Knih, které by se tímto tvořením obšírněji zabývaly, však prozatím není mnoho. I ty však postupně přibývají. Jednu takovou pod názvem Když se pedig stane koníčkem pokřtila včera v Rodinném a mateřském centru Sluníčko ve Vsetíně Radka Křivová.

Čtyřiatřicetiletá maminka tří dětí ze Vsetína se výrobou z pedigu intenzívně zabývá teprve dva roky, zručnost by jí ale mohl závidět leckterý zkušenější tvůrce.

„K pedigu jsem se dostala právě tady v Mateřském centru Sluníčko. Mého syna Radímka nevzali do školky, proto jsem mu slíbila, že se budeme chodit hrát s dětmi sem," vzpomíná na cestu k svému současnému největšímu koníčku Radka Křivová.

Ve Sluníčku ji zaujalo tvoření vánočních ozdob z pedigu. „Zaujal mne zejména zvoneček. Máme valašskou chalupu, kterou jsem si chtěla vyzdobit, a právě zvoneček by byl vhodný. Tak jsem se přihlásila. Záhy jsem zjistila, že je to pro mne velmi jednoduché," líčí Radka Křivová.

Ve výrobě pokračovala i doma a o Vánocích potěšila vlastnoručně spleteným zvonečkem rodinné příslušníky i známé a kamarády. Po svátcích se na pedig přihlásila znovu. „Vyráběly se tehdy košíky. To mne ale příliš nezaujalo. Mezi výrobky na ukázku byly ale také malí sněhuláci. Tak jsem se pustila právě do nich," vypráví sympatická maminka.

V té době se začaly hlásit i vlastní nápady. Zajíčci, medvědi, hřiby, motýli, stromy, kuřátka a tak dále. „Na chalupě mi zase chyběl betlém. Měla jsem jen dřevěné ovečky od taťky. Tak jsem si řekla, že jej zkusím vyrobit sama. Potom přibyl zase Mikuláš s čerty," vyjmenovává Radka Křivová.

Tvořivé geny má podle svých slov v rodině. „Taťka nádherně kreslí, babičky nás učily háčkovat, vyšívat i plést. Doma jsme si se setrou Katkou vyráběly šaty i nábytek pro panenky," vzpomíná Radka Křivová.

Ve výtvarném oboru se zcela našla až ve chvíli, kdy začala studovat večerní školu propagačního výtvarnictví. Tady pronikla do tajů kresby, malby, figurálního kreslení a jiných výtvarných technik i do typografie.

K samotnému rozhodnutí vydat knihu pak přispěly dvě věci: s nápadem přišla lektorka kurzů v centru Sluníčko Jana Hyžáková. Podle ní by byla škoda nápady šikovné tvůrkyně nezaznamenat. Druhý podnět přišel od manžela Radky Křivové. „Dostala jsem od něj na Vánoce knihu o pedigu. Říkal, že ale nebylo příliš z čeho vybírat, že jich není mnoho."

Bylo rozhodnuto. Rady, jak vydání knihy postupovat, poskytl vsetínský nakladatel Dalibor Malina. Doporučil také grafika. „Také mi prozradil, že knihy tohoto typu většinou žádný nakladatel vydat nechce," netají Radka Křivová. „Pro mne tedy bylo jednodušší, když jsme vydání zaplatili celé sami a nyní si i sama dělám distributora," líčí autorka.

Nejnáročnější při přípravě knihy byla podle jejích slov nafocení celého postupu pletení. „V tomto směru patří velký díky strýci Jaromíru Matušů, který u nás s fotoaparátem strávil nejedno odpoledne," oceňuje Radka Křivová.

Netají, že už nyní má v hlavě druhý díl knihy. Už dokonce vznikají první fotografie pro tuto publikaci. Do jejího vydání je ještě daleko. Nejprve se musí alespoň částečně vrátit náklady vynaložené na vydání první knihy. „Nedělám to ale pro výdělek. Spíše proto, že i když jsem na mateřské, chci něco dokázat," říká Radka Křivová.