 2015 a je společnou cestou seniorů (dobrovolníků)a dětí z mateřské školy.

O brněnskou Komunitní zahradu pod ořechem, která se nachází v zahradě Domova pro seniory Věstonická, se starají zejména rodiny s dětmi z brněnského sídliště Vinohrady. Před třemi lety ožily zahrady v Ústí nad Labem, a to hned na několika místech. V Liberci funguje si na komunitní Zahradě kromě pěstování ovoce a zeleniny můžete zacvičit třeba jógu.

Příklady z ciziny

Komunitní zahrady vznikají ve městech po celém světě. Každá je trochu jiná, odráží pohled na svět svého zakladatele a řeší jiné otázky, jiné problémy. Například projekt Partick Community Growing proměnil areál ulic Gullane, Andersona a Purdona v Glasgow ve Skotsku z nepoužívaného zábavního parku v inkluzivní komunitní prostor. Vzniklo devět vyvýšených záhonů, které byly přiděleny sousedům a dalším místním komunitám, jako je kromě jiných Centrum denní péče Street Purdon (pro seniory).

Sladký hrášek je jedním z nejjednodušších druhů zelenin, které je možné na zahradě vypěstovat, a výborně se hodí pro malé zahradníky.
Dětský záhonek pro jarní, letní a podzimní úrodu. Ředkvičky, hrášek, jahůdky

Projekt koordinuje nezávisle zřízený výbor, existuje seznam čekatelů na záhon, ale do komunitní zahrady se mohou zapojit i ti, kdo zatím nepěstují. Třeba tím, že ji pravidelně navštěvují. Velmi ceněným zeleným prostorem v jinak převážně průmyslové oblasti East New Yorku v Brooklynu je McLeod’s Community Garden. V roce 1999 obnovil projekt New York Restoration (NYRP) oblast sanací odstraněním toxinů z lokality.

Od té doby zahrada vzkvétá s aktivní účastí komunity, pěstují se tam odrůdy bylin a zeleniny, včetně zelí nebo rajčat. V zahradě roste hruška a meruňka, ostružinové keře, levandule a různé trávy a růžové keře. Lidé využívají zahradní altán, prostor pro grily a stoly na přípravu jídel a stolování v rodinném stylu.

Zelenina v parcích

Městské pěstování ale nemusí znamenat jen pěstování na balkonech nebo zakládání komunitních zahrad. S nápadem netradičně obměnit veřejnou zeleň přišel například Lutz Kosack, radní německého města Andernach. V roce 2010 byl zahájen projekt osázení města jedlými rostlinami a v současnosti zabírají jedlé záhony jednu třetinu plochy veškeré městské zeleně. Můžete na ně narazit na různých místech.

Při procházce kolem Rýna obdivujete luční květy anebo pozorujete ovce. Během promenády centrem města, které je z velké části určeno jen pro pěší, si můžete ve vyvýšených záhonech nasbírat bylinky na čaj. Vyvýšené záhony jsou často tematicky rozdělené podle regionu původu bylin, lze si tak připravit lahůdky například italské, francouzské, dokonce i asijské kuchyně s čerstvě utrženými bylinkami… Každý záhon je opatřen seznamem bylinek, které v něm rostou, případně informacemi o jejich možném využití.

Pokud je na lodžii nebo balkoně dostatek slunečního svitu, budou skvělým tipem pro pěstování v menších nádobách malé chilli odrůdy papriček.
Balkon k nakousnutí! Nezklamou rajčata, jahody, hrášek a zelené listy do salátů

Dalším zajímavým příkladem je americký Detroit. Ten prošel doslova radikální proměnou, na níž mělo městské zahradničení nemalý podíl, i když samozřejmě nevyřešilo všechny problémy města. V roce 1960 klesl počet obyvatel z původních 1,8 milionu na pouhých 600 tisíc. Kdysi Mekka automobilového průmyslu se proměnila v město duchů, v němž zůstalo mnoho opuštěných budov i parků. V chudých amerických čtvrtích navíc mnohdy nebyly obchody s čerstvými potravinami, říkalo se jim proto „potravinové pouště“.

Usedlíci v takových sousedstvích měli jedinou možnost: nakupovat nekvalitní potraviny ve fast foodech nebo na benzínových pumpách. Městské zemědělství jim dalmožnost jíst čerstvé ovoce a zeleninu, což bylo velkým krokem kupředu k jejich lepšímu zdraví. Důležitý je zde také komunitní rozměr – nezaměstnaná mládež místo potulování se a poflakování na ulici mohla získat zkušenost s manuální prací nebo se zapojit do různých společenských i kulturních akcí. O snižování kriminality nemluvě.

Slovníček městského pěstitele

Každý, kdo se začne věnovat zahradničení, ví, co se skrývá pod slovy kompostování, vermikompostování, jícha neboli zákvas, mulč, vyvýšený záhon či bioodpad. Městský pěstitel přidá ještě pojmy vertikální zahrada, vlastně záhonek na výšku, cenný pro balkonové zahradničení, upcykling, což he přeměna starých a nepotřebných produktů na hodnoty s vyšší užitnou hodnotou než jakou měl původní výrobek, a především heslo spolek. Jde o nejčastější právní formu těch, kteří budují komunitní zahradu a chtějí právní subjektivitu. K jeho založení je třeba, aby se budoucí členové shodli na obsahu stanov. Pokud hledáte užitečné informace a kontakty na už existující provozovatele komunitních zahrad, obraťte se na společensky prospěšný podnik KOKOZA, nebo mrkněte na mapu www.mapko.cz.

Spoustu praktických rad a návodů včetně celoročních osazovacích plánů vyvýšených záhonů najdete v publikaci Pěstování ve městě –  Zelené balkony, sousedské záhonky a komunitní zahrady, kterou připravil tým autorek z KOKOZA – Lucie Matoušková Lankašová, Radka Pokorná, Anna Černá, Anita Blahušová a Soňa Valčíková. Publikaci vydalo nakladatelství Smart Press, k dostání na www.smartpress.cz.