Nikdy nevyvolávejte démony, varuje profesionální lovec duchů

Jak to celé začalo? Vnímal jste nějaké projevy už v dětství?
Moje prababička pocházela z Orlických hor a byla to babka kořenářka. A moje babička, její dcera, mě učila vše o bylinkách a jejích tajemstvích, čili jsem k tomu tajemnu inklinoval již od malička. I v pozdější době, jsem se touto problematikou zabýval. V roce 1986 se nám narodil můj první syn, s defektem komorového septa (jedná se o otvor v přepážce mezi levou a pravou komorou srdeční -pozn. red.). Docházeli jsme s ním tehdy na kardiologii Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Tenkrát jsme se dostali i k panu Jindřichu Pasekovi, známému léčiteli ze Svratouchu a když syna pan Paseka vyšetřoval virgulí, najednou se ke mě otočil a říká: „Hele chlape, ty máš plno energie, ale teď je ti to ještě na nic.“ A vykázal mě z té místnosti, jelikož můj potenciál energie ho rušil. Tam jsem se také seznámil se svým budoucím učitelem a kamarádem, Břetislavem Novým, což je nyní známý dědek bylinkář a léčitel.

Zombie existují. Vědci zachytili v mozku zemřelých lidí něco zvláštního

Kdy jste se poprvé setkal s duchem či s paranormálním jevem?
Starší syn prodělal v devadesátých letech zánět slepého střeva a následně po operaci u něj propukla leukémie. Rozhodli jsme se bez váhání, že s tím budeme bojovat a po dohodě s primářem jsme spojili léčitelství s klasickou medicínou. Pracovali jsme na něm biotronicky, nabíjeli ho pozitivní energii a používali jsme bylinky. Usilovnou prací, která trvala tři roky se z toho náš syn úspěšně dostal a nyní je zdravý. Když šlo synovi kvůli zánětu slepého střeva o život, zjevila se mi v pracovně moje zemřelá babička. Ukázala mi směrem do vedlejšího pokoje a já jsem v podvědomí slyšel hlas, který mi říkal, že synovi hrozí nebezpečí. Když jsme vešli do pokoje, syn už měl velké problémy a hned jsme jeli do nemocnice. Po sedmi dnech ho propustili, tak jsme si už mysleli, že bude všechno v pořádku. Ovšem znovu se mi zjevila babička a řekla, že synovi hrozí smrt. To byla ta leukémie.

A kdy jste se stal lovcem duchů?
Od roku 2002 se na různých tehdejších televizních kanálech začaly objevovat takové ty americké skupiny lovců duchů a přízraků. Jedna z těch skupin se jmenovala Trans Atlantic Paranormal Society. A ta mě velmi zaujala. Spojil jsem se s mým kamarádem, který umí perfektně americkou angličtinu a zavolali jsme do USA jednomu ze členů této skupiny. Řekl jsem mu, že bych se k ním chtěl přidat a co pro to mám udělat. Asi po hodinovém rozhovoru jsme se domluvili, že je zbytečné se přidávat do jejich týmu za velkou louží, ale že si máme tady vytvořit svou partu. V roce 2005 mi poslali jako dar přístroj K2-Ghostmetr. Tehdy se jednalo o první takovouto mašinku na detekci parajevů v Evropě. Začali jsme podle jejich vzoru shánět kamery s nočním viděním a další vybavení. Tehdy jsem do toho investoval celé rodinné úspory. Objednal jsem si přímo od firmy z USA přístroj, který umí detekovat výkyvy elektromagnetického pole, dále elektrické pole a mikrovlny. Byl vyrobený na zakázku a používám ho do dneška. Ovšem lidé si často představí, že lovíme přízraky někdy na hřbitovech nebo ve starých opuštěných domech. Tak to není. My se zabýváme přímou pomocí lidem, kteří mají problémy s paranormálními projevy.

