Dnes už můžu s radostí konstatovat, že všechno „klaplo“ a dobrá věc se podařila. Pořadatelé Nákypu včetně pracovníků Domu kultury připravovali všechny tři scény už v pátek odpoledne, a to až do pozdních nočních hodin.
Od sobotního rána ještě probíhaly „dolaďovací“ práce a ve 13 hodin se mohly otevřít „brány“ Valašského nákypu. Počáteční obavy z toho, jak pružně budou návštěvníci festivalu přecházet mezi jednotlivými scénami, se rozplynuly ihned po první kapele.
Dozněl přídavek a všichni se poslušně zvedli a přešli na druhou scénu, kde již byla nazvučená a nachystaná další kapela, takže bez dlouhých prostojů - poté, co se muzikychtiví usadili -mohla začít přidávat také něco do toho hudebního nákypu. Všechno probíhalo jak mělo, účinkující byli spokojeni se zákulisím (kde o ně bylo nádherně postaráno nejen hltem slivovičky), diváci byli spokojeni s účinkujícími, pořadatelé s diváky a všichni se všemi.
V podvečer proběhl tolik očekávaný koncert finských Värttinä. Trochu mě mrzí, že spousta návštěvníků přijela skutečně jenom kvůli této skupině a po koncertu ihned prchala z útrob kulturního domu.
Naopak mě potěšili temperamentní protagonisté v čele se třemi blondýnkami, kteří po koncertu sami od sebe uspořádali autogramiádu a velmi ochotně podepisovali a podepisovali. Poté se (už v civilu) volně infiltrovali do davu a s mnohými Vsetíňáky vesele diskutovali a popíjeli - v některých případech až do brzkých ranních hodin.
Závěrem - snad už poněkolikáté velký dík na adresu pořadatelů, pracovníků DK a všem, kteří se nějakým způsobem podíleli na přípravě, realizaci, ale i likvidaci a úklid 14. ročníku Valašského nákypu. A nezbývá, než se těšit, co přinese ten patnáctý…
