Máte povědomí o tom, jak daleko tradice mikulášských pochůzek ve vaší vesnici sahá?

Odpověď na tuto otázku hledáme již hodně dlouho. Nejstarší záznamy v naší dědině se datují do roku 1930. Není ale vyloučeno, a já jsem o tom přesvědčen, že mikulášská tradice ve Francově Lhotě začala ještě dříve. Spolu s kamarády hledáme odpovědi u pamětníků. Těch už sice moc není. Ale nevzdáváme to. Hodně nám v tom pomáhá také kronikářka vesnice Drahomíra Trchalíková.

Jaké je složení současné mikulášské družiny ve Francově Lhotě?

V naší dědině chodí od nepaměti spolu s mikulášem, zvaným Svatý, čerti, smrtky a maska koníka na koni. Dříve chodily ještě takzvané slaměnky. Šlo vlastně o čerta, který měl na sobě místo gatí sukni spletenou z režné slámy. Vyrobit ale takovou sukni je velmi složité a sehnat v dnešní době režnou slámu téměř nemožné. Čerti jsou dnes oděni do masek a kožichů z ovčí kůže se spoustou zvonců hozených do kříže přes ramena. Jeden čert jich mívá dvanáct až dvacet. Podle toho, jak je fyzicky zdatný.

Netoužíte po návratu čerta v sukni?

A jak. Děláme s kamarády všechno pro to, aby se už v příštím roce alespoň jedna taková tradiční a typická čertovská maska v sukni z režné slámy do Francovy Lhoty na Mikuláše vydala.

Máte pro Francovu Lhotu nějaké zvláštní znaky na maskách platné pro současnost?

Typickým poznávacím znakem francovolhotských čertů jsou barevné fáborky z krepového papíru. Ty představují pekelný oheň. Čert je má přišité na masce mezi rohama. Fáborky ale používá také koník. Spolu s námi toto používají také v sousední Valašské Senici. Nikde jinde.

Ještě nějaká francovolhotská zvláštnost?

Také u nás chybí anděl.

Nic víc?

Mikulášské družiny u nás, ve Francově Lhotě, chodí vlastně vždy necelý měsíc. Tři týdny před Mikulášem vyrážejí do dědiny družiny složené z nejmladších ogarů. Další týden pak ti starší, z druhého stupně základní školy. Následují je pak učni a studenti a potom už jsme na řadě my, stará garda. Všichni v maskách.

Masky používáte původní historické, nebo vyrábíte již také nové?

Většinu masek u nás dědíme po svých rodičích, bratrech či kamarádech. Ale hodně si jich děláme i sami.

Kolik členů má francovolhotská mikulášská družina?

Dříve měla u nás ta hlavní mikulášská družina zhruba dvacet členů. V posledních letech se ale zájem o pochůzky ve Francově Lhotě tak zvýšil, že loni i předloni nás při hlavní mikulášské pochůzce chodilo přes třicet. Chlapi, kteří chtějí chodit, si masku vyrábí sami. Někteří je ale také zdědili. Třeba od otců, bratrů, nebo i dalších rodinných příslušníků, kteří odešli do mikulášského důchodu. Většina masek je ale už vyrobených nově.

Kolik váží takový mikulášský převlek?

Kompletní váhu mikulášského převleku neznám. Ve Francově Lhotě chodí Svatý ve vyřazeném farářském spodním rouchu. Přes něj má přehozený talár.

Kdo se v současné době o tradici stará?

Ve Francově Lhotě se o mikulášskou tradici nestará žádná z místních složek. V posledních třech letech mikuláškou pochůzku zabezpečuji já spolu se svým kamarádem Radimem Čížem. Před námi to asi osm nebo deset roků dělal Josef Košut. O budoucnost mikuláškých pochůzek v naší dědině se ale nebojím. Šikovných ogarů je u nás dost.

Přidáte vtipnou či zajímavou historku z mikulášských obchůzek?

Těch je spousta. Mezi ty nejvýživnější ale patří ta, která se stala nedávno. Maska koníka se u jedné chalupy trochu zapomněla. Když její nositel zjistil, že družina je pryč, vyběhl ze dvorka ven. Asi nějak špatně viděl, protože zapomněl odbočit, utíkal z branky přímo a rovnou do potoka. Lidé, kteří to viděli, začali křičet, že koník spadl do potoka. Soused, který to však neviděl, ale jenom slyšel, si myslel, že jde o skutečného koně. Nastartoval proto traktor a jel na místo pomoct domnělého koně vytáhnout. Byl moc překvapený, když zjistil, komu to jel s traktorem z vody pomáhat. Když jsme se pak kolegy v masce ptali, co dělal, řekl, že kůň měl žízeň a tak mu chtěl dát napít.

Co říkáte snahám dostat mikulášské obchůzky do seznamu nehmotného dědictví? Jako například verbuňk, odzemek, jízdu králů a další.

Jsem za. Bylo by to velmi pěkné. Přimlouvám se za to.

Související

Petr Filgas: Masky se v Polance dědí 
po desetiletí z otců na syny