Jak se má spisovatel, kterému leží na pultech nová kniha?
Nechci to zakřiknout, ale až na momentální potíže s odchlípnutou oční sítnicí se mám výborně.

Je to třináct let, kdy vám praskla aorta. Loni přišla další rána do srdce, zamiloval jste se.
Použiju-li vaši metaforu, před třinácti lety jsem málem umřel a před rokem jsem se po zásahu do srdce znovu narodil. A tohle kýčovité klišé myslím zcela vážně.

„Potkali jsme se náhodou v jednom klubu v Chomutově, kde byl Vláďa s týmem,“ prozradila v knize Ženy za zády o setkání s manželem, Marie Růžičková.
Marie Růžičková: Krizi jsme měli, zlatokopka nejsem. A vzhled? Vím, kdy přestat

Čím si vás partnerka získala? Zahořel jste rychle?
Zpočátku pro mne paní Olena a její malý Saša opravdu dlouho byli jen váleční uprchlíci, kterým pomáhám v nouzi. Ale přišly první společné obědy… Jednou jsem Olenu vezl s jejím malým Sašou v Sázavě k lékaři a snad poprvé ji spatřil nikoli v neforemném domáckém teplákovém úboru, ale v džínách s dnes moderními dírami a v přiléhavém tričku s jakousi výšivkou. Uvědomil jsem si, že ubytovávám krásnou ženskou…

V knize píšete o vašem seznámení, společných chvílích. Věděla partnerka, že o ní píšete?
Opatrně jsem ji připravoval na to, že vztah se spisovatelem, pro něhož je život víceméně jen námět na knihu, jí nabourá soukromí… Já ale jinak psát neumím. Nemohl bych napsat knihu, v níž nebude ani stopa toho, co právě žiju.

Před sedmi lety přišla Dara Rolins se svým diářem, aby se každý podzim objevil na pultech knihkupectví nový. Diář pro rok 2023 je sedmým v pořadí. Zároveň ale také posledním. A proč? „Protože všechno má svůj začátek a konec,“ vysvětlila zpěvačka
Dara Rolins: Muž mě večeří při svíčkách spíš rozesměje. Raději mám dobrodruhy

Propsala se do života sázavského vlka samotáře ženská ruka?
Ano ano! Kytiček v domě i na zahradě přibylo, prachu naopak ubylo. Podlaha se nově leskne a povlečení polštářů i peřin voní levandulovou aviváží a sexem…

Nemáte problém napsat velmi otevřenou knihu. Byl jste takový vždy?
Napsal a vydal jsem přes třicet knih, mnohé skutečně takzvaně otevřené… Paměti nebo deníky ostatně ani jiné být nemohou. Takhle píšu odjakživa a moji přátelé i mnozí čtenáři už dávno vědí, že za tím není ani tak můj exhibicionismus, jako spíš moje bytostná potřeba psát o tom, co osobně znám, co jsem prožil na vlastní kůži. Jinými slovy: potřeba necucat si ty příběhy z prstu.

Zřejmě jste cítil potřebu „obnažit se“.
Potřebu obnažovat se na veřejnosti cítí exhibicionisté, tedy úchylové. Lze doložit, že já chodím po Sázavě oblečený.

Loni jste nabídl ubytování válečným uprchlíkům a byl za to odměněn. Věřil jste předtím na etické přírodní zákony? Nebo jste díky partnerce Oleně na karmu věřit začal?
Tušíte správně. I coby celoživotní racionalista už jsem ochoten připustit, že mne za ten dobrý skutek Vesmír skutečně štědře odměnil – dostalo se mi daru lásky.

Omládl jste trochu?
Zřejmě ano. Shoduje se na tom i mé okolí.

Přitom jste poměrně nedávno řekl, že už od života nic nečekáte. To jste myslel opravdu vážně?
V době, kdy jsem to říkal, to tak opravdu bylo. Měl jsem deprese, v nic už jsem nedoufal.

Leoš Mareš umí své fanoušky oslovit. Právem je titulován králem českého Instagramu. Jeho účet sleduje milion a sto tisíc příznivců
Leoš Mareš cvičí i v šest ráno, hlídá si stravu a říká: Jdu z extrému do extrému

Negativní smýšlení je vám blízké?
Jsem celoživotně spíše optimista. Pokud ve mně něco vyvolávalo negativní myšlení, byla to až prasklá aorta a následný rozvod… V tom období jsem logicky smýšlel velmi negativně.

Jak vycházíte se svými třemi dcerami?
Troufám si říct, že máme skvělé vztahy. Nejmladší dcerka Bára sice teď studuje v Dánsku, takže ji bohužel nevidím příliš často, ale prostřední Sára za mnou na Sázavu jezdí pravidelně. S oběma se o prázdninách vydám na dovolenou na Sardinii. Nejstarší dcera Míša bydlí v Sázavě s manželem a synem v domě přímo vedle toho mého… S tou jsem byl mimochodem loni na Korfu.

Jsou rády, že vám vstoupila do života Olena?
Tohle se k mé nezměrné radosti povedlo. Všechny tři dcery s Olenkou vycházejí skvěle.

Michal Viewegh v rozhovoru pro rádio:

Zdroj: Youtube

Bude se nová kniha líbit i vaší bývalé ženě? Posíláte jí výtisky nových knih?
Ne, to opravdu neposílám. A ani nepředpokládám, že by ona mé nové knihy četla. Já její knižní návody, jak být sama sebou – které mimochodem i po rozvodu se mnou a sňatku s jiným mužem stále vydávává pod komerčně úspěšným jménem Vieweghová – taky nečtu.

Román Malý Gatsby a Carmen z Chodoriva je naplněn láskou i hněvem. Převažovalo něco z toho?
Láska převažovala jednoznačně. Zdrojem mého hněvu výjimečně byla občasná iracionalita Oxany, hlavní postavy, a taky protiukrajinské postoje některých mých polodementních sázavských spoluobčanů.

Pády a vzestupy Marka Ztraceného jsou jako podle hollywoodské šablony.
Marek Ztracený: Kdysi jsem vystoupil „pod vlivem“. Pak jsem to skoro obrečel

Zamiloval jste se. Jste konečně šťastný muž?
Štěstí je umění být spokojen. Ale ano, jestli mi toho času někdo pomáhá být spokojený, je to nyní, vedle mých tří dcer, rodiny a přátel, skutečně především Olena.

Jste důkazem, že ani v šedesáti se nehází flinta do žita a může přijít láska jako z Vieweghovy knihovny. Cítíte to tak?
Jasně!