Po týdenní Škole mladých odzemkářů, kterou absolvoval v Rožnově, se poprvé představil v pátečním programu 40. ročníku Rožnovských slavností.
„Viděl jsem své vzory, bratry Goláňovy a hned jsem se chtěl odzemek naučit. Líbilo se mi to,“ vypráví dvanáctiletý tanečník, který předvedl svůj um před zaplněným hledištěm komorního amfiteátru Dřevěného městečka na absolventském představení, ještě spolu s dalšími sedmnácti účastníky kurzu.
Den na to ho čekala soutěž, pořád ale nebyl přesvědčený, jestli se jí zúčastní. „Uvidím, jak se zotavím. Odzemek není jednoduchý, musíte zapojit všechny svaly. Moc důležité jsou rozcvičky,“ vysvětluje.
Tento sólový mužský tanec není náročný jen na fyzickou kondici. „Ze začátku je to pomalé, tam je těžké držet se hudby. Pak se tanec zrychluje a v závěru je to hlavně o výdrži,“ líčí mladý odzemkář.
Tanec, který je na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky, zkusil úplně poprvé také domácí borec Vojtěch Bil. „Nejtěžší jsou na něm výskoky. Musíte si hlídat nohy, aby byly ve správné poloze. A samozřejmě důležitá je fyzička. To při každém tanci. Chodím do aikida, abych si udržoval kondici,“ vysvětluje patnáctiletý začínající odzemkář.
Tanečníky doprovázela cimbálová muzika souboru Radhošť. Vystoupení sledovala se zaujetím také Eva Porubová z Valašského Meziříčí. „Trochu se v tom pohybuju, tančila jsem latinskoamerické tance. Kluci se snaží. Nejde jen o to tanec zvládnout a kvalitně provést všechny prvky. Ale musí to mít také šťávu,“ zamýšlí se.
Odzemek je podle ní náročný tanec. „Moc tomu fandím. Je to tradice Valašska. Jsem přesvědčená, že ti kluci odsud to mají v krvi. Musím ale uznat, že odzemek tančí dobře i v Praze nebo v Brně,“ uzavírá taneční obdivovatelka.