Izraelská Jeskyně hrůz: Záhadné místo odhalilo další překvapivé tajemství

Co je to vlastně takový paranormální jev?
Je to jev, který vybočuje z vědeckého pohledu na věc. Ovšem spousta na první pohled nepochopitelných věcí se dá vysvětlit i technicky. Dnes mohu zodpovědně říci, že 90 procent takovýchto jevů souvisí s něčím jiným. Mohou to být různé technické příčiny. Takových je široká škála, například působení infrazvuku od spodních vod, zvýšená koncentrace radonu a radioaktivity. Na psychickou pohodu působí také elektronický smog či wi-fi. Parajevy jsou projevy entit čili duší, které zde zůstaly po smrti z nějakého důvodu. V poslední době jich tu zůstává velké množství, jelikož se převážně provádí kremační obřady, kde při rozloučení chybí liturgie a důležité rozloučení s duší. Postaráme se sice o tělo, ale o duši již ne. Schází především liturgický rituál, který je nastavený přímo k tomu, aby duše odešly do světla.

Počet entit stoupá, protože lidé nemají na liturgii čas nebo chuť?
Ne, věřím, že je to tím, že lidé ztratili víru v Boha nebo v nějaký systém či řád, který ovlivňuje nás všechny bez rozdílu. Existují různé kategorie entit: první jsou tzv. přisedlé duše. Jedná se o zbytkovou energii po někom, kdo sice zemřel, ale zůstaly po něm stopy energie v nábytku, ve starých artefaktech, v zrcadlech a tak dále. Druhá skupina je trošku širší. Jsou to události zachycené v časové smyčce. Například, někde se válčilo a začnou se tam objevovat vojáci a ti vám pochodují přes obývák. Pak je skupina, která se nazývá revenanti nebo-li navrátilci či nemrtví. Každému je po smrti umožněno odejít do světla, ale zdržují ho závazky a vazba na hmotu. Může to být majetek, děti, zkrátka cokoliv, co člověk nechce opustit. Nebo se dotyčného nechce rodina vzdát. To bývá často u sebevrahů. Ti tu také zůstávají povětšinou všichni. Tedy pokud jim není odpuštěno.

V sousedství je dům, kde se původní majitel oběsil, takže tam pořád je?
Může tam být. Existuje několik stupňů komunikací s tímto světem. Jedna možnost je přes nějaké médium.

Vy jste médium?
Ne. Já i když je vidím a vnímám, využívám přesto možnosti přístrojů. Například přístroj Spirit Box PSB-7 nám umožňuje komunikaci s entitami prostřednictvím volných frekvencí radiového vysílání v éteru. Vždy si ověřujeme, zda se nejedná o náhodné vysílání nějaké radiové stanice. Ptáme se na konkrétní jména a příběhy, které si ověřujeme například v kronikách a archívech. Každý paranormální jev nebo aktivita je příběh rodiny, která v tom daném místě žije. Určitě to není tak, že by si entita náhodně vybrala nějaký dům a řekla si, že bude jeho obyvatele strašit. Navíc oni o tom třeba ani neví, že někoho straší. To tak vnímáme my lidé. Tedy dané místo je vždy spjaté s událostmi, které se v něm staly. Třeba jsme byli vyšetřovat ve velmi starém domě v Sudetech. Stala se tam hrozná zvěrstva, jelikož se tudy prohnali banderovci a celou oblast vyvraždili a původního majitele zardousili. Když přijedeme na místo vyšetřování, tak nejprve musíme celý dům zkontrolovat technicky. Domácí nám říkali, že se sami od sebe otvírají dveře od skříně, tak musíme prověřit podlahu, zda není třeba zkřížená a uvolněné prkno nenadzdvihává skříň, která by se pak tím pohybem otvírala. Mnoho toho také dokáže způsobit i obyčejný průvan. Pak jsme začali vyšetřovat. Měl jsem s sebou mimo jiné diktafon, abych nahrál EVP nebo-li záznam elektronického hlasu dané entity. Najednou se otevřely dveře od skříně a potom jsme dodatečně analyzovali v záznamu ozval hlas: „Jsem tady.“ Když se vám takhle otevře skříň za zadkem, tak přeskočíte i postel. Byl to hrozný pocit, jelikož jsem cítil okolo krku, jako by mě někdo škrtil. Většinou ti, kteří nějakým způsobem zahynou, nám dávají najevo, co se jim přihodilo.

