Od tohoto data je možné pozorovat jeho zaujetí Valašskem a valašskou lidovou kulturou. V letech 1925 – 28 působil krátce v Opavě, Fryštáku, Jičíně. Od roku 1928 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a poté působil jako profesor kreslení na středních školách v Bratislavě, Hradci Králové a v letech 1940 – 63 vyučoval na Uměleckoprůmyslové škole v Brně. Svým žákům šel příkladem i vlastní tvorbou, pojímal krajinu ve své malbě a kresbě, vytvářel zdobné grafické listy, především figurální a přes návrhy hraček se přes jiné dřevěné výrobky dostal až návrhům interiéru a mnoho dalšího. Byl členem Svazu českých výtvarných umělců, své práce vystavoval doma i v zahraničí. Nesmí se opomínat hodnota jeho díla nejen umělecká, ale i studijní a historická.
S Valašskem ho však spojuje především jeho práce národopisná. Je autorem odborných článků a studií (např. Atlas lidových staveb). S Antonínem Strnadlem dokumentoval v kresbách život v tomto kraji. V roce 1932 se podílel na první expozici Okresního muzea ve Vsetíně a roku 1936 na Salašnické výstavě v Novém Hrozenkově. Po válce se zapojil do výstavby Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
Jméno Karla Langera je spojeno i s realizací Památníku Antonína Strnadla v Novém Hrozenkově, který se stal jeho druhým domovem a kam vždy dojížděl pravidelně na léto ze svého brněnského bydliště. Svůj vztah k tomuto místu zachytil v knize Útržky ze vzpomínek na Nový Hrozenkov (1992). Zemřel v Olomouci 5. března 1938 a pochován je díky své práci a lásky k Valašsku na Valašském slavíně v Rožnově pod Radhoštěm.
Autor: Michaela Juříková
