Seriál Deníku: Vítězové a poražení.Seriál Deníku: Vítězové a poražení.Zdroj: DeníkA to přesto, že se snažil pivnici udržet ze všech sil. Rok bojoval, vydělával si jako řidič. Když nejezdil, vařil a vydával v baru z okénka, zkoušel petice i další věci. Nakonec to ale vzdal. „Nemám na to psychicky ani finančně,“ přiznává Martin Sekyra.

Pivní bar, kde je v nájmu, byl jeho snem. Tři roky čekal, než ho opustí předchozí nájemce. Převzal ho v dubnu 2014, rok poté udělal kompletní rekonstrukci. Vše šlapalo. A pak přišel covid-19.

„Když se to vloni zavřelo poprvé, tak jsme ještě mohli prodávat z okénka, a to pivo i jídlo s sebou. Lidi byli rádi, že se mohou venku setkat a popovídat si. Já jsem díky tomu aspoň zaplatil nájem a část energií,“ vzpomíná Sekyra s tím, že vše změnil zákaz pití na veřejnosti. Pak už chodilo lidí velmi málo.

„Když se rozvolnilo, tak se hosté zpočátku asi báli a také neměli peníze, ale pak to začalo šlapat jako nikdy předtím, nabito bylo v podstatě denně od otvíračky do zavíračky. Ale bohužel to trvalo krátce a to, co přišlo potom, bylo likvidační. Slyšeli jsme jen sliby, pomoc od státu byla absolutně nedostatečná,“ stýská si hospodský.

Existenční problémy

Protože jediný jeho zaměstnanec i brigádníci museli vydělávat, zůstal už koncem loňského roku na vše sám. „Splácel jsem úvěr, který jsem si vzal na rekonstrukci, platil nájem, energie. Problém je, že když se zpozdíte s jednou platbou, tak pak platíte ranec. Začne se to sypat jako domeček z karet, přestáváte platit určité věci a dostáváte se do existenčních problémů. A to přesto, že lidé mi pomáhali, jak to šlo. Já to nechtěl, jsem hrdý člověk, ale štamgasti, kamarádi, pro mě dokonce vybrali určitou částku, díky níž se neodstřihla elektřina. Pořád mi chodí nabídky pomoci, abych podnik udržel, ale člověk se nemůže zadlužovat donekonečna,“ říká Sekyra s tím, že dlouho odolával, ale nakonec už červená čísla nešlo ignorovat.

Bar chce předat tomu, kdo půjde v jeho stopách. Sekyra je přesvědčen, že ke krachu jeho i dalších malých podnikatelů nemuselo dojít. „Nezpochybňuji covid-19, ten tu je. Ale když mohou fungovat velké fabriky a být otevřeny supermarkety, mohou být otevřené i malé krámky či restaurace, samozřejmě za dodržení bezpečnostních opatření,“ myslí si.

Každý den ztráta 400 milionů, skončí polovina hospod?

Příběh, jako ten z Klatov, bohužel nebude jediný. Segment restaurací a hospod patří mezi hlavní „poražené“ covidové krize. Stačí pár čísel: Hospody měly loni otevřeno jen 171 dní. Ve zbytku fungovaly jen pomocí výdejního okénka, a někdy ani to ne. Podle průzkumu Hospodářské komory ČR ze začátku března 2021 hrozí krach až 60 procentům členské základny (mezi hotely a restauracemi). Pokud by se podařilo otevřít ještě v dubnu (čemuž ale nic nenasvědčuje), ukončení provozu je aktuální přibližně pro pětinu provozoven. Možná zánik až poloviny hospod, především vesnických, už prosinci v Deníku předpovídal i Lukáš Kastner z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Jen stravovací služby každý den přicházejí na tržbách o 411 milionů korun.

Vláda sice letos konečně restauracím vytvořila program na kompenzaci reálných ztrát, takže dostanou až 60 procent proti roku 2019, pro mnoho z nich to ale stejně platné nebude. Zbývající část na pokrytí leasingů a půjček na vybavení by dál museli pokrývat z vlastních úspor. Jak ukazuje příklad klatovského baru, úspory po roce pandemie došly. Co hůř: pokud se hospodě daří a úspěšně prodává z okýnka, zmiňovanou podporu od státu vůbec nedostane. Peníze jsou určeny jen těm, kterým se propadly tržby minimálně o 50 procent.

Vítězové, poražení a přeživší covidové krize

Nový seriál o tom, jak se Česko bude dostávat zpět do normálních časů. Celý duben a květen v Deníku. Tento týden:  

Čtvrtek 8. 4. – Češi se cestování nevzdají. Příběh „šíleného roku“ pro ředitele cestovní kanceláře.  
Sobota 10. 4. – Z luxusního hotelu do domova důchodů. Příběh šéfkuchaře, který začal vařit pro vděčné seniory.