Sex s kolegou, masový vrah nebo létající slon. Co o nás prozrazují sny

Bál jste se někdy?
Strach je v této oblasti to základní, co musíte mít. Strach je pudem sebezáchovy a pokud půjdete někam beze strachu, nevíte, co se může stát. Některé případy jsou na hranici, kdy už to nejsou jenom revenanti, ale jedná se již o démonické aktivity a to už není legrace. Ale to my neděláme, nevymítáme. I když musím říct, že v minulosti se nám to sedmkrát podařilo. Musíte mít v sobě víru, úctu a pokoru. Pokud toto člověk v sobě nemá, neměl by se vůbec do ničeho pouštět. Dneska je spousta lidí, kteří chodí po starých domech a začnou tam s někým komunikovat. To není vůbec žádná legrace. Kdo se tomu směje, koleduje si o to, že se dřív nebo později s tou temnou silou potká. Můžu vám říci, že setkání s tou druhou stranou není vůbec sranda.

Jaký případ ve vás zanechal nejsilnější zážitek?
Nejhorší je, když přijde entita a vy jste oslabená. Nemáte dost energie. Entita si totiž vybere vždy jednu oběť z týmu, která je nejslabší a tu může sejmout. Zažili jsme případ, kdy kolegyně ztuhla na místě. Doslova přirostla do podlahy a nebyla schopná udělat ani krok. Museli jsme ji z toho dostat. Někdy stačí člověka jako probudit, dodat mu energii, ale někdy musíte použít i liturgii. Nejvíce pomstychtiví jsou revenanti. Poznáte je podle zvláštního zápachu zkaženého masa, změn teploty a pohybů předmětů. Lidem se také mohou na těle objevovat nějaká zranění. Vyšetřovali jsme případ, kdy uhořela osoba v domě. Kolegyně se jí zeptala, zda by jí mohla dát najevo, jak zemřela, a najednou ucítila na zádech, jakoby jí někdo spálil něčím žhavým. Když si odhrnula tričko, měla tam spálený flek. Já jsem zažil od entity takové šťouchnutí do žeber, že jsem letěl přes šest schodů dolů. A to jen proto, že jsem řekl: „Hele, jestli tu jsi, mohl by ses nám nějak projevit? Můžeš udělat něco, abych to cítil?“ To bylo na začátku, kdy člověk neměl ty zkušenosti, dneska už bych takovou blbost neudělal.

Zmínil jste ty démonické aktivity.
Oni nemají rádi liturgické předměty třeba kříže. Když rozmístíte posvěcené kříže, budou je shazovat. Kočka, když se s nimi setká, začne prskat, sklopí uši, bude vyvádět. Někdy to vnímají i malé děti, ale pozor. Rodiče to někdy zaměňují s tím, že dítě nemá jejich pozornost a vytvoří si imaginárního kamaráda. Zažil jsem případ, který patří mezi ty nejhorší, kdy se dvě čtrnáctiletá děvčata rozhodla jít na popravčí kopec a tam vyvolávat démona.

