V Česku žije u rodičů 29 procent mladých lidí ve věku od 25 do 34. „Za pokles popularity mamahotelů mohou dlouhá léta prosperity, která trvala před letošním úderem koronavirové krize,“ komentuje ekonom Lukáš Kovanda. Mladí lidé si tak mohli dovolit i dražší bydlení.

Socioložka Jana Klímová Chaloupková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR vysvětluje, že mladí lidé z domova odcházejí dříve i kvůli dostupnějšímu společnému bydlení. To je populární obzvláště mezi studenty. Vyvrací tak tradiční představu, že se lidé odstěhovávají od rodičů za účelem založení vlastní rodiny.

Mezi hlavní důvody, proč zůstat bydlet Doma, však pochopitelně patří finanční úspora. „Průměrné nájemné bez poplatků činilo loni v Praze zhruba 24 tisíc korun. Cena studentského bytu před úderem koronavirové krize v Praze však dosahovala v průměru kolem 16 tisíc korun. Kdo místo této varianty zvolil mamahotel, ušetří pouze na nákladech bydlení během deseti let ve věku od 25 do 35 let minimálně kolem 750 tisíc až jednoho milionu korun,“ vysvětluje Kovanda. Tvrdí ale, že pouze málo obyvatel mamahotelů si vytváří finanční rezervu. Většina z nich rodičům nepřispívá, a tak mají veškeré vydělané peníze pro sebe. Získané peníze utrácí za zábavu, oblečení, elektroniku nebo cestování, někteří i za dodatečné vzdělání.

Doma až do 30

V jednotlivých státech EU je situace velmi odlišná. S rodiči zůstávají bydlet nejdéle Jihoevropané, ale také Slováci. Ti z domu odcházejí v průměrně až ve 31 letech. Česko se drží pod průměrem EU se zhruba 25 lety. Podle Chaloupkové data naznačují, že se chování mladých Čechů více přibližuje chování v západní Evropě. Zároveň dodává, že Slováci jsou z hlediska rodinného chování obecně více tradiční a konzervativnější než v Česku.

Nejdříve domov opouští severské národy. Statistiku vede Švédsko, kde se mladí odstěhovávají od rodičů průměrně ve věku necelých 18 let. Na druhé straně škály jsou jihoevropské země, které jsou typické delším soužitím s rodiči. „Odstěhování se od rodičů zde brání obtíže s dosažením stabilního zaměstnání, vysoká nezaměstnanost a nedostatek nájemního bydlení. Na autonomii mladých kladou menší důraz a naopak vyšší na solidaritu v rámci rodiny. Odchod od rodičů je často spojen až se sňatkem a založením vlastní rodiny,“ říká Chaloupková.

Zajímavostí, která z dat také vyplývá, je, že muži obecně zůstávají bydlet u rodičů déle. Nejvíce je to patrné v Rumunsku, kde je průměrný věk odchodu z domova u žen 25,7 a u mužů 30,3 let.