Byl to jeden velký mejdan

Centrum Vsetína se v pátek a v sobotu proměnilo v jeden velký mejdan. Na náměstí provoněném praženými ořechy, vařenou kukuřicí i tradičními halušky se zpívalo a tancovalo dlouho do noci. Jedním ze spokojených návštěvníků byl i Zdeněk Jahůdka, jež si vedle chutného občerstvení pochvaloval také festivalovou atmosféru.

„Je to tady bezvadné, moc se mi líbí program. Každý si v něm najde to své," míní Zdeněk Jahůdka ze Vsetína, který byl spokojený také s jarmarečnými stánky. Lidoví řemeslníci se líbili i Stanislavě Drgové. „Prodávají se tady výrobky, které jsou pro Valašsko typické, třeba vlněné zboží," uvedla Stanislava Drgová, která na organizotáy nešetřila chválou.

„Moc se mi to líbí, jsme přece na Valašsku, takže sem takové věci patří," byla přesvědčená Drgová. Spolu se svým manželem prý nevynechala snad jediný ročník tradiční valašské akce. „Pokud budeme moct, určitě na Valašské záření rádi přijdeme i příští rok," přislíbila i za svého manžela Vsetíňanka.

„Všichni se znají, je pohoda"

Fakt, že Valašské záření má ve Vsetíně své věrné příznivce, potvrzují také slova Alexeje Zatyka ze Vsetína, který festival považuje za nejrozsáhlejší kulturní akci ve Vsetíně. „Tady se musí líbit každému Vsetíňanovi. Všichni se znají a je tady pohodová atmosféra," pochvaloval si Zatyko.

Letošní ročník Valašského záření nesl podtitul Škola základ života. Tomu byl také přizpůsoben program, který na první pohled více než rozvrh kulturních akcí připomínal rozvrh hodin dětí ve školách. Na rozdíl od školních povinností, se ale na tyto hodiny všichni těšili dospělí i děti.

Hodina tance, hodina hudby, hodina zeměpisu, škola rocku i první zvonění. To byly názvy některých vystoupení letošního ročníku Valašského záření. „Každý rok máme nějaké téma, letos jsme se ve spolupráci s knihovnou rozhodli, že zvolíme téma školy," prozradila za organizátory Eva Hennelová z Domu kultury, která letošní účast Valašského záření odhaduje na přibližně 6 tisíc návštěvníků. „Je to takový tradiční počet. Jsme moc rádi, že je o záření každoročně velký zájem," doplnila spokojená organizátorka.

Radost z akce neměli jen návštěvníci a pořadatelé. Skvělou atmosféru a především výborné valašské publikum si chválili také účinkující. „Moravské publikum je nejlepší. Všichni zpívají a tancují. To se třeba v Praze tolik nevidí," nešetřil chválou na nadšené pějící fanoušky Jaroslav Uhlíř, který na více než hodinovém vystoupení zazpíval své nejslavnější hity pro děti i dospělé.

Podle svých slov je na Valašsku snad posté a těší se, až do regionu přijede zase. „Moraváci mají hudbu zkrátka v genech. Umí to rozjet a už se těším na další vystoupení tady na Valašsku," radoval se oblíbený zpěvák, jehož koncertu naslouchalo přeplněné náměstí.

Vystoupení rock and rollové kapely Rock&roll bandu Marcela woodmana bylo plné energie. Tancem se při sobotním chladném večeru zahřáli nejen samotní hudebníci, ale také návštěvníci, kteří se shodli, že lepší rozloučení s prázdninami si prý Vsetíňané ani nemohli přát.

Hurá do školy, nebo raději na Záření?

Valaši se do školy asi těší. Jak jinak si vysvětlit nebývalý zájem o akci s podtitulem Škola základ života. Je pravda, že na první i poslední zvonění mají dobré vzpomínky snad všichni a že i hodina zpěvu nebo tělocviku patřila k těm oblíbenějším. Horší už to pak bývalo třeba se zeměpisem. No a zkoušek, byť byly z dospělosti, se bál úplně každý.

Na Valašském záření to ale bylo všechno trochu jinak. Na přísnou docházku se zde nehledělo a sdílet své dojmy i v průběhu konkrétní hodiny mohl se svým sousedem úplně každý. Stejně tak svačiny byly dovolené. Lidé nemuseli sedět na připravených lavičkách, někteří stáli, jiní dokonce leželi. To je pak jiná školní morálka. Není divu, že do takové školy se hrnou tisíce žáků.