Na světě je plno tajemných míst, která by podle vědců vůbec neměla existovat

Můžete říci, kde se ten kopec nachází?
To bych nerad zmiňoval. Je to na Moravě. Podle kroniky zde byly v roce 1520 pohřbeny ostatky rozčtvrceného těla člověka, ze kterého vymítali ďábla. Vymítání se nepovedlo, tak byl rozčtvrcen a takto pohřben. A dívky se rozhodly, že se půjdou podívat, zda tam ten démon je. Tato bytost vstoupila do jedné té holčiny a nastalo peklo. Do smrti na tento případ nezapomenu. Máme to všechno zaznamenáno na kameře, ale nikdy to nebude zveřejněné. Nepatří to mezi lidi. Nicméně se nám podařilo této dívce pomoci a už jsem řekl, že to nebudu již nikdy dělat. Toto spadá do působení církve.

Musí být entity vždy zlé? Není třeba i hodný duch?
Nemusí být vždycky jen zlí, ale vždycky vás vystraší, ať jsou hodní, nebo zlí. Projev je stejný. Často se to projevují i při rekonstrukci domu, kdy se oklepávají zdi a očišťují trámy. Předkové mohou být přítomní v domě a nesouhlasí s tou rekonstrukcí. Projevují se už při pracích, kdy se například spustí sama bruska, dělníkům začne troubit auto a tak dále. Když nás lidé kontaktují s prosbou o pomoc, snažím se jim nejprve poradit opatření, která prováděli už naši předci. Třeba sůl kolem prahů dveří a na parapety oken. Krystaly hrubozrnné soli vytváří záporně nabité ionty, když je výskyt paranormálních aktivit, objevuje se velké množství kladně nabitých iontů.

Co znamená vlastně to vaše motto?
Pomáháme živým, abychom pomohli mrtvým, a pomáháme mrtvým, aby mohlo býti pomoženo živým. My nelovíme duchy, snažíme se jim pomoci, aby mohli odejít do světla. Když duše neodejde, zůstane v našem světě a učí se od vyspělejších. Krásně je to znázorněné ve filmu Duch nebo Město andělů. Jak jsem již říkal, duše neodchází, jelikož chybí liturgie. Když mi umřel dědeček, držela se u mrtvého stráž. Zapálily se u postele svíce a sešla se celá rodina. Na Šumavě a v Německu se mrtví vystavovali na umrlčí prkna. Byla to úcta a rozloučení se s mrtvými. My při rituálech používáme žalm 23 a 26 z Bible kralické, který čteme sedmkrát. Udělal jsem i video, které zájemci najdou na mém kanále na youtube.

Říkal jste, že jevy jsou spjaté s místy tragédií. Co takové Lidice nebo koncentrační tábor v Osvětimi? Tam to musí být tedy hrozné?
Osvětim je jasná, to je bez komentáře. Byli jsme se podívat i v koncentračním táboře Flossenbürg, nebo byl jsem v Buchenwaldu i v Dachau. Tam to prostě je. V Lidicích je to také jednoznačné, to samé i v Ležácích. My tu máme zase kousek od Brna Slavkovské bojiště. Kolikrát jsme to řešili u lidí v domě. Ti vojáci jsou neustále buzeni k tomu, aby pořád bojovali, do nekonečna. To je ta časová smyčka.

Vědci zjistili, proč někteří lidé "slyší" hlasy mrtvých

Takže v Lidicích se pořád opakuje střílení do mužů?
Dá se říci, že ano. Neustále se to může opakovat v časové smyčce .

Jak se vám s tím žije?
Máme jednu zásadu: nikdo z týmu si netahá tyto věci domů. Nikdy, protože jinak celé moje okolí a všichni by se museli odstěhovat.

Jaký je postup při vyšetřování?
Začínáme vždycky náslechem s lidmi, potřebujeme znát jejich příběh. Chceme slyšet, kdy to začalo, co dělo, jak se to projevovalo. Hlavně nás zajímá, co tomu předcházelo. Následně dům technicky prozkoumáme a zahájíme komunikaci pomocí našich přístrojů.

