Lacek z Kravař (* asi 1348 - † koncem roku 1416)

První osobou, jejíž životní osud se protnul se Vsetínem je významný moravský šlechtic Lacek z Kravař. Jeho rod se stal držitelem vsetínského panství po zrušení řádu templářů, samotný Lacek začal spravovat panství roku 1386 po smrti svého bratra a to jako poručník svých nezletilých synovců a neteře. Pán z Kravař byl ve své době nejbohatším šlechticem, vlastnil totiž rozsáhlé majetky, hlavně na severní Moravě. Blízko Vsetína koupil také od biskupa městečko (Valašské) Meziříčí s tvrzí Arnoltovice. Celkově Lackovi z Kravař patřilo 16 hradů, 2 hrádky, 3 tvrze, 11 měst, 7 městeček a 180 vsí, což se v jeho době rovnalo ohromnému mění.

Díky svému vlivu působil Lacek v Praze u královského dvora jako nejvyšší purkrabí, čímž se podílel na králově politice a také se účastnil zasedání českého zemského soudu. Během pobytu v Praze se seznámil s učením mistra Jana Husa a stal se jeho horlivým stoupencem. Roku 1411 pověřil Václav IV. Lacka z Kravař funkcí moravského zemského hejtmana. O rok později doprovázel na Moravě polského krále Vladislava II. Jagelonského, který cestoval z Uher přes Trenčín, Brumov, Klobouky a Lackův Vsetín do Krakova. Na Moravě také podporoval pán z Kravař uvádění Husových stoupenců do kněžského stavu. Poté co byl mistr Jan uvězněn, usiloval Lacek z Kravař o Husovo propuštění a na jeho popud také vzniká slavný protestní list české a moravské šlechty proti Husovu upálení. Oheň života jednoho z nejvýznamnějších šlechticů své doby vyhasl léta páně 1416, jeho ostatky uložily do kláštera ve Fulneku.

Autor: Pavel Mašláň, historik Muzeum regionu Valašsko