(1793-1879)

Manžel jedné z nových majitelek Josef Wachtler, skoupil roku 1831 ostatní podíly a stal se jediným vlastníkem panství. Samotný Wachtler pocházel z bratislavské velkoobchodnické rodiny, což se mimo jiné projevilo i jeho snahou o co největší hospodářské zužitkování nově nabytého majetku. Po svém příchodu na Vsetínsko se pustil do reformy vrchnostenského hospodaření a také do průmyslového podnikání.

Josef Wachtler si hodně potrpěl na sebereprezentaci. I proto si vybral za sídlo vsetínský zámek, který nechal přestavět tak, aby lépe vyhovoval dobovým reprezentačním i obytným účelům. Nákladná oprava vtiskla zámku současnou klasicistní podobu. V rámci úprav byl postaven nový hlavní vstup ve střední části jižního křídla, který vedl tak do zámecké zahrady. Ta byla zbudována na prostranství směrem k Bečvě a vznikla rozšířením původní menší zahrady, která přiléhala k jižnímu traktu zámku. Nově zbudovaná zahrada ovšem zabrala část původního náměstí a jejímu vzniku předcházel vleklý spor mezi vrchností a městem, ukončený ve prospěch majitele v letech 1837–1838.

Nákup zámku a jeho rekonstrukce znamenala pro nového majitele velké zadlužení a jeho dluhy pak dále narůstaly i díky nákladnému způsobu života, který vedl. Aby zlepšil svou finanční situaci, snažil se Wachtler vybudování moderního hospodářství ve Vsetíně. Po neúspěšných pokusech s provozováním cukrovaru, se zaměřil hlavně na obchod se dřevem, který měl vzhledem k rozsáhlým lesům v oblasti velký potenciál. Za účelem využití lesního bohatství založil roku 1852 společnost prodávající dřevo Social Geselschaft. Ale jelikož finanční zisky nenaplnili jeho očekávání, Josef Wachtler společnost a spolu sní i velkostatek prodal roku 1857. Obchod se dřevem, ačkoliv přinesl Wachtlerovi zklamání, stál u počátku rozvoje dřevozpracujícího průmyslu ve Vsetíně a s ním souvisejícím růstem samotného města ve druhé polovině 19. století.

Autor: Pavel Mašláň, Muzeum regionu Valašsko