Masopust ve skanzenu

Tradičním masopustním veselím ožije v sobotu 15. února Dřevěné městečko ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Návštěvníci se mohou těšit na masopustní obchůzky masek z Francovy Lhoty a rožnovské masopustní obchůzky cimbálové muziky Soláň s tanečníky. Hostem bude slovenská folklorní skupina Limbora z Prečína. Po celý den bude hrát také dechová hudba Horňané. „V Billově chalupě hospodyně nasmaží tradiční ‚boží milosti‘. Na závěr programu vystoupí sbor dobrovolných hasičů z Francovy Lhoty s pásmem pochovávání basy,“ uvedl Jindřich Ondruš, ředitel muzea.
NEJLEPŠÍ KLOBÁSY A TLAČENKY
Celý areál provoní také výrobky řeznických mistrů. Uskuteční se 23. ročník soutěže O nejlepší valašskou klobásku a 13. ročník soutěže O nejlepší valašskou tlačenku. O vítězích v jednotlivých kategoriích rozhodne pětičlenná odborná porota. Vzorky do soutěže mohou přihlášené firmy nosit v sobotu 15. února od 8 do 9 hodin na ředitelství muzea.
I návštěvníci ochutnají z pestré nabídky zabijačkových výrobků a v laické anketě budou moci hlasovat O nejlepší řeznický stánek. Z lístků vhozených ve stáncích budou ve 14.00 (po vyhlášení výsledků soutěží) vylosováni výherci z řad návštěvníků a obdrží uzenou kýtu či šunku.
LETOS POPRVÉ ZPŘÍSTUPNÍ ROZHLEDNU
Vstupenky na Masopust ve skanzenu je možno zakoupit i v předprodeji na pokladnách Sušáku od 6. 2. 2020 v době 9 do 15.30 hodin (mimo pondělí). V ceně vstupenky do Dřevěného městečka je i vstup na výstavy v Sušáku. Kdo se v sobotu do Rožnova na Masopust vypraví, má navíc ideální příležitost spojit návštěvu muzea také s procházkou k Jurkovičově rozhledně. Vyhlídka bude právě v sobotu 15. února letos poprvé mimořádně otevřená od 10 do 16 hodin.

Co znamená masopust?
Tento lidový svátek byl vždy ve znamení zábav a bujarého veselí a vrcholil v posledních dnech masopustu, kterým se na Valašsku říkalo fašank nebo také končiny. Masopust začínal už svátkem Tří králů a pokračoval až k Popeleční středě, kterou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. O masopustu se v každém domě smažily koblihy či boží milosti, které neodmyslitelně patřily do jídelníčku tohoto období. Typickou součástí závěru masopustu byly obřadní obchůzky a rej maškar. Obyčejů a zvyků v poslední masopustní dny bylo mnoho, každá vesnice – každý kraj byly něčím odlišné, měly svá specifika. Všude se ale období radostí a rozverností uzavíralo závěrečnou večerní zábavou, na kterou často zvala muzika vyhrávající na návsi. Zábava byla spojena s pochováváním basy, kdy po parodii pohřbu byla za „velkého“ pláče vynesena basa či figurína ze sálu a slavnostně „pohřbena“. To vše na znamení, že čas nevázaného veselí definitivně skončil a nastal čas půstu. Sousedé si po půlnoci na rozloučenou zazpívali postní píseň a rozešli se do svých domovů. A život se opět vrátil do klidných kolejí. (zdroj: Valašské muzeum v přírodě)