Vědci mají jasno. Covid oteplování nezastaví a záchranné brzy jsou příliš slabé

Sliby to byly veliké. Potřásalo se rukama, médii prolétly společné fotografie politiků. Všechny vlády se podepsaly pod slibem, jak drasticky omezí své emise skleníkových plynů. Jen ti vědci to kazili. Spočítali totiž velmi rychle, že i kdyby se podařilo naplnit všechny sliby na sto procent, tak by se i tak Země na konci století oteplila o tři stupně Celsia. Nyní poprvé od podpisu vědci vyhodnotili reálné dopady klimatické dohody a své výsledky zveřejnili na stránkách týdeníku Nature Climate Change. A není to podle nich dobré.

Vědci varují před fatálními následky. Zjistili, proč včely málo opylují

Jedno se ví už několik týdnů. Střední teplota v roce 2020 byla vyšší, než ta v časech před průmyslovou revolucí – tedy v první polovině 19. století, o 1,25 stupně. Již před třemi lety mezivládní klimatický panel (IPCC) zveřejnil zjištění, že pokud by lidstvo chtělo dosáhnout požadovaného oteplení do 1,5 stupně, muselo by do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů, nejenom oxidu uhličitého, o 45 procent, a do poloviny století by je muselo dostat na nulu. V současnosti ale do atmosféry pumpujeme skoro 50 miliard tun skleníkových plynů ročně.

Nejproblematičtější je oxid uhličitý

Zdroj: DeníkJak tedy dnes vypadá realizace pařížského zadání? „Fatálně,“ odpovídají vědci v poslední studii. Nejproblematičtější v mixu skleníkových plynů je oxid uhličitý, vypouštíme ho nejvíc. „Například v roce 2019 ho bylo 36,6 miliardy tun,“ píše se v Nature Climate Change. V letech 2016 až 2019 každoročně jeho vypouštěný objem rostl průměrně o 210 milionů tun. Klesl jen v 64 zemích ze 195, ty dohromady dokázaly snížit své emise o 160 milionů tun. To je ale desetkrát méně, než abychom mohli začít snít o přibrzdění globálního oteplování do 1,5 stupně. Pokud bychom chtěli tohoto cíle podle propočtů klimatického panelu dosáhnout, musel by objem emitovaného oxidu uhličitého každý rok klesnout o jednu až dvě miliardy tun. Podobné varování vydala už i Organizace spojených národů.

„Neměli bychom také vkládat příliš nadějí v pozitivní dopady covidové pandemie na naši atmosféru v důsledku redukce emisí oxidu uhličitého v roce 2020,“ píší vědci v článku v Nature Climate Change. Exhalace totiž loni v porovnání s rokem 2019 spadly o sedm procent, na 34 miliard tun. „Nemůžeme počítat s tím, že v dalších letech se tento pokles změní v trend.  Až 81 procent energie svět stále čerpá z uhlí, ropy a zemního plyn. Dokud se toto nezmění, nemá cenu snít o zabrzdění globálního oteplení,“ napsali vědci. 

Sucha v Evropě jsou nejhorší od dob Římské říše, prozradily to letokruhy stromů

Podle vedoucí autorky Corinne LeQuéréové z univerzity v anglickém Norwichi je jedinou cestou kompletní přestavba světového hospodářství na čistou energii. „Ambiciózní plány ale nestačí. Je třeba je zrealizovat. Například i tak, že se sloučí s plány na záchranu ekonomik po skončení covidové pandemie,“ doplnil spoluautor studie Robert Jackson z americké univerzity ve Stanfordu.