Paranormální aktivity se mohou objevit kdykoliv? Když žijeme v domě už deset let v klidu, může to zničeho nic začít?
Začalo by se něco dít třeba tehdy, když se k vám nastěhuje osoba, které strašilo v jeho domácnosti, a ten člověk před nimi utekl k vám do domu. Nebo když si bude někdo u vás doma zahrávat a bude vyvolávat duchy. To lidé hodně podceňují. Ovšem entity nejsou jen v domácnostech, jsou také na úřadech, v kostelích, mohou se objevit kdekoliv.

Třeba na hradech?
V hradech to má ale svůj kolorit. Třeba na hradě Svojanov jsme měli možnost komunikovat s malou Kateřinkou, na kterou tu spadla klenba. Ta s námi hezky komunikovala a dokonce se ozvala i její maminka a řekla nám: „Dítě už musí jít spát.“

Tajemný kráter na Sibiři děsí. Brána do podsvětí vydává rachot a pohlcuje okolí

Říká se také, že na Housce straší.
Ale tam nejsou žádné aktivity. Houska je známá mysticky, ale žádné projevy jsme tam nezažili ani nedetekovali. Ale třeba na Landštejně. Tam se člověk nestačí divit. Nebo jsme odváděli 86 obětí sebevražd z propasti Macocha. Tam jsme byli pozváni. Najednou se velmi ochladilo, že až kameramanovi zamrzla čočka. Mně tam shořela technika a také baterie. Komunikací a záznamem EVP se nám všichni představili. Pak jsme si dohledali, že se skutečně jednalo o jména lidí, kteří skokem do propasti ukončili svůj život. Nebo případ z Mariánských lázních, kde jsme vyšetřovali v roce 2015. Na půdě starého statku chodil voják a v kuchyni běhalo osm dětí. Před statkem stál pomník obětem války, ale my jsme tomu nějak nevěnovali pozornost. Čeho jsme si ale všimli, že v dole v místnosti visel obrázek vojáka v uniformě z první světové války. Když jsme s ním začali komunikovat, řekl nám své jméno a když jsme se ho ptali, proč tu je, odkázal nás na ten obrázek. Sundal jsem ho ze zdi a na druhé straně bylo napsáno: Vrať se mi synu zpátky, maminka. Majitelé ten obrázek našli pod podlahou při rekonstrukci na té půdě a tím, že ho pověsili na zeď, jeho ducha přitáhli. U těch dětí jsme podle kroniky zjistili, že všechny zemřely na tyfus. Odvedli jsme je do světla a byl klid. Z toho pak máme radost. A jméno toho vojáka jsme našli napsané na tom památníku před statkem. Ovšem někdy se to také nepovede. Když oni nechtějí, my je nesmíme nutit. To nejsou démoni, abychom je vymítali. Je to spíše prosba, nabídka a slib, že bude vše v pořádku. Kolikrát entity poukázaly na to, že je velký spor mezi manželi a praděda nebo prababička se do toho takto vloží.

Když se budu chtít rozvést, tak přijde třeba manželův praděda a bude to řešit?
Mohlo by se to stát, ale musely by k tomu býti vytvořené určité podmínky. To znamená, že kdybyste tam měli třeba jeho urnu. Jelikož on vás hlídá. Většinou dědeček a babička hlídají svá vnoučata. Pokud nebyli s pomocí liturgie odvedeni.

Jak takové odvedení vypadá?
Používáme vykuřování kadidlem po vzoru našich předků. Ovšem jediný, kdo může entitu požádat, aby odešla je ta daná rodina, jelikož ona tu rodinu střeží. Musíte také ty lidi nabít energií a dát jim naději a víru. Musí nám věřit, že se problém vyřeší. Doporučil bych čtenářům, pokud se něčím takovým potýkají, ať se nebojí. Obraťte se na mě. Vyslechnu každého, poradím nějaká opatření nebo se domluvíme na dalším řešení. Pokud to jsou entity, vždy se dá najít pomoc, ale je to v nás, abychom věřili, že to řešit